Amazonie zabírá přes 5 milionu km2 napříč Jižní Amerikou. Zdejší prales vnímáme jako místo, žijící svým vlastním životem bez lidského zásahu. Ale výsledky nové studie zcela mění tento pohled.

Pod korunami stromů je dost rušno už po tisíce let a na současné podobě džungle se podepsala i lidská práce!

Amazonský prales je domovem zhruba 16 000 druhů stromů a skvělým místem pro biologickou rozmanitost. Ale zdaleka není tak lidmi nedotčenou přírodní oázou, jak se původně myslelo.

Pod jeho baldachýnem zůstává ukryto mnoho pozůstatků dávných civilizací, což je lahůdkou pro archeology i experty řady dalších vědních oborů.

Než dorazil Kolumbus

V amazonském deštném pralese vědci objevili s pomocí LIDARu, pokročilé technologie leteckého laserového mapování, člověkem vytvořené příkopy, geoglyfy, jezírka i studny až 1500 let staré.

Rozhodli se proto prozkoumat tímto způsobem celou hustě zalesněnou Amazonskou nížinu. Tým při analýze dat našel geometrické vzory, jako jsou čtverce nebo kruhy.

To, že nejnovější pohled pod koruny amazonského pralesa odhalil známky předkolumbovského osídlení, by nemělo být zase až tak velkým překvapením. Ale šokující je měřítko:

vědci nakonec identifikují více než 900 zemních objektů, jako jsou třeba právě již zmíněné studny.

Ale také objeví 24 dříve nekatalogizovaných staveb, mezi která patří obřadní místa, opevněné vesnice a megalitické stavby, z nichž mnohé jsou ponořené do lesní půdy tak, že z nich ze země nevyčnívá více než metr.

V džungli bylo živo

„Objevili jsme například opevněnou vesnici na jihu Amazonie, obranná a obřadní místa na jihozápadě anebo megalitické stavby v Guayanském štítu,“ uvádí výzkumníci. Tyto údaje jsou ale jen počáteční.

Vědci je poté zkombinují s dalšími daty a dojdou k úctyhodnému číslu. Odhadují, že v celém amazonském deštném pralese by stále mohlo být neobjeveno mezi 10 000 a 24 000 stavbami, které zůstávají ukryty pod listím, sedimenty a lesním porostem.

Pokud mají pravdu, zůstává neodhaleno více než 90 % lidské historie Amazonie! Nejde přitom jen o rozsáhlé úpravy terénu a stavby, ale také o překvapivé znalosti. Dávní obyvatelé ovládají sofistikované techniky pro hospodaření s půdou a péči o rostliny.

Členové týmu také zjišťují, že mezi 35 domestikovanými druhy stromů, včetně para ořechu, kaučukovníku nebo kakaovníku, a lidskými zásahy do přírody existuje významná souvislost.

Pralesní tajemství čekají na odhalení

Nacházejí se častěji v blízkosti někdejších lidských sídlišť, což znamená, že je zde lidé ve své době záměrně vysazují a šíří. Jde o důkaz, že obyvatelé tohoto regionu změnili přírodní krajinu kvůli stálému přísunu potravin a důležitých materiálů.

Výzkum označují vědci za průlomový, protože ukazuje, že Amazonie v dnešní podobě není výsledkem samostatného vývoje přírody bez lidského zásahu, ale společné evoluce pralesa a původních obyvatel v průběhu tisíciletí.

Odborníci se chystají na rozsáhlý terénní průzkum a očekávají, že hluboko v džungli najdou dobře zachovalá archeologická naleziště monumentálních rozměrů, což přinese řadu nových, a možná i neočekávaných, poznatků.

Jak funguje LIDAR?

Technologie LIDAR se používá v geodézii, archeologii, zemědělství i dalších oblastech.

Data získaná pomocí laserového senzoru umožňují rekonstrukci povrchových prvků do vysoce detailního 3D modelu, který lze různě upravit. V případě amazonského pralesa z něj vědci digitálně odstranili veškerou vegetaci a mohli tak přesně prozkoumat terén pod ní.

Technologie může být vzdušná nebo pozemní. LIDAR je poprvé použitý v roce 1961, tedy krátce po představení laseru, a původně je určený pro sledování satelitů, ale brzy se ukáže jeho potenciál pro mnoho jiných účelů.