Domů     Proč opustili Vikingové Grónsko?
Proč opustili Vikingové Grónsko?
21.10.2020

Byl to slavný Erik Rudý, kdo osídlil tento ostrov. Vikingové zde několik staletí žili, pak ale zničehonic velice rychle zmizeli. Co se stalo? Šlo o razantní zhoršení podnebí, jak tvrdí vědci? Anebo je vyhnala úplně jiná síla?

Erik Thorvaldsson, zvaný Rudý (950–1003), získal svou přezdívku nejspíš podle rudých vlasů a vousů. Je ale docela možné, že byla inspirovaná spíš jeho prudkou povahou. Erik Rudý byl totiž vyhlášený násilník, a to i na drsné vikinské poměry.

Erikův otec Thorvald Asvaldsson byl farmář a žil na severozápadě Norska v okresu Jaeder. V roce 970 zabil otec Erika Rudého v hádce souseda a musel i se synem opustit rodné Norsko. Oba muži naložili veškerý svůj majetek na loď a odpluli na Island.

Zasypaný dům a vražda čeledínů

Usadili se v Haukadalu, v jednom ze zálivů na západě Islandu. Erik se oženil s křesťankou Thjodhild, založil farmu a začal hospodařit. S Thjodhild zplodili čtyři děti – dceru Freydís a syny Leifa, Thorvalda a Thorsteina.

Brzy se ale Erik dostal do pořádné šlamastyky. Jeho soused Valthjof jednoho dne obvinil Erikovy čeledíny, že uvolnili mocný půdní val, který zasypal Valthjofův dům. Rozzuřený Valthjof s příbuznými pak čeledíny povraždil.

Erik Rudý byl velmi prudká povaha.
Erik Rudý byl velmi prudká povaha.

Krvavá pomsta

Namísto aby Erik vyčkal spravedlnosti od místních autorit, vzal ji do vlastních rukou a zabil Valthjofa i jeho příbuzné. Za to byl celou obcí vyhoštěn a musel se i s rodinou přesunout na sever na malý ostrůvek Öxney.

Tam se ale brzy opět projevila Erikova násilnická povaha. U svého přítele a souseda Thorgesta si uložil několik zděděných ozdobených trámů. Thorgest je odmítal vrátit, a tak Erik přišel a vzal si je sám. Při následné hádce Erik zabil dva Thorgestovy syny.

Byl uznán vinným z dvojnásobné vraždy a althing (islandský parlament) ho roku 982 na tři roky vyhostil ze země.

Tajemné útesy na západě

Erik věděl, že do Norska se už vrátit nemůže. Pak si vzpomněl na vyprávění mořeplavců o útesových březích zhruba 500 km západně od Islandu. Rozhodl se najít zemi, ve které by se mohl trvale usadit, právě tam.

Útesy na západě poprvé spatřil takřka o století dříve legendární islandský Viking Gunnbjorn Ulfsson, syn Ulfa Krakese, když ho tam přihnala bouře. Ten zemi pojmenoval Gunnbjarnarsker.

Erik hledal místo, kde by se mohl usadit
Erik hledal místo, kde by se mohl usadit

Vysněná země

Na jaře roku 982 tedy Erik Rudý odplul s patnácti muži hledat zemi, která podle kusých zpráv ležela někde na severozápad od Islandu. Po překonání mnoha útrap plavby nakonec opravdu přistál u břehů Grónska.

Na nejjižnějším cípu založil malou vikinskou osadu a stal se prvním člověkem, který se v Grónsku trvale usídlil. Ze své malinké základny u fjordu Tunulliarfik se po dva roky vypravoval dále na sever a západ země, snažil se dosud nepoznanou krajinu zmapovat.

Objevil místa, kde se dala chovat zvířata, a aby podpořil popularitu této nové země, nazval ji Grönland, Zelená země. A Erik Rudý vlastně ani příliš nepřeháněl.

Ráj na Zemi?

Mořská hladina tehdy ležela o 7 metrů níž než dnes, průměrná roční teplota byla o 3 °C vyšší. Při fjordech plných ryb se rozkládaly úrodné pozemky, na kterých se mohl pást dobytek.

Kožešina a kůže tuleňů, mrožů a ledních medvědů, vysoce ceněné kly narvalů a bílí grónští sokoli – to bylo nejdůležitější exportní zboží, díky kterým Erik Rudý a jeho společníci zbohatli.

Grónsko vypadalo jako ráj na zemi.
Grónsko vypadalo jako ráj na zemi.

Vládce celého ostrova

Erik Rudý založil větší osadu Eystribyggd (dnešní Qaqortoq) na jihozápadě Grónska. Tam ležel jeho výstavní dvorec Brattahlid (Dvůr na strmé stráni).

Druhá část přistěhovalců se vydala na severozápad a o 700 kilometrů dál založila Vestribyggd, Západní osadu (dnešní hlavní město Nuuk). Erik Rudý, divoký a nespoutaný Viking, který byl dvakrát vyhnán ze země kvůli vraždě, dosáhl životního úspěchu:

jako objevitel Grónska se stal náčelníkem nové společnosti. Stal se jarlem celého ostrova. Bral si podíl téměř z každé loupežné kořisti a obchodního zisku ostatních Vikingů.

Zelené louky a lesíky zakrslých bříz

V roce 985 skončilo Erikovo tříleté vyhoštění a on se mohl triumfálně vrátit zpátky na Island. Barvitě a vášnivě tam vyprávěl o krásné a úrodné zemi, o svém Grönlandu, o své Zelené zemi. To aby tam nalákal co nejvíce Islanďanů.

Vyprávěl, jak se „plavil podél bezútěšného pobřeží, až dospěl k úchvatným fjordům, jejichž příkrá úbočí pokrývaly čerstvě zelené louky a lesíky zakrslých vrb a bříz, zatímco z kopců táhnoucích se do vnitrozemí splývaly ledovcové splazy…“ Alespoň tak se o tom dodnes zpívá v severských ságách.

Grónsko bylo v té době celé zelené.
Grónsko bylo v té době celé zelené.

Lodě potopené v bouři

Island tou dobou začal být relativně přelidněný, byl tu nedostatek dobré půdy. Mnozí sedláci se proto rozhodli odplout s Erikem na zaslíbený ostrov.

Když pak v následujícím roce odplouval Erik Rudý z Islandu zpět do Grónska, odjíždělo s ním dalších 24 lodí s více než 500 lidmi. Dorazilo ale jen 14 veslic, ostatní se dostaly do silné bouře a potopily se.

Přesto měli Vikingové štěstí – během konce 10. století, kdy Erik Rudý začal s osidlováním Grónska, převládalo neobvykle teplé a stabilní klima. Led, který by dříve blokoval lodní cesty v severním Atlantiku, se rozpouštěl více na severu.

Chléb a pivo byly vzácností

Islanďané museli v Grónsku i přes tyto příznivé podmínky čelit tvrdým podmínkám. Jako zemědělci se tu živili hlavně chovem dobytka, ale začali se zabývat i lovem zvěře a rybařením.

Erik věřil, že v Grónsku najde podmínky pro pěstování ječmene, ale semenu dovezenému z Islandu se příliš nedařilo. Chléb a pivo byly v Grónsku vzácností. Velkým problémem bylo stavební dřevo, zakrslé břízy a vrby sotva postačovaly jako topivo.

Přes tyto potíže grónské osady rostly a z Islandu připlouvali další kolonisté. Archeologové odkryli mnoho velkých stájí pro dobytek.

Styky s domorodými Inuity (eskymáky) nebyly příliš časté, ti tehdy žili severněji a obě komunity na sebe narážely jen při loveckých výpravách.

V Grónsku se ale nedařilo pěstovat ječmen
V Grónsku se ale nedařilo pěstovat ječmen

Co způsobila bouře na moři

Nejbližším druhem Erika Rudého při osidlování ostrova byl sedlák Herjúlf. Jeho syn Bjarni Herjúlfsson stál u počátku největšího cestovatelského objevu historie. Jednoho letního dne roku 986 totiž Bjarni vyplul z Islandu zpět za svou rodinou do Grónska.

Na moři ale v bouři ztratil směr, minul Grónsko a pokračoval dál neznámými vodami. Bjarni se tak stal prvním Evropanem, který kdy spatřil břehy Severní Ameriky.

Erikův syn Leif Eriksson, objevitel Ameriky

O 4 roky později vyrazil z Grónska na západ i syn Erika Rudého, Leif Eriksson (975–1020), aby našel zemi, kterou Bjarni jen zahlédl.

Kolem roku 1000 koupil Leif od Bjarniho Herjolfssona loď a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Bjarni na západě spatřil. První pokus se Leifovi nevydařil, ale on to nevzdal. Přesvědčení, že Bjarniho neznámá země existuje, ho na moře hnalo znovu.

Začal moudře – putoval kolem grónských břehů k severu, a teprve když na západě zahlédl temný obrys, který mohl signalizovat hledanou zemi, zamířil k němu.

Cesta na jih

Zprvu pluli podél ledovcových polí, až konečně uviděli kamenný, nehostinný břeh a nazvali ho Hellulandem, Zemí kamení. Další pobřeží, ke kterému se přiblížili, už vypadalo přívětivěji. Dali mu jméno Markland, Země lesů.

Pak konečně zakotvili v místě, které hýřilo šťavnatou zelení, a tam přezimovali. Tuhle úrodnou zemi nazvali Vinland, Země vína.

Ke břehům Ameriky se dostal Leif Eriksson.
Ke břehům Ameriky se dostal Leif Eriksson.

Dítě z Nového světa

Tím ale role synů slavného Erika Rudého v objevování Ameriky ještě nekončí. Do Vinlandu brzy odplul Leifův bratr Thorwald. Vylodil se, založil osadu, tři roky v ní žil, dokonce se mu v Novém světě narodilo dítě.

Pak ale Thorwald v bojích s domorodci zahynul a jeho druhové se vrátili domů. Ani další pokusy Vikingů obsadit nový kontinent nevyšly, a tak z jeho historie vymizeli.

Osada ze severských ság

Kde leží onen vikinský Vinland? Možná nedaleko Bostonu. Alespoň to připomíná pomník, který zde Leifu Erikssonovi postavili v roce 1887. Objevují se však hlasy, že Vikingové dorazili až do Severní Karolíny.

S největší pravděpodobností ale Vikingové tak daleko na jih nedopluli. Na ostrově Newfoundland byla totiž nalezena osada, která odpovídá popisům ze starých severských ság.

Vikingové se určitě dostali na území Newfoundlandu.
Vikingové se určitě dostali na území Newfoundlandu.

Předběhl Kolumba o pět století

Objevil ji v roce 1960 norský badatel Helge Ingstad u dnešního L’Anse aux Meadows. Archeologové zde odkryli zbytky typicky vikinského sídliště z 11. století včetně kovárny a přístřešků pro lodě.

Jedná se o jedinou jednoznačně doloženou vikinskou osadu v Americe. Na půdu Severní Ameriky vstoupil vikinský mořeplavec Leif Eriksson o 5 století dříve než Kryštof Kolumbus (1451–1506).

Do smrti pohanem

Po návratu do Grónska se stal Leif Eriksson křesťanským vyslancem norského krále Olafa Tryggvassona na ostrově. Jeho matka Thjodhild se zase zasadila o vybudování prvního kostela na ostrově.

Leif měl jako misionář úspěch, třebaže narazil na odpor vlastního otce – Erik Rudý zůstal do smrti pohanem. Proto s ním dokonce jeho žena a upřímná křesťanka Thordilda odmítala sdílet lože.

Erik Rudý zemřel roku 1003. Nová skupina osadníků, která připlula z Islandu, s sebou tehdy přivezla epidemii moru. Ta kolonii zdecimovala a Erik patřil mezi její oběti.

Erk Rudý zůstal do smrti pohanem.
Erk Rudý zůstal do smrti pohanem.

Proč mizí vikinské osady?

Uplynulo pět století. Kolem roku 1550 v Grónsku najednou mizí všechny vikinské osady. Historikové tuto záhadu dlouho nedokázali vyřešit. Splynuli osadníci s domorodými Inuity? Anebo vymřeli?

Podle jedné z teorií se počet vikinských kolonistů mohl snižovat kvůli stále se zhoršujícímu podnebí, protože mezi léty 1000 až 1500 docházelo k postupnému globálnímu ochlazování. Badatelé předpokládali, že se Vikingové nedokázali této změně přizpůsobit.

Nakonec snědli psy

Musely to být nesmírně těžké časy. Drsní seveřané, zvyklí na všemožné útrapy, najednou po desítkách umírali hladem. Úrodu obilí jim zasypal sníh. Na zimu nenasušili dost sena a dobytek brzy neměl co žrát. Postupně vybíjeli stáda krav, ovcí a koz.

Jako poslední snědli své velké psy. Pak už jim nezbývalo nic jiného než nasednout do svých dlouhých lodí a vydat se na zpáteční cestu přes Atlantik. Někam, kde přežijí a kde nasytí své rodiny.

Vikingové se museli vracet.
Vikingové se museli vracet.

Co způsobila „malá doba ledová“

Klimatologové tuto teorii potvrzovali. Přibližně od roku 1100 nastala asi 80 let dlouhá éra, během které klesla průměrná teplota o 4 °C. Pak už se místní podnebí nikdy nedostalo na úroveň doby vikinské kolonizace Grónska.

„Malá doba ledová“ zkrátila vegetační sezony, a třebaže se v Grónsku nikdy neurodilo příliš plodin, znamenalo to najednou ještě méně trávy a sena, ještě kratší období pastvy dobytka.

V zamrzlých fjordech nelze lovit

Ochlazení přineslo víc mořského ledu, který blokoval fjordy a námořní cesty. Tím komplikoval lov tuleňů, a hlavně životně důležitý obchod se Skandinávii, Islandem a Británií.

Grónsko se navíc neobešlo bez dovozu dřeva, které osadníci nutně potřebovali na stavbu lodí a příbytků, ale také na topení. Nějaký čas mohli sbírat naplavené dřevo, ale to nemohlo jejich problém dlouhodobě vyřešit.

Převratný objev

Pak ale přišel s převratným objevem tým dánských a kanadských vědců vedený Janem Heinemeierem z univerzity v Aarhusu, a tuto obecně přijímanou teorii vyvrátil. Vědci zjistili, že se grónští Vikingové lovu v těchto těžkých dobách nevyhýbali, naopak.

Ještě ve 14. století tvořilo 50 až 80 % jejich jídelníčku tulení maso. Badatelé provedli izotopové analýzy 80 vikinských koster nalezených v Grónsku. Zaměřili se na izotopy uhlíku C-13 a C-15, protože z jejich poměru se dá určit původ potravy.

Archeologové našli v Grónsku kostry.
Archeologové našli v Grónsku kostry.

Mladí muži odcházeli první

Z výsledků analýz vyplynulo, že hladem Vikingové opravdu netrpěli a postupná změna klimatu jim v úspěšném lovu nebránila. Osady v Grónsku se přesto vylidňovaly, mezi obyvateli podle analýz koster naprosto chyběli mladí muži a ženy. Ti zjevně odešli jako první.

Bez nich už se ve vikinských osadách nerodily děti a obyvatelstvo vymíralo. Osady se vyprazdňovaly až zanikly úplně.

Odchod po 600 letech

Proč tomu tak bylo? Podle dánských a kanadských vědců šlo o nechuť k přizpůsobení se novým životním podmínkám. Vikingové by v Grónsku snadno přežili, museli by ale v nových klimatických podmínkách přijmout životní styl Eskymáků, a to neudělali.

Ne proto, že by to nezvládli, ale taková představa se pravděpodobně severským bojovníkům příčila. Jako schůdnější viděli odchod do míst, kde mohli žít i nadále jako Vikingové.

Z těchto důvodů nakonec, po necelých 600 letech od osídlení ostrova Erikem Rudým, severští bojovníci Grónsko navždy opustili.

Foto: Wikimedia Commons, Shutterstock.com
Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
Historie
Děsirée Clary dostala jako náplast na zklamání švédskou korunu
Dává jí úkol, který splnit nemůže. Donutit rodiče, aby jí hned povolili se vdávat. Taková opovážlivost! To si nemůže dovolit. Je jasné, že tohle znamená jediné: definitivní konec. Bernardine Eugénie Désirée Clary (1777–1860) z francouzského Marseille se v roce 1793 náhodně seznámí s Josephem Bonapartem. Setkává se i s jeho rodinou, zamiluje se do Josefova bratra Napoleona (1769–1821) a […]
Historie
Příchod Slovanů k nám: Dorazili do Čech z bělorusko-ukrajinského pomezí?
Langobardi v 5. století proti proudu Labe projdou Čechami a zastaví se na Moravě. Roku 568 odsud odejdou a dorazí až do severní Itálie. A co je pro nás nejvýznamnější? Kolem roku 500 už v Čechách sídlí Slované! Je jich málo a doklady o nich jsou řídké. Za nejstarší nejspíše můžeme považovat zmínku byzantského dějepisce Prokopia (*490), […]
Historie
Smrt: Nečisté věci se musejí spálit a bez výbavy na onen svět nepůjdeš
Lidé se do chalupy přicházejí rozloučit se svým sousedem hospodářem. Chvíli postojí, pokřižují se a tiše odejdou. Smrti se nebojí, považují ji za součást života… V Legendě o Ostojovi, sedlákovi žijícím u nás ve 12. století, líčí současný historik Zdeněk Smetánka jeho smrt. Tělo mrtvého sedláka leží na slaměné podestýlce uprostřed jizby v chalupě. „Důkaz, proč neležel […]
Historie
4 nejstarší sportovní trofeje: Na jachtařské zápolení dohlíží samotná královna!
V kalendáři bychom sice nalistovali konec března, na fotbalovém stadionu poblíž Glasgow však vládne studený vítr. I tak diváci oděni v oblecích zvědavě sledují, jak skupinka fotbalistů křepčí a hrdě mává nablýskaným pohárem – kdyby jen věděli, že zrovna drží v rukou jednu z nejstarších trofejí sportovního světa. Carlisle Bells Rok:1599 Sport: Dostihy Ještě z […]
reklama
zajímavosti
Superhrdinové filmovým fenoménem
Filmoví kritici prskají, nemohou však popřít, že největším fenoménem současnosti jsou filmy o superhrdinech. Iron-Man, Spider-Man, Kapitán Amerika a Hulk jsou dnes slavnější než Beatles. Vyprodávají kina, vydělávají miliardy, jejich cesta na vrchol je však dlouhá a ne vždy jednoduchá. Pojďte si ji s Epochou prolétnout a ještě si zasoutěžit o vskutku superhrdinské ceny. Superman […]
Islandští Vikingové rozhodovali v parlamentu už v 10. století
Island má svoje kouzlo. Trochu tajuplná země. Skandinávská země prodchnutá mytologií. Činné sopky, které v návštěvnících dodnes budí pokoru a mají nesporný vliv na počasí. Kdy došlo k osídlení ostrova? Pravděpodobně kolem roku 1159 př. n. l. vybouchla na Islandu sopka Hekla, která je stará asi 6600 let. Už tehdy způsobila změny klimatu. V Irsku a Skotsku zmizely […]
Svět v číslech: Pohádkové adventní trhy
K adventu neodmyslitelně patří také trhy. Někde sázejí na klasiku, jinde zvolí originálnější pojetí. Ale každé místo a akce má své neopakovatelné kouzlo. 1298 Vánoční trhy se konají už od pozdního středověku v německy mluvících částech Evropy a v mnoha částech bývalé Svaté říše římské. Zřejmě nejstarší zmínka pochází z roku 1298 a týká se […]
Bramborový salát: Pochoutka mladší, než si myslíte
Těžko si bez něj představit štědrovečerní tabuli. To už se častěji mění kapr za kuřecí řízek, než že by na talíři chyběl bramborový salát. Nejlepší je samozřejmě ten od maminky nebo babičky. Někde se recepty dědí stejně jako ty nejblyštivější šperky. Než se dostane až na náš stůl, musí ujít strastiplnou a občas ne úplně […]
reklama
lifestyle
Stávaly se hřbitovy bydlištěm pro chudinu?
„Vyvarujte se pohanských obřadů nad mrtvými,“ nabádá v roce 739 papež Rehoř III. (690–741) křesťany. „Jste bezbožníci,“ vyčítá kněžím, kteří se účastní těchto pohřebních oslav. Zbytečně, stejně ho neposlouchají. Podobné rituály praktikují i slovanští muži ještě o dvě století později. Řinčí zbraněmi a zápasí mezi sebou. Kdyby se po okolí neozýval křik a zpěv, náhodný pocestný […]
Dlouhodobé sezení zabíjí častěji než kouření či obezita. Braňte se!
Schválně si některý den změřte, kolik hodin během něj prosedíte. A to nejen v práci, ale i cestou do a z ní či večer na gauči před televizí. Výsledek může být překvapivý – až 14 či 15 hodin denně! Co takové dlouhé sezení udělá s vaším tělem? Kouření, alkohol, drogy, nadměrné slunění, špatná strava a přejídání jsou zničující, […]
Životní styl Františka Josefa I.: Ve spěchu mu stačil k jídlu párek
Vybíravý v jídle rakousko-uherský císař František Josef I. rozhodně není. Druhou snídani v čase běžného oběda si sní přímo ve své pracovně. Sloužící mu ji naservíruje na tácu k vedlejšímu stolku. A co si dá nejraději? V oblibě má císař František Josef I. (1830–1916) kousek hovězího nebo přírodní řízek, který někdy vystřídá třeba guláš. Pokud spěchá, spokojí se s párkem. […]
Národní sport USA: Baseball Američanům pomáhal zapomenout na válku
Baseball je synonymem USA. Kdy a kde se poprvé hrál? Odpověď na tuto otázku je složitější. Pálkovací sporty mají velmi dlouhou historii, v nějaké formě se hrály už ve starověkém Egyptě.   O podobné hře existují zprávy také ze středověku, a to například z Anglie ve 14. století. Vznik moderního baseballu se přisuzuje americkému důstojníkovi a pozdějšímu […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vyhynutí dinosaurů má jasného viníka
21stoleti.cz
Vyhynutí dinosaurů má jasného viníka
Vyhynutí obřích druhohorních plazů je spojováno s dopadem asteroidu zvaného Chicxulub, který vyvolal celou škálu potenciálně smrtících důsledků. Který z nich byl skutečným viníkem vyhynutí dinosaurů?
Pátrání po MH370 ukončeno: Dostalo se ztracené letadlo do jiné dimenze?
enigmaplus.cz
Pátrání po MH370 ukončeno: Dostalo se ztracené letadlo do jiné dimenze?
Vyšetřování kauzy zmizelého letadla malajsijských aerolinií z letu číslo MH370 definitivně skončilo. A to bez jakéhokoli výsledku. Proč se letadlo asi po hodině letu odklonilo od plánované trasy? Kam
Proč se krtkům v zimě zmenšuje hlava?
epochalnisvet.cz
Proč se krtkům v zimě zmenšuje hlava?
„Zmenši tělo, budeš míň hladovět!“ Pod tímto heslem se snaží přečkat zimu krtci. Zimní spánek si totiž nemohou dovolit, brání tomu jejich metabolismus, který patří mezi vůbec nejaktivnější mezi savci.
Svátečně rozzářené okno
panidomu.cz
Svátečně rozzářené okno
Plný parapet drobných vánočních dekorací, bezpečné svícny, umělý sníh, světýlka, samolepky, spreje a šablony… Okno zkrátka o Vánocích nemůže zůstat prázdné! Tu kouzelnou a neopakovatelnou atmosféru milují především ženy. Však se na to všelijaké zdobení těší celý rok a nedají se odradit, ani když je partner zapřísáhlý nepřítel vánočních svátků a bručoun, který by nejraději
Ovesné perníčky s arašídovým máslem
tisicereceptu.cz
Ovesné perníčky s arašídovým máslem
Zdravější varianta oblíbených vánočních perníčků. Mouku nahradí jemné ovesné vločky a klasický cukr vyměňte za hnědý kokosový. Budete překvapeni, jak skvěle chutná kombinace arašídového másla a perník
Zřícenina Andělská Hora: Nejkrásnější ruina Českého království
epochanacestach.cz
Zřícenina Andělská Hora: Nejkrásnější ruina Českého království
Hrad opředený mnoha pověstmi, sídlo mocných mužů i samotného panovníka i přírodní jeviště jednoho z nejslavnějších českých filmů. To všechno je Andělská Hora, romantická zřícenina na Karlovarsku. Podle pověsti založil hrad Andělská Hora krutý muž jménem Ursinus, který do českých zemí unesl krásnou Alvínu, dceru anglického krále Tristana. Alvína byla laskavá jako anděl, ale trpěla pod
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
iluxus.cz
Třetí ročník Czech National Spirits Competition vyhodnocen
Slavnostní galavečer vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže o nejlepší destilát a likér Czech National Spirits Competition 2023 proběhl v reprezentativních prostorech Strahovského kláštera v sobotu 2.
Umí být jeden druhému oporou
nasehvezdy.cz
Umí být jeden druhému oporou
V letošním roce oslavil oblíbený moderátor a herec Jan Kraus (70) jubilejní sedmdesáté narozeniny. Žádné velké oslavy se ovšem nekonaly, jelikož je moderátor jednoduše nemá v oblibě. Pokud tak na n
Akce Poklad: Skrývá vrch Myslivna archivy gestapa a zlato?
enigmaplus.cz
Akce Poklad: Skrývá vrch Myslivna archivy gestapa a zlato?
U výběžku české hranice s Rakouskem se nachází lokalita, kam mají být na přelomu let 1944 a 1945 nacisty sváženy záhadné bedny. Co odhalilo poválečné pátrání?   [gallery ids="134665,134666,
Kamarádka se mi moc protiví!
skutecnepribehy.cz
Kamarádka se mi moc protiví!
Moje kamarádka ze školy to uměla vždy roztočit, což jsem jí vždy trochu záviděla. Ve společnosti na sebe strhne veškerou pozornost. Už od školy jsem s ní vždy ráda chodila na pařby a později už jen na fajn večery, kolikrát jen ve dvou. Sice na sebe strhávala vždy pozornost všech mužů okolo, ale příliš mi to nevadilo.
Podivný mikro-spánek tučňáků uzdičkových
21stoleti.cz
Podivný mikro-spánek tučňáků uzdičkových
Péče o mládě vyžaduje po rodičích tučňácích velké oběti. Jeden, sedící na vejcích, musí být stále ve střehu, aby ho ochránil před predátory, zatímco druhý rodič loví kořist. Jak to ustát bez dostatečn