Skip to content

Překvapivý objev: Lidská historie je o 100 000 let delší!

Evoluce člověka připomíná stydlivou lesní vílu. Občas se letmo ukáže, lidé mají určitou představu, jak vypadá, ale detailní pohled na sebe stále skrývá.

Jen tu a tam něco málo odkryje a občas připraví i nějaké to překvapení. Tak jako loni. Badatelé našli v Maroku kosti moderního člověka. To by nebylo zas až tolik zvláštní, kdyby nebylo prozkoumáno jejich stáří.

Lebka moderního člověka z doby před 120 000 lety.

A to ukázalo, že kosti jsou staré 300 000 let. To znamená, že pamatují o 100 000 let delší dobu než dosud nejstarší nalezené fosilie našeho druhu.

 

Purgatorius, dosud nejstarší známý primát (paleocén).

Jako nejstarší důkaz o existenci Homo sapiens byly až dosud považovány 195 000 let staré nálezy z lokality Omo Kibish v Etiopii.

Srovnání koster jednotlivých primátů.

Nejde však zdaleka jen o stáří. Objev z Maroka naznačuje i další věci z lidské historie: „Dlouhou dobu jsme si mysleli, že kolébka lidstva ležela před zhruba 200 000 lety někde ve východní Africe,“ řekl Jean-Jacques Hublin z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. „Naše údaje ale ukazují, že se Homo sapiens už před zhruba 300 000 lety rozšířil po celém kontinentě,“ dodal.

Strom vývoje člověka dle současných poznatků.

Naši dávní pradědečkové a prababičky se od nás v několika detailech přece jen ještě trochu anatomicky lišili. Zatímco obličejová část se za oněch 300 000 let příliš nezměnila, týl a zejména mozkovna čekaly ještě určité změny.

Foto: Wikipedai, Le Parisien
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …