Domů     Počátky dolování a ražby: Začali v Kutné Hoře těžit stříbro už Slavníkovci?
Počátky dolování a ražby: Začali v Kutné Hoře těžit stříbro už Slavníkovci?

Muž na tržišti si prohlédne nabízené slípky. „Koupím jich deset,“ přikývne spokojeně. Vytáhne napěchovaný kožený váček a prodávajícímu z něj vloží do dlaně jeden lesklý malínský denár. Obě strany jsou s obchodem spokojené.

Stříbrné denáry slavníkovského knížete Soběslava (†1004) i jeho mladšího bratra Vojtěcha (956‒997) patří už v polovině 80. let 10. století k uznávané tvrdé měně i na středoevropské mezinárodní scéně.

„Díky českým denárům z konce 10. století víme, že Soběslav Slavníkovec ovládal minimálně dvě hradiště, opisy Soběslavových mincí dokládají jejich ražbu na Libici (LIVBVZ) a v Malíně (MALIN CIVITAS),“ píše současný archeolog Michal Lutovský.

Krátký meč na Soběslavově minci a slovo dux, kníže, stejně jako jeho obraz s korunou na hlavě na jiné ražbě, napovídají, že ambice hlavy slavníkovského rodu sahají výš než jenom k ovládání hradiště v Libici nad Cidlinou a jeho východočeského okolí.

„To jim nedaruju,“ rozčílí se přemyslovský kníže Boleslav II. (920‒999), když mince spatří. Vzkaz na stříbrňáku pochopí jednoznačně jako výzvu k měření sil.

reklama
Soběslavovy denáry patřily ke středoevropské tvrdé měně. FOTO: Dominik Matus/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Soběslavovy denáry patřily ke středoevropské tvrdé měně. FOTO: Dominik Matus/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Pláště nemají kapsy

Boleslavovi II. leží v žaludku, že Slavníkovci konkurují pražské přemyslovské mincovně, a to nejenom na Libici, ale i ve svém druhém hradišti na kopci u Malína, severovýchodním předměstí dnešní Kutné Hory.

O přesném datu jeho vzniku nevíme nic, ale Slavníkovci kolem něj vybudují mohutné hradby právě kvůli ochraně preghausu, tedy mincovny, kde se v letech 981‒995 razí jejich denáry. Pregéř, tedy razič, se po příchodu do práce posadí na stolici ke štoku.

„Nemáš náhodou kapsy?“ vykřikne na něj ostře dozorce.  Svoji otázku musí zopakovat, kvůli úderům kladiv je pregéř nahluchlý. Vzápětí už ho dozorce šacuje. Naštěstí pro raziče se podezření nepotvrdí.

Pokud by na plášti měl kapsu, znamenalo by to pro něj okamžitý vyhazov. Malínští pregéři musí chodit do práce v šatech bez kapes z jednoduchého důvodu: Aby nemohli ukrást stříbro k ražbě nebo hotové mince. Kvalita vyrobených denárů se přísně kontroluje.

Raziči musejí splnit limit v počtu zhotovených minci a zmetky se do výsledků nepočítají.

Příkop bývalého libického hradiště. Slavníkovci odsud ovládali okolí. FOTO: Zp/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Příkop bývalého libického hradiště. Slavníkovci odsud ovládali okolí. FOTO: Zp/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Kontrolují obchodní cesty

Proč hradiště s mincovnou vzniklo právě u Malína? Dějepisci uvádějí tři možnosti. První, že se Slavníkovci snažili o kontrolu obchodních stezek v okolí. Jedna ze dvou hlavních obchodních cest z Čech na Moravu vede právě kolem Malína. Jde o tzv.

Haberskou cestu, která se za Malínem napojuje na další, ještě významnější Trstenickou stezku, která přes Čechy a Moravu míří na polský Krakov a dál směrem na Kyjevskou Rus. Druhou možností je snaha vybudovat zde správní centrum této oblasti.

Do třetice mohly hrát hlavní roli i zdejší bohaté zdroje stříbra.

Dějepisci ale nejvíce sázejí na slavníkovský pokus o co největší kontrolu kupeckých cest, protože už v 10. století na našem území čile kvete mezinárodní obchod a mladý přemyslovský stát z něj utěšeně bohatne. Důležitá je ale také ochrana cest.

„Ovládnutí klíčových lokalit na trase obchodních magistrál, tj. větších sídlišť, křižovatek, ale také brodů a průsmyků, mělo proto vysokou prioritu a Malín takovou lokalitou bezesporu byl,“ uvádí současný historik Filip Velímský.

Vojenská ochrana cest a bezpečí kupců projíždějících zemí, kterou ovládá, jsou pro vládnoucího knížete Soběslava nesmírně důležité. I když na obojí musí obětovat část svých zisků, všechno se mu bohatě vrátí.

Slavníkovec Vojtěch také razí svoje mince. FOTO: Zairon/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Slavníkovec Vojtěch také razí svoje mince. FOTO: Zairon/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Ražba natruc

Podle Velímského není jasné, jestli Slavníkovci v Malíně vybírají poplatky za ochranu na pocestných a obchodníků cestách a razí mince jenom jako Přemyslovci dosazení správci, nebo jestli mají stejné pravomoci jako pražský přemyslovský kníže.

Domnívá se ale také, že malínská ražba mohla probíhat i přímo Přemyslovcům natruc. Původně přátelské vztahy mezi oběma rody se pokazí po smrti Střezislavy (†987), vdovy po knížeti Slavníkovi (†981), otci Soběslava a Vojtěcha.

„Psal se rok 987. Slavníkovci již před tímto datem uchvátili mincovní regál a ražbou mince začali konkurovat Přemyslovcům,“ píše Lutovský. Přemyslovcům se to pochopitelně vůbec nelíbí. Vtrhnou do Malína a hradiště si nakonec podmaní.

Je jasné, že Slavníkovci tentokrát prohráli. Svoji kůži ale Soběslav nedá lacino. „Jako znak hrdého, ale marného vzdoru použil libický kníže Soběslav nově raženou minci s výhrůžným motivem ruky s dýkou a střemhlav letícím orlem.

Opis na minci – DUX (kníže) – pak jasně předvedl zhrzené, ale přesto stále uplatňované ambice,“ popisuje Lutovský jeho pomstu. Soběslav i tímto krokem podepíše svému rodu ortel. Když v roce 995 se svým vojskem odjede za hranice, Přemyslovci využijí situace. Vtrhnou na Libici, hradiště vypálí a jeho obyvatele povraždí.

Slavníkovské hradiště v Malíně u Kutné Hory už dávno překryla moderní zástavba. FOTO: MartinVeselka/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Slavníkovské hradiště v Malíně u Kutné Hory už dávno překryla moderní zástavba. FOTO: MartinVeselka/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Chybějící doklady

Otazníky ale dosud visí i nad tím, kde brali Slavníkovci stříbro pro ražbu malínských a libických mincí.

Geologové, odborníci na mince i horníci i historikové se už desítky let přou o to, jestli mohli rudu v Malíně skutečně těžit a zpracovávat už v 10. století.

Archeologické výzkumy těžby a dalšího zpracování stříbra na Kutnohorsku ovšem zatím neukazují, že by se počátky hornictví spadaly už do tohoto období.

„Nejstarší doklady těžby a zpracování kovů v okolí Malína, které máme k dispozici, pocházejí teprve z druhé poloviny 13. století z prostoru pozdně hradištní až vrcholně středověké osady v poloze Ratajka,“ tvrdí Velímský.

K objevení kutnohorského ložiska stříbra došlo v letech 1253‒1276, nejslavnější éra těžby nastává v období vlády českého krále Václava II. (1271–1305)

Zisk z obchodu

Důkazy pro těžbu v okolí Malína už v 10. století skutečně zatím chybějí, přesto ji ale i někteří odborníci berou za hotovou věc.

„Některé hypotézy (o prvních českých mincích – pozn. red.) časem natolik zdomácněly, že se s nimi začalo pracovat jako s ověřenými fakty,“ potvrzuje současný numismatik Zdeněk Petráň.

„Jednou z takových hypotéz je názor, že podstatným zdrojem stříbra pro mincování Slavníkovců a snad i Přemyslovců bylo v 10. století stříbro těžené z nabohacených oxidických a cementačních zón rudných žil,“ píše současný geolog Milan Holub.

Jinými slovy mohli těžit jedině ryzí kov z oxidačního pásma ložisek. Holub i Petráň upozorňují na nedostatek historických pramenů z tohoto období. Hypotézy by podle nich rozhodně neměly nahrazovat fakta.

Pokud ale Slavníkovci v Malíně rudu netěžili, kde ji mohli získávat? Jednou z variant jsou právě obchodní tepny, které se rod snaží ovládnout.

„Je možné, že právě stříbro získané prostřednictvím obchodu bylo hlavním zdrojem drahého kovu pro přemyslovské a slavníkovské mincovnictví,“ vysvětluje Velímský.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
Historie
Válka o Toledo: Američané vytáhnou do boje kvůli jednomu městu
Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává. Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř […]
věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz