Domů     Obránci Leningradu neměli co jíst, ale chránili semínka
Obránci Leningradu neměli co jíst, ale chránili semínka
11.5.2021

Lidem v obleženém Leningradu docházejí síly a po tisícím umírají hlady. Situace je tak kritická, že se kvůli lístkům na potraviny vzájemně i vraždí. Někteří se prý snad uchylují ke kanibalismu.

reklama

V městské semenné bance je sice „jídla“ dost, ale odsud nedostanou nic. Hlady pomřou i vědci, kteří zde semínka střeží.

„Ukončím hlad na celém světě!“ prohlašuje nadějně ruský botanik Nikolaj Vavilov (1887–1943). Za tímto účelem cestuje po celém světě, sbírá semínka plodin a uchovává je pro další generace.

Kromě toho se z nich snaží vzájemným křížením vyšlechtit superrostlinu, kterou by bylo možné pěstovat kdekoliv – jak v suché poušti, tak v ledové tundře. Svůj celoživotní úkol nazývá „misí pro celé lidstvo“.

Jeho práce nadchne dokonce i bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina (1870–1924), což Vavilovovi umožní stanout v čele Akademie zemědělských věd a především otevřít si v Leningradu (dnešním Petrohradu) semennou banku.

reklama

Tu naplní čtvrt milionem exemplářů různých druhů semen, a v té době tak jde o největší sbírku svého druhu na světě.

Nikolaj Vavilov. FOTO: World Telegram/Creative Commons/Public Domain
Nikolaj Vavilov. FOTO: World Telegram/Creative Commons/Public Domain

Nesplnitelné zadání

Po Leninově smrti se ale všechno změní. Nový pán Kremlu, Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953), způsobí násilnou kolektivizací a bojem proti schopným statkářům na Ukrajině hladomor, v jehož důsledku zemře možná až 10 milionů lidí.

„Napravte to!“ nařídí pak sovětský diktátor přednímu botanikovi.

„Vavilovův plán na zlepšení úrody byl ale navržen na několik desetiletí, nikoliv na pár let, a nemohl tak dostát Stalinovým nesplnitelným požadavkům na okamžité výsledky,“ uvádí britský novinář a spisovatel Peter Pringle.

V reakci na to Stalin rozpoutá vlnu represí i mezi vědeckou komunitou. „Vavilov byl nejznámější obětí této čistky, která poslala ruskou biologii o generaci nazpátek a zemi velmi uškodila,“ píše dále Pringle.

Oběti německého obležení. FOTO: Boris Kudoyarov/Creative Commons/Public Domain
Oběti německého obležení. FOTO: Boris Kudoyarov/Creative Commons/Public Domain

Hlad si přijde pro všechny

Vavilov je v létě 1941 odsouzen k smrti. Trest mu je sice posléze změněn na 20 let v saratovské věznici (asi 750 kilometrů jihovýchodně od Moskvy), ale už po dvou letech zde zemře, podle všeho je umořen hladem.

Sovětský svaz mezitím napadly armády třetí říše a v září 1941 oblehly i město Leningrad. Německá blokáda je právem považována za nejničivější v historii. Denně zde umírají i tisícovky lidí. Na nemoci, mráz, ostřelování…

Hlavní příčinou smrti většiny z milionu obětí, které zahynou během 900denní blokády, je ale hlad. A prolomit německé kleště se Rudé armádě dlouho nedaří.

Marná snaha

Jediné místo, které by mohlo Leningradským ulevit, je právě Vavilovův ústav a jeho zásobník semen. Zaměstnanci institutu ale znají své povinnosti – uchovat obsah banky za každou cenu.

V budově se zabarikádují a vzájemně se hlídají, aby na semínka nikdo z nich nevztáhl ruku. Asi dvanáct z nich při tom zemře hlady. Jejich úsilí a sebeobětování ale vyjde paradoxně naprázdno.

„V zimě vtrhly do budov hordy drobných škůdců… Krysy se prokousávaly do větraných kovových boxů a požíraly semena,“ uzavírá současný anglický spisovatel Simon Ings.

reklama
Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: David Trahtenberg/Creative Commons/Public Domain
Související články
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Historie
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
reklama
casopis
zajímavosti
Sešívačka aneb luxusní hračka, jejíž existence začala jedinou sponkou
Dnes zmáčkneme sešívačku a papíry poslušně drží pohromadě. Vypadá to jako banalita, bez které si kancelářský život sotva umíme představit. Jenže první předchůdci dnešní sešívačky mají k obyčejné plastové pomůcce z psacího stolu pořádně daleko. Nejstarší sešívačky jsou těžké, drahé, poněkud majestátní, a některé dokážou zatlouct do papíru jen jednu jedinou sponku. Pak je třeba […]
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho […]
Tajemství otce Sherlocka Holmese: Pět věcí, které (možná) nevíte o Arthuru Conanovi Doyleovi
Jeho celé jméno zní Arthur Ignatius Conan Doyle a svět ho dnes zná hlavně díky jeho geniálním detektivním příběhům o Sherlocku Holmesovi. EpochaPlus.cz si posvítila na perličky, které nám ve škole obvykle neřeknou… Občas se ještě dozvíme, že byl slavný spisovatel původním povoláním lékař. Tyto znalosti ostatně občas zužitkuje i pro své psaní. Už se […]
Nesmrtelná sójová omáčka: Stačí přidat trochu plísně!
Usedají ke stolu a sliny se jim sbíhají, až ochutnají vychvalované čínské nudle. Obsluha se k nim bezděky přitočí a při té příležitosti přihraje na stůl drobnou láhev. Jeden z hostů se ušklíbne a odtuší, že to je ona pověstná omáčka, která se vyrábí z brouků. Jde kombinovat s nudlemi, rýží nebo sushi. Najdou se dokonce odvážlivci, kteří sójovou […]
historie
Desetiměsíční peklo? Mlýnek na maso u Verdunu!
Zákopy, hromady mrtvých, špína, bahno, šrot a beznaděj. Řady děl a kulometů čekají na své další oběti. Německá vize, že bleskovou válkou smete protivníka, se již dávno zbortila. A zákopová válka nikam nevede, fronta se v podstatě nemění. Smutný obraz z první světové války hodlá přemalovat do černo-bílo-červených barev náčelník německého generálního štábu Erich von […]
Mor, milostné avantýry a holocaust. Nejslavnější deníky světa
Oči jí svítí radostí, včera tatínkovi ukázala kostkovaný sešit se zapínáním a dnes ho jako náhodou dostala k 13. narozeninám. Hned večer k němu usedá a začne ho plnit zápisy. Netuší, že jednou její zdánlivě nudné řádky budou hltat miliony lidí. Osobní kronika – tak by se daly nazvat deníky. Ty mnohdy lidé úpěnlivě píší, aniž by […]
Bratislava: Hlavní město na několik pokusů
Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě. Ta druhá. Vždycky. Buď stojí ve stínu Prahy, Budapešti, nebo nedaleké Vídně. Jenže v minulosti Bratislava sehraje důležitou roli – […]
Šach-mat: Turek, který porazil Napoleona
Stroje dnes dokážou hrát šachy lépe než kterýkoli člověk. Nikdo se nad tím nepozastavuje – technologie kráčejí mílovými kroky vpřed. Ale co v 18. století? Představte si stroj tak vyspělý, že sám myslí. Tehdejší svět žasne. Tento dávný automat má navíc překvapivou souvislost s dnešním Amazonem. Roku 1770 se evropskými panovnickými dvory šíří zpráva o […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz