Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě.
Ta druhá. Vždycky. Buď stojí ve stínu Prahy, Budapešti, nebo nedaleké Vídně. Jenže v minulosti Bratislava sehraje důležitou roli – například při korunovaci uherských panovníků.
Vítejte, křižáci
Oblast na Dunaji přichází na chuť už naši pravěcí předci. Opevněné hradiště později platí za součást Velké Moravy, ostatně na hradě Devíně, jež najdeme na předměstí Bratislavy, vládla knížata.
První písemná zmínka však pochází z roku 907, ve Fuldských letopisech je popsána bitva mezi Bavory a Maďary – ti si dají dostaveníčko u města Brezalauspurc. Pak si na lokaci dělají zálusk právě uherští králové.
Ti dokonce z Bratislavského hradu udělají nejlépe opevněnou stavbu v celé zemi. Reprezentativní místo hostí řadu turnajů a banketů. O důležitosti stavby hovoří i fakt, že v roce 1189 právě zde začíná třetí křížová výprava.
Začátkem 14. století patří Posonia, jak zní tehdejší název, na chvíli Rakousku. Habsburkové však území vrátí Uhrům.
Korunovace, most a vodovod
Nejslavnější časy ale Bratislavu teprve čekají. Město čítající tehdy kolem 5 tisíc obyvatel vlastně pomohou Turci. Po bitvě u Moháče (1526) obsadí podstatnou část Uher, a tak tamní králové hledají útočiště právě ve městě na Dunaji.
A 17. prosince 1526 zažívá první uherskou korunovaci – koruna přistává na hlavě Ferdinanda I. (1503–1564). Bratislava se zároveň mění na hlavní město říše, status si udrží až do roku 1783. Slavnostní ceremoniál tam absolvuje i taková Marie Terezie (1717–1780).
Ta začne místo měnit k nepoznání. Buduje paláce a kostely. Od 19. století se začnou o slovo hlásit slovenští obrozenci v čele s Ľudovítem Štúrem (1815–1856), který propaguje označení Břetislava. Záhy občané testují telefon a v roce 1886 je zaveden také vodovod. O pět let později jsou spojeny oba břehy Dunaje mostem.
Největší sídliště
Úplně nová kapitola započne koncem prosince 1918, kdy město obsadí legionáři a dva týdny na to už je součástí Československa. Do města proudí čeští učitelé i strážníci, otevírá se rovněž první bratislavská univerzita.
Rozšiřuje se také početná židovská komunita, která přestává existovat po březnu 1939. Vzniká samostatný slovenský stát a Bratislava je rázem hlavním městem. Už podruhé ve své historii. Zpět do Československa zamíří až po druhé světové válce.
V dobách komunismu získává status slovenské metropole. V roce 1972 také obdrží svou dominantu v podobě mostu SNP (Slovenského národního povstání). Vzniká rovněž čtvrť Petržalka, kde žije na sto tisíc lidí a platí za největší sídliště světa!
Druhé největší město Československa se po rozpadu mění na centrum Slovenska, což platí dodnes.
