Stroje dnes dokážou hrát šachy lépe než kterýkoli člověk. Nikdo se nad tím nepozastavuje – technologie kráčejí mílovými kroky vpřed. Ale co v 18. století? Představte si stroj tak vyspělý, že sám myslí. Tehdejší svět žasne. Tento dávný automat má navíc překvapivou souvislost s dnešním Amazonem.

Roku 1770 se evropskými panovnickými dvory šíří zpráva o neuvěřitelném vynálezu. Dřevěná postava v orientálním oděvu sedí za šachovnicí, promýšlí tahy a poráží jednoho soupeře za druhým. Zdá se, že lidstvo poprvé sestrojilo stroj schopný samostatně přemýšlet.

Skutečnost je však mnohem překvapivější a téměř šedesát let zůstává pečlivě střeženým tajemstvím.

Dárek pro císařovnu

Za vznikem slavného automatu stojí uherský vynálezce Wolfgang von Kempelen (1734–1804). Když je jednou pozván na kouzelnické vystoupení na dvůr císařovny Marie Terezie (1717–1780), jen se pobaveně usmívá nad předváděnou „magií“.

Prohlašuje, že dokáže sestrojit zařízení, které publikum ohromí ještě více. Císařovna ho vezme za slovo. Roku 1770 představí Kempelen na císařském dvoře svůj vynález jako technickou senzaci.

Před začátkem partie šachu autor otevírá dvířka skříně a ukazuje soukolí i složitý mechanismus. Přihlížející jsou přesvědčeni, že uvnitř není prostor pro člověka. Když pak Turek poráží zkušené šachisty, svět věří, že stojí tváří v tvář myslícímu stroji.

Slavní soupeři

Mechanický Turek se brzy vydává na cestu po Evropě a později i do Ameriky. Všude budí obrovský rozruch. U šachovnice usedají šlechtici, zkušení mistři i významní státníci a mnozí odcházejí poraženi.

Mezi nejslavnější soupeře patří francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) nebo americký státník Benjamin Franklin (1706–1790). Oba podlehnou. Napoleon se Turka dokonce pokouší zmást nesmyslnými tahy, ale ani to na záhadného protivníka nestačí.

Nikdo netuší, že skutečným vítězem je špičkový šachista ukrytý uvnitř skříně. Promyšlený systém posuvných sedadel, dvířek a falešných přepážek mu umožňuje zůstat neodhalený i ve chvíli, kdy Kempelen divákům ukazuje zdánlivě prázdný vnitřek zařízení.

Tajemství se daří uchovat po několik desetiletí a Turek se stává jednou z největších technických záhad své doby.

Velké odhalení

Po Kempelenově smrti roku 1804 putuje Turek dál po světě a stále fascinuje publikum. Až roku 1827 vychází podrobný popis jeho fungování, který odhaluje velké tajemství: uvnitř skříně není složitý mechanismus, ale skutečný šachový mistr.

Automat je navržen tak důmyslně, že při otevírání jednotlivých částí nelze jeho přítomnost odhalit. Ukrytý hráč se během předvádění přesouvá mezi oddíly skříně, pomocí magnetů sleduje pohyb figurek na šachovnici a řídí tahy dřevěné loutky.

Přestože je podvod odhalen, sláva stroje nekončí. Roku 1854 sice Turek definitivně mizí při požáru muzea ve Filadelfii, o více než sto let později však inspiruje vznik moderních technologií.

Dnes název Mechanical Turk nese služba společnosti Amazon, která využívá práci tisíců lidí k úkolům, s nimiž si počítače stále nedokážou poradit.

Moderní Turek v režii Amazonu

Služba Amazon Mechanical Turk po mnoho let funguje jako internetové tržiště práce. Firmy na ní zadávají drobné úkoly, se kterými si počítače dlouho nedokážou poradit:

například rozpoznání objektu na fotografii, přepis textu z naskenované účtenky nebo vyplnění dotazníku. Tyto úkoly pak přes internet plní tisíce skutečných lidí z celého světa za drobnou finanční odměnu.

Navenek systém působí jako automatizovaný software, ve skutečnosti však v pozadí pracují lidé – stejně jako u historického šachového Turka. Amazon letos v červenci službu uzavřel pro nové zákazníky, stávající uživatelé ji mohou nadále využívat. Jedním z důvodů je rychlý rozvoj umělé inteligence.