Pro naše předky byl oslavou slunce, ohně, vody, lásky i plodnosti a někde se dodnes slaví téměř stejně velkolepě jako Vánoce. Právě kolem nejdelšího dne v roce ale koluje překvapivě mnoho omylů. Je Slunce opravdu nejblíže Zemi?
Přichází po slunovratu zkracování dnů? A zastaví se Slunce na obloze?
Slunovrat patří k nejmagičtějším okamžikům roku. Od pradávna se na kopcích zapalovaly obrovské ohně, které měly dodat slunci sílu a chránit lidi před zlými silami.
Tradicí bylo koupání v řece za úsvitu, sběr léčivých bylin i skákání přes plameny, které mělo zajistit zdraví a očistu. Dnes vnímáme letní slunovrat hlavně jako začátek astronomického léta.
Přesto kolem něj stále koluje řada rozšířených omylů a nepřesností, které se drží s neuvěřitelnou vytrvalostí.

Nejblíže Slunci? Právě naopak!
I když se o letním slunovratu často mluví jako o dni, kdy je slunce „nejvýše na obloze“, neplatí to úplně pro všechny stejně. Slunovrat je okamžik, kdy je severní polokoule nejvíce nakloněná ke Slunci.
Zatímco u nás si užíváme nejdelší den a krátkou noc, na jižní polokouli začíná zima. Čím více se člověk blíží k severu, tím výraznější je rozdíl – ve Skandinávii slunce téměř nezapadá, za polárním kruhem se noc mění jen v krátké šero.
Naopak na rovníku si lidé změny téměř nevšimnou. Stejně tak si mnoho lidí myslí, že během letního slunovratu je Země Slunci nejblíže, a proto přichází léto. Ve skutečnosti je to přesně obráceně.
Země se nachází nejdále od Slunce začátkem července, tedy jen krátce po slunovratu.
Roční období totiž neurčuje vzdálenost od Slunce, ale sklon zemské osy. Severní polokoule je během června nakloněná ke Slunci více, a paprsky proto dopadají přímočařeji a dodávají povrchu více energie.

Nejteplejší den? Až později…
Další rozšířený mýtus tvrdí, že nejdelší den je zároveň tím nejteplejším. Jenže planeta funguje podobně jako rozpálená plotna, která zůstává horká ještě dlouho po vypnutí.
Oceány, půda i atmosféra se ohřívají postupně, a proto největší vedra obvykle přicházejí až v červenci nebo srpnu. Slunovrat je tedy spíše startem letního ohřívání, ne jeho vrcholem.
Stejně tak neplatí, že by Slunce vycházelo a zapadalo přesně na východě a západě. Tento ideální směr nastává pouze během rovnodenností. O letním slunovratu je východ i západ posunutý nejvíce k severu. Proto se v červnu zdá, že Slunce opisuje na obloze delší oblouk.

Datum, které se mění
Slunovrat nepřipadá vždy na 21. června. Může nastat i 20. nebo 22. června podle konkrétního roku, protože jde o přesný astronomický okamžik, nikoli o pevné kalendářní datum. A ani představa, že se Slunce na obloze na chvíli „zastaví“, není doslovná.
Jde o obrazné vyjádření: Slunce se v rámci ročního cyklu pohybuje po obloze stále, jen se jeho zdánlivý posun na sever zpomaluje, až se obrátí opačným směrem. Další častý omyl tvrdí, že se dny po slunovratu začnou okamžitě zkracovat.
Ve skutečnosti se změna projeví až s odstupem dní – kolem slunovratu se délka dne mění jen velmi pomalu, a proto si lidé rozdílu téměř nevšimnou.