Po ulici nedaleko dnes již nestojícího bytového domu Oxfords Apartments 924 ve wisconsinském Milwaukee se potácí zcela zmatený 14letý Konerak Sinthasomphone. Když ho zastaví policejní hlídka, ochable jí nadiktuje adresu „jeho kamaráda“.
Strážníci ho dopraví zpět do udaného bytu. Oním „kamarádem“ je ovšem jeden z nejslavnějších vrahů, Jeffrey Dahmer (1960–1994).
Je 27. května 1991. Hoch nevnímá, že poté, co ho Dahmer zdroguje, vyvrtá do jeho lebky díru, stříkne do ní kyselinu solnou a sleduje, co se bude dít.
Až se hoch vrátí, vstříkne mu do hlavy druhou, již fatální koňskou dávku kyseliny – a poté tělo rozřeže a rozpustí v kyselině. Hoch se stane jednou z jeho minimálně 17 obětí.
Krvavý horor naživo
Dahmer má anatomii i chemii za koníčka od dětství. Sbírá kosti zvířat, přejetá zvířata pitvá a experimentuje s nimi. Zřejmě roku 1978 přesedlá na lidi. Téměř deset let poté vydrží „abstinovat“.
Kdy mu ale přijde v hotelu Ambassador pod ruku Steven Tuomi (1962–1987), rozsekne mu hruď a pokusí se zaživa vyrvat srdce! Tentokrát již nepřestane. Vyslouží si přezdívku Kanibal z Milwaukee, protože části některých obětí neváhá sníst, nebo pít jejich krev.
„Lidé chodí na krvavé horory, aby v nich viděli náznak toho, co v těch filmech je. Jediný rozdíl je v tom, že já jsem to dělal reálně,“ nechá se pak slyšet.
Byt jako pitevna
„Jo, omluvám se, rozbil se mi mrazák,“ krčí rameny Dahmer, když si sousedé v červenci roku 1991 stěžují na nesnesitelný zápach linoucí se z jeho bytu.
Když ale policejní hlídka zastaví vyděšenému 32letému Tracymu Edwardsovi běhajícímu zcela nahému po ulici, pohádka s mrazničkou se rozplyne v nejspodnějším patře pekla. Edwards je nasměruje do bytu, kde byl před chvílí napaden nožem.
Uprostřed pokoje trůní sud s nacpanými čtyřmi lidskými trupy, v ledničce jsou místo jogurtů dvě hlavy. Dalších sedm je jich uvařených. Namísto lapačů snů visí po bytě uřezané penisy, lebky a kosti. Je jasné, že Dahmer se již z vězení nepodívá…
Záchodová šichta
Christopher J. Scarver (*1969) pochází, stejně jako Dahmer, z Milwaukee. Spekuluje se, zda se ti dva mohli potkat. Christopher sedí za loupežnou vraždu ve věznici v Portage ve Wisconsinu. Tady se ti dva již potkají určitě.
Dne 28. listopadu 1994 spolu s dalším vězněm, Jessem Andersonem (1957–1994), který zavraždil manželku Barbaru, mají na starost úklid záchodů. Stráže zůstanou stát za dveřmi a muži se během drhnutí toalet trumfují v zážitcích. Dahmer samozřejmě vede.
Když vrahovi rupnou nervy
Scarverovi však rupnou nervy, pod umyvadlem sebere kovovou tyč a praští nic nečekajícího Dahmera do zad. Když se pokusí bránit, začne do něj mlátit jako šílený. Dahmer zůstane v bezvědomí ležet v tratolišti krve, a tak se pustí do Andersona.
První nepřežije převoz do nemocnice, druhý umírá o dva dny později. A Scarver? „Byla to práce Boha,“ okomentuje dvojnásobnou vraždu s tím, že chtěl pomstít černošské oběti. Vyfasuje za ně další dvě doživotí. Ve vězení se poté pokusí marně spáchat sebevraždu.
