Diváci šílí. Světla zabírají muže, který stojí vysoko nad jejich hlavami. Než ho někteří stihnou zaregistrovat, padá nekontrolovatelně dolů a arénou zaduní tvrdá rána. Publikum to ocení hlasitým potleskem, ten ale postupně ustává. V téže chvíli přibíhají do ringu lékaři.
Když si lidé o jejich osudech čtou, často je bolí u srdce. Pomoc je totiž tak blízko a zároveň tak daleko.
Bezmoc
Kdo: Omayra Sánchezová
Kdy: 1985
Trápení Omayry Sánchézové (1972–1985) sleduje vlastně celý svět, jenže nikdo nedokáže nebohé dívce pomoci, a tak ji čeká smrt.
Pohřbena zaživa
Až do 13. listopadu 1985 jde o obyčejné dítě, které žije v kolumbijském Armeru. Její domov ale zdecimuje výbuch nedaleké sopky Nevado del Ruiz, který město zavalí bahnem a pozabíjí na 25 tisíc obyvatel.
Sánchézová má štěstí v neštěstí, protože žije, beton a trámy ji uvězní mezi trosky. Nad vodu jí kouká jen hlava a ramena. Záchranáři zjistí, že její nohy svírají trosky, drží ji i údajně ruka mrtvé tety. Okamžitě započnou diskuze, jak dívku vysvobodit.
Když selžou všechny pokusy o odstranění překážek, začnou uvažovat nad tím, zda by nebyla lepší amputace obou nohou. „Nemožné,“ odtuší lékaři, na vině jsou hlavně podmínky. Chybí těžká technika, ale i zdravotnické vybavení.
Jako humánní řešení tiše odsouhlasí, že Sánchézovou nechají zemřít. Dívka stráví v hrůzném sevření 60 hodin, poté ji vysvobodí smrt. Během této doby statečně komunikuje s novináři, modlí se, kouká do televizní kamery a pláče. Požádá dokonce o sladkou limonádu.
Její utrpení zachytí objektivem fotograf Frank Fournier (*1948) a jeho snímek získává prestižní ocenění World Press Photo.
Selhání techniky
Kdo: Owen Hart
Kdy: 1999
Narodí se jako nejmladší ze dvanácti dětí a hlavně otcem Owena Harta (1965–1999) je wrestlingová legenda Stu Hart (1915–2003). Není pochyb, že jeho potomek půjde stejnou cestou.
Lékaři místo wrestlerů
Snaží se, není ale takový talent jako jeho bratři. Místo zápasení v Americe raději volí japonskou organizaci, kde udivuje perfektní technikou a rychlými chvaty.
Nakonec dostává laso z World Wrestling Entertainment (WWE), firmou, jež pořádá ve Spojených státech wrestlingové události. Píše se rok 1988 a do ringu vstupuje pod pseudonymem Blue Glazer. Diváci ho snadno rozpoznají, jelikož má na obličej modrou masku.
Několikrát zvítězí, status hvězdy ale nezíská, ten náleží jeho bratrovi Bretovi (*1957). A tak šéfy WWE napadne, že by se Hartovi mohli pohádat a pobít. Zatímco diváci šíleli, Owen i Bret věděli, že vše je nacvičené.
Samotná organizace na Owena tlačí, aby víc šokoval, což cynicky řečeno i udělá. Onoho 23. května 1999 vystupuje v Kansas City. Do ringu se má spustit z výšky a začít bojovat. Rychloupínací mechanismus ale selže, a tak wrestler padá 24 metrů!
„Tohle nebylo v plánu,“ řve do mikrofonu moderátor Jim Ross (*1952). Lidé u televizních obrazovek pád nevidí, protože zrovna běží reklama, diváci na stadionu jsou však u toho.
Hart údajně ještě chvíli žije, jenže kvůli nárazu mu praská aorta, a tak umírá na vnitřní krvácení. Galavečer nepochopitelně pokračuje dál. Tragédie má však dohru u soudu, kdy Hartova manželka obdrží odškodné ve výši 18 milionů dolarů.
Obsah žaludku
Kdo: Timothy Treadwell
Kdy: 2003
Tak dlouho se chodí mezi medvědy, až se jednou naštvou. V případě Timothyho Treadwella (1957–2003) jsou následky fatální.
Scéna za krytkou
Samozvaný ekolog a ochránce přírody nejdříve zkouší prorazit jako herec. Bez úspěchu, a tak se zamiluje do medvědů. Pravidelně za nimi jezdí na Aljašku. Tamní hvozdy obráží neozbrojený, má u sebe jen kameru. Mezi ním a zvířaty je údajně respekt a důvěra.
Jeho chování odsuzuje Správa národních parků, která Treadwella pravidelně žaluje. Nic si z toho nedělá. Bláhově vyrazí do divoké přírody také v říjnu 2003, tentokrát s sebou bere i přítelkyni Amie (1965–2003). Ta se medvědů bojí a to chce Timothy změnit.
Tábor rozvinou kousek od potoku, kde chytají lososy. Treadwell ale udělá chybu, protože na místo dorazí později než v minulých letech. Medvědi se však připravují na zimu, a tak jsou mnohem více agresivnější.
Ještě 5. října 2003 hovoří Treadwell s kolegou a ladí detaily odletu. Když pilot dorazí na smluvené místo, nikdo tam není. Strážci vyrazí do jeho tábora, kde najdou Treadwellovu znetvořenou hlavu a část páteře. Kousek od něj leží ostatky jeho přítelkyně.
Na místě najdou také velkého medvěda, kterého zastřelí. V jeho žaludku objeví lidské prsty. Boj o život snímá videokamera, která má na sobě krytku, a tak zachycuje pouze zvuk. Trvá šest minut, pak dojde páska.
Osudné odbočení
Kdo: John Jones
Kdy: 2009
Noční můra snad každého. Být uvězněn v malém prostoru a nemít možnost se z místa dostat. Přesně takto stráví poslední chvíle života John Jones (1983–2009).
Vysvobození v podobě infarktu
Student medicíny a vášnivý speleolog zavítá do jeskyně Nutty Putty, kterou najdeme ve státě Utah. Měří sice jen 430 metrů, i tak láká dobrodruhy. Zejména její úzké klikatící chodby a pověst jeskyně pro začátečníky.
Odborníci ale varují, že některé cesty se větví do spousty slepých míst. Jones k jeskyni přijede 24. listopadu 2009 se třemi kamarády, jakmile jsou asi 130 metrů od začátku, Jones špatně odbočí. Narazí na průrvu, která není v mapách.
Když se chce otočit, zjistí, že to nejde, a tak leží zaklíněný asi pod úhlem 70 stupňů. Samozřejmě hlavou dolů. Jeho kolegové zalarmují záchranné složky. Ty se pokusí muže, jehož hruď i břicho svírá skála, vyprostit.
Vyrobí systém kladek, který nakonec nefunguje. Jones se propadne ještě hlouběji. Snaha probíhá 27 hodin, poté přichází nevyhnutelné. Jonesovo srdce vypovídá službu. Tělo zůstává v jeskyni zaklíněné dodnes, úřady ji ale nechají zapečetit a nikdo do ní nesmí.
