Staré přísloví praví, že děti jsou naše budoucnost. Aby však ony samy budoucnost měly, je třeba se o ně patřičně starat. Jak by mělo dítě správně spát? Co by mělo jíst? Je lepší opatrovat ho jako oko v hlavě, nebo mu prospěje samostatnost?

Dlouhodobá deprivace spánku může vést k vážným zdravotním problémům u lidí a jiných zvířat. Že by se dítě nemělo budit, ví snad každý, málokdo však ví proč.

Podle vědců je důvodů hned několik, na ty hlavní se však zaměřila nedávná studie publikovaná v roce 2020, která se kromě tohoto tématu věnovala také tomu, proč spí děti déle než dospělí.

Nejdříve důkladná analýza

Z vyjádření výzkumníků zcela jasně vyplývá, že se v dětských mozcích během jejich spánku dějí velice důležité procesy, ty ostatně stojí také za tím, proč spí batolata podstatně déle než starší děti a proč je pro ty nejmenší spánek natolik důležitý.

Pro vědce zůstává „tajemství spánku“ stále obestřeno záhadou, ačkoliv se jim s pomocí nejmodernější techniky podařilo proniknout hluboko do lidského mozku.

K zjištění, proč je spánek tolik klíčový právě pro děti, využili badatelé z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) rozsáhlou statistickou analýzu. Výsledek? Ve velmi raném životě spánek pomáhá budovat mozkovou infrastrukturu.

Na studii se podílel vědecký tým profesora na katedrách ekologie, evoluční biologie a biomatematiky Van M. Savagea, jenž analyzoval data ze šesti desítek studií a sestavil matematický model toho, jak se průběh a funkce spánku mění s přibývajícím věkem.

Tým vědců učinil velký pokrok a poprvé ukázal, že dramatická změna účelu spánku nastává ve věku asi dvou a půl let.

Propojení několika faktorů

Před zmíněným věkem dvou a půl let roste mozek skutečně velmi rychle.

Během spánku REM (Rapid Eye Movement – rychlé pohyby očí), kdy se vyskytují živé sny, je mladý mozek zaneprázdněn budováním a posilováním synapsí (struktur), které spojují neurony navzájem a umožňují jim komunikovat.

„Nebuďte děti během spánku REM, zničíte tím důležité procesy, které utvářejí jejich mozek,“ uvedla hlavní autorka studie Gina Poe, profesorka integrativní biologie a fyziologie na UCLA, která provádí výzkum spánku více než 30 let.

Podle amerických výzkumníků tráví novorozenci v REM fázi spánku zhruba polovinu času. „Zjistili jsme, že REM spánek klesá s růstem velikosti mozku během vývoje.

Zatímco novorozenci tráví přibližně 50 % svého času spánku spánkem REM, do 10 let to klesá na přibližně 25 % a s věkem se stále snižuje. Dospělí starší 50 let tráví přibližně 15 % času spánku spánkem v REM,“ dodává Savagea.

Změna je život

Jak již bylo zmíněno, velká změna nastává půl roku před dovršením třetích narozenin, většinu času začíná zabírat fáze pomalého spánku NREM (Non Rapid Eye Movement – žádné oční pohyby), která slouží k zotavení a údržbě mozku.

Zhruba v této době začíná člověk spát méně. „To je částečně proto, že již není třeba vytvářet tolik nových nervových spojení (v REM fázi).

Byl jsem šokován, jak velká změna je to během krátké doby, a že k této změně dojde, když jsme tak mladí,“ uzavírá Savagea. Z výzkumu vyplývá, že ve zmíněném věku je mozek zcela „dobudován“ a následně již potřebuje akorát „údržbu“.

Vědecký tým následně analyzoval také spánek u dalších savců, přičemž zjistil, že zvířata, poté, co dosáhla určitého stupně vývoje, změnila poměry fází spánku a jeho celkové délky obdobně jako u člověka.

Výzkumníci podotýkají, že jejich práce ještě není zcela u konce a není ani možné poznatky vztáhnou na všechny savce.

Do růžova

Zhruba jen třetina dospělých dodržuje správný spánkový režim a spí více než 7 hodin denně. Nedostatečný spánek nebo zanedbání spánku vede k únavě, nesoustředěnosti a jeho dlouhodobá absence může poškodit mozek, který potom „požírá“ své vlastní nervové spoje.

Zvyšuje také riziko psychických poruch včetně úzkosti. Výzkum o tom, jak je důležité vyspat se takříkajíc do růžova, vedl profesor Karl Kadler z University of Manchester v Británii.