Domů     Mikroplasty: Neviditelná hrozba, která dobývá naši planetu
Mikroplasty: Neviditelná hrozba, která dobývá naši planetu
16.6.2025

Plast je všude kolem nás a stal se nedílnou součástí moderního života. Ale co když se jeho neviditelné částice, mikroplasty, stávají tichou pohromou, která proniká do každého koutu naší planety – od nejhlubších oceánských příkopů až po mateřské mléko?

Objevte, proč se tento fenomén stal jednou z největších ekologických výzev současnosti a co to znamená pro naše zdraví.

Pohroma jménem Mikroplasty: Máme se jich bát?

Moderní doba přináší rychlý technologický pokrok, spojený s mnoha vymoženostmi. Ruku v ruce s tím se ale objevují také nové výzvy, kterým musí naše civilizace čelit. Jednou z těchto výzev jsou tzv.

mikroplasty, které začínají být skutečně palčivým problémem. O co přesně jde a kde všude se nacházejí?

reklama

V současnosti už každý člověk ví, co je to vlastně plast a co se z něj například vyrábí. Jenže vedle velkých kusů tohoto materiálů existují i mnohem menší – takové, které nelze okem spatřit.

Těchto mikroplastů si dlouho nikdo moc nevšímal a nikoho vlastně ani nenapadlo, že by mohly být problémem. „Mysleli jsme si, že je v pořádku, že třeba plastová mulčovací fólie se na poli rozpadne, pak se zaorá a problém s plastovým odpadem je vyřešený.

Ale pak se ukázalo, že se v prostředí hromadí mikroplasty – že se neodbourávají a je potřeba se jim věnovat,“ vysvětlila v jednom loňském rozhovoru česká mikrobioložka Petra Innemanová. Dnes už je tedy situace jiná.

Podle mnoha odborníků jsou mikroplasty jednou z největších výzev pro životní prostředí. Zatím totiž úplně nevíme, jaký vliv mají na lidské zdraví a jak ovlivňují ekosystémy.

Moderní doba přináší rychlý technologický pokrok, spojený s mnoha vymoženostmi.
Moderní doba přináší rychlý technologický pokrok, spojený s mnoha vymoženostmi.

Jsou všude

V současnosti probíhá celá řada výzkumů, které se snaží zjistit, kde všude se vlastně mikroplasty nacházejí. A dosavadní poznatky jsou poměrně znepokojivé.

Rozhodně je můžeme najít třeba v půdě, kde patrně ovlivňují koloběh živin a dostávají se odtud do celého potravního řetězce. Obrovský problémem jsou pak mikroplasty pro oceány a moře.

Zatímco velké plastové ostrovy jsou teoreticky řešitelné a odstranitelné, mikroplasty z vody zatím dostávat jednoduše neumíme a ty proto masivně zanášejí organismy mořských živočichů. A ani u toho nekončíme.

Mikroplasty byly objeveny už i v důlních vodách 700 metrů pod povrchem Země. Vědci je našli také v hlubinách Mariánského příkopu nebo na vrcholu Mount Everestu.

Mikroskopické plastové částečky jsou i ve vzduchu – dostávají se do něj z nátěrů, oděrů pneumatik nebo tření textilií. Vdechnutím se pak dostávají do živých organismů a prakticky úplně všude. Odborníci jim už dokonce vymysleli název: plastový prach.

Od narození

V současnosti prakticky nemine měsíc, aby vědci nepřišli s dalším oznámením ohledně toho, kde všude se mikroplasty nacházejí.

Patrně nejvíce veřejností zarezonovala zpráva o jejich nálezu v mateřském mléce, což vedlo k obavám o možných dopadech na zdraví novorozenců. To byl ovšem teprve začátek.

Loni na podzim oznámili ostravští vědci, že jako první objevili mikroplasty i v placentě a plodové vodě. Mikroplasty pronikly prokazatelně také do lidských střev, v žaludků a v cév.

„Nanoplasty jsou tak malé, že jsou schopné procházet i buněčnými membránami,“ doplňuje Petra Innemanová. Zdá se tedy, že mikroplastům v současnosti prostě neunikneme. Jak je to tedy ale s jejich vlivem na naše zdraví?

Do člověka se v průměru dostane týdně tolik mikroplastů, že by z nich šla složit jedna kreditní karta.
Do člověka se v průměru dostane týdně tolik mikroplastů, že by z nich šla složit jedna kreditní karta.

Škodí nám?

To je otázka, na kterou bohužel v současnosti nezná ucelenou odpověď nikdo. Na jednu stranu je výhodou, že polymery, ze kterých plasty vznikají, disponují poměrně nízkou toxicitou a přímo neohrožují zdraví.

Jinak řečeno, pokud malý kousek plastu omylem sníte, projde vaším tělem, aniž by pro něj byl jedovatý. Problém ale nastává v okamžiku, kdy jsou na tyto plastové mikročástečky navázány nějaké další látky, které už toxické být mohou.

Problémem může být také množství. Jedna studie z Nové Anglie naznačuje, že vysoká koncentrace mikroplastů v cévách může násobně zvyšovat riziko infarktu, mozkové mrtvice a dalších nebezpečných stavů.

Další výzkumy pak hovoří o zvyšování zánětlivosti a dalších možných zdravotních problémech, které se pomalu začínají objevovat s tím, jak se prodlužuje doba, po kterou s tímto fenoménem žijeme.

Víte že… Do člověka se v průměru dostane týdně tolik mikroplastů, že by z nich šla složit jedna kreditní karta.

Lze se bránit?

Podle odborníků se v současnosti nacházíme v situaci, kdy se úplně vyhnout mikroplastům nelze. Prostě nějaké se do nás dostanou vždycky. Můžeme však jejich počet snížit.

V domácnosti pomůže méně koberců a látek ze syntetických vláken. Pomoci může také používání přírodní kosmetiky a obecně přípravků bez zbytečné chemie.

Mnoho mikroplastů do sebe dostáváme také ve vodě. Tady je rada jednoduchá – poměrně vysoké koncentrace mikroplastů často obsahuje voda balená. Pokud jich do sebe chcete dostávat méně, pijte více vodu z kohoutku.

Mikroplasty jsou tichou, avšak všudypřítomnou výzvou, která se dotýká každého aspektu našeho života, od hlubin oceánů po lidské tělo.

Ačkoliv věda stále hledá kompletní odpovědi na jejich dlouhodobý vliv na zdraví, dosavadní poznatky naznačují, že ignorovat je nelze. Snižování jejich expozice v každodenním životě je sice složité, ale ne nemožné.

Jsme svědky nové éry, kdy musíme přehodnotit náš vztah k plastům a hledat udržitelná řešení, která zajistí zdravější budoucnost pro nás i pro planetu.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
věda a technika
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz