Plast je všude kolem nás a stal se nedílnou součástí moderního života. Ale co když se jeho neviditelné částice, mikroplasty, stávají tichou pohromou, která proniká do každého koutu naší planety – od nejhlubších oceánských příkopů až po mateřské mléko?
Objevte, proč se tento fenomén stal jednou z největších ekologických výzev současnosti a co to znamená pro naše zdraví.
Pohroma jménem Mikroplasty: Máme se jich bát?
Moderní doba přináší rychlý technologický pokrok, spojený s mnoha vymoženostmi. Ruku v ruce s tím se ale objevují také nové výzvy, kterým musí naše civilizace čelit. Jednou z těchto výzev jsou tzv.
mikroplasty, které začínají být skutečně palčivým problémem. O co přesně jde a kde všude se nacházejí?
V současnosti už každý člověk ví, co je to vlastně plast a co se z něj například vyrábí. Jenže vedle velkých kusů tohoto materiálů existují i mnohem menší – takové, které nelze okem spatřit.
Těchto mikroplastů si dlouho nikdo moc nevšímal a nikoho vlastně ani nenapadlo, že by mohly být problémem. „Mysleli jsme si, že je v pořádku, že třeba plastová mulčovací fólie se na poli rozpadne, pak se zaorá a problém s plastovým odpadem je vyřešený.
Ale pak se ukázalo, že se v prostředí hromadí mikroplasty – že se neodbourávají a je potřeba se jim věnovat,“ vysvětlila v jednom loňském rozhovoru česká mikrobioložka Petra Innemanová. Dnes už je tedy situace jiná.
Podle mnoha odborníků jsou mikroplasty jednou z největších výzev pro životní prostředí. Zatím totiž úplně nevíme, jaký vliv mají na lidské zdraví a jak ovlivňují ekosystémy.

Jsou všude
V současnosti probíhá celá řada výzkumů, které se snaží zjistit, kde všude se vlastně mikroplasty nacházejí. A dosavadní poznatky jsou poměrně znepokojivé.
Rozhodně je můžeme najít třeba v půdě, kde patrně ovlivňují koloběh živin a dostávají se odtud do celého potravního řetězce. Obrovský problémem jsou pak mikroplasty pro oceány a moře.
Zatímco velké plastové ostrovy jsou teoreticky řešitelné a odstranitelné, mikroplasty z vody zatím dostávat jednoduše neumíme a ty proto masivně zanášejí organismy mořských živočichů. A ani u toho nekončíme.
Mikroplasty byly objeveny už i v důlních vodách 700 metrů pod povrchem Země. Vědci je našli také v hlubinách Mariánského příkopu nebo na vrcholu Mount Everestu.
Mikroskopické plastové částečky jsou i ve vzduchu – dostávají se do něj z nátěrů, oděrů pneumatik nebo tření textilií. Vdechnutím se pak dostávají do živých organismů a prakticky úplně všude. Odborníci jim už dokonce vymysleli název: plastový prach.
Od narození
V současnosti prakticky nemine měsíc, aby vědci nepřišli s dalším oznámením ohledně toho, kde všude se mikroplasty nacházejí.
Patrně nejvíce veřejností zarezonovala zpráva o jejich nálezu v mateřském mléce, což vedlo k obavám o možných dopadech na zdraví novorozenců. To byl ovšem teprve začátek.
Loni na podzim oznámili ostravští vědci, že jako první objevili mikroplasty i v placentě a plodové vodě. Mikroplasty pronikly prokazatelně také do lidských střev, v žaludků a v cév.
„Nanoplasty jsou tak malé, že jsou schopné procházet i buněčnými membránami,“ doplňuje Petra Innemanová. Zdá se tedy, že mikroplastům v současnosti prostě neunikneme. Jak je to tedy ale s jejich vlivem na naše zdraví?

Škodí nám?
To je otázka, na kterou bohužel v současnosti nezná ucelenou odpověď nikdo. Na jednu stranu je výhodou, že polymery, ze kterých plasty vznikají, disponují poměrně nízkou toxicitou a přímo neohrožují zdraví.
Jinak řečeno, pokud malý kousek plastu omylem sníte, projde vaším tělem, aniž by pro něj byl jedovatý. Problém ale nastává v okamžiku, kdy jsou na tyto plastové mikročástečky navázány nějaké další látky, které už toxické být mohou.
Problémem může být také množství. Jedna studie z Nové Anglie naznačuje, že vysoká koncentrace mikroplastů v cévách může násobně zvyšovat riziko infarktu, mozkové mrtvice a dalších nebezpečných stavů.
Další výzkumy pak hovoří o zvyšování zánětlivosti a dalších možných zdravotních problémech, které se pomalu začínají objevovat s tím, jak se prodlužuje doba, po kterou s tímto fenoménem žijeme.
Víte že… Do člověka se v průměru dostane týdně tolik mikroplastů, že by z nich šla složit jedna kreditní karta.
Lze se bránit?
Podle odborníků se v současnosti nacházíme v situaci, kdy se úplně vyhnout mikroplastům nelze. Prostě nějaké se do nás dostanou vždycky. Můžeme však jejich počet snížit.
V domácnosti pomůže méně koberců a látek ze syntetických vláken. Pomoci může také používání přírodní kosmetiky a obecně přípravků bez zbytečné chemie.
Mnoho mikroplastů do sebe dostáváme také ve vodě. Tady je rada jednoduchá – poměrně vysoké koncentrace mikroplastů často obsahuje voda balená. Pokud jich do sebe chcete dostávat méně, pijte více vodu z kohoutku.
Mikroplasty jsou tichou, avšak všudypřítomnou výzvou, která se dotýká každého aspektu našeho života, od hlubin oceánů po lidské tělo.
Ačkoliv věda stále hledá kompletní odpovědi na jejich dlouhodobý vliv na zdraví, dosavadní poznatky naznačují, že ignorovat je nelze. Snižování jejich expozice v každodenním životě je sice složité, ale ne nemožné.
Jsme svědky nové éry, kdy musíme přehodnotit náš vztah k plastům a hledat udržitelná řešení, která zajistí zdravější budoucnost pro nás i pro planetu.