Domů     Léky, které změnily svět!
Léky, které změnily svět!
12.6.2019

Lidský život je křehký a ohrožuje jej řada nebezpečí včetně nejrůznějších chorob. V průběhu historie bylo vyvinuto mnoho léků, které umožnily lidem vyléčit se ze smrtelných nemocí. Které „pilulky“ změnily svět nejvíce?

Penicilin

Kdy by objeven: 1928

Kým: skotský lékař Alexander Fleming

Druh léku: antibiotikum

Co léčí: nemoci způsobené bakteriemi, například angínu či zápal plic

Kdo by neznal penicilin! Antibiotikum, které objevil skotský bakteriolog Alexander Fleming (1881–1955) v roce 1928, když si všiml, že v Petriho misce se stafylokoky mu vyrostla plíseň, která tyto bakterie hubila.

Jméno léku pak odvodil od plísně Penicillium (štětičkovec), kterou v misce identifikoval jeho přítel mykolog. Flemingovi se dařilo hubící plíseň pěstovat v masovém vývaru, extrahovat čistý penicilin se mu ale nepovedlo.

Úspěch slavili až v roce 1940 oxfordský chemik Ernst Chain (1906–1979) a biochemik Howard Florey (1898–1968).

Flemming penicilin objevil, ale nepodařilo se mu ho extrahovat.
Flemming penicilin objevil, ale nepodařilo se mu ho extrahovat.

Kdo zaplatí výrobu?

Britská vláda si však nemohla během 2. světové války produkci léku dovolit. Florey se s ním proto vydal do USA. Díky úspěchům v léčbě se věhlas penicilinu šířil a začaly se o něj zajímat největší farmaceutické firmy.

Masově vyrábět se začal až v roce 1942. I tak ale ještě stihl zachránit mnoho životů na frontě. Dne 25. října 1945 pak za objev penicilínu získali Fleming, Florey a Chain Nobelovu cenu za medicínu.

Má se za to, že dodnes zachránila antibiotika odvozená z penicilínu asi 82 milionů životů.

Inzulin

Kdy by objeven: 1921

Kým: kanadský lékař Frederic Banting a jeho asistent Charles Herbert Best

Druh léku: hormon

Co léčí: diabetes mellitus (cukrovka)

O existenci cukrovky věděli už starověcí lékaři, například Galén (130 – 210), později také perský „otec moderní medicíny“ Avicenna (980–1037). Léčit ji však neuměli.

Sladkou chuť moči, která je pro cukrovku typická, popsal v roce 1674 anglický anatom Thomas Willis. O téměř 200 let později, roku 1869, objevil německý patolog Paul Langerhans (1847–1888) ostrůvky ve slinivce břišní, které jsou po něm pojmenovány.

Na to, že existuje vazba mezi slinivkou a rozvojem cukrovky (diabetu), přišli roku 1889 lékaři Oskar Minkowski(1858–1931) a Joseph von Mering (1849–1908), když vyoperovali psovi pankreas a sledovali, co se stane s hladinou cukru v jeho moči.

O cukrovce se vědělo už od 17. století.
O cukrovce se vědělo už od 17. století.

Lék na cukrovku nalezen díky psům

Jasný závěr z toho učinil americký lékař Eugene L. Opie (1873 –1971), když řekl:

„Diabetes mellitus vzniká v důsledku zničení Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, když tyto již nejsou nadále schopny produkovat hormon inzulin.“ Extrahovat čistý inzulin ze psí slinivky se pak podařilo v roce 1921 kanadskému lékaři Fredericku Bantingovi (1891–1941) a jeho asistentu Charlesi Bestovi (1899–1978), když jim své laboratoře k pokusům poskytl profesor torontské univerzity John J. R. Macleod (1876–1935).

Výsledky svého výzkumu proto Banting poskytl univerzitě, která inzulin zpočátku produkovala sama. V roce 1923 získali Banting s Mecleodem Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Vakcína proti pravým neštovicím

Kdy by objeven: 1796

Kým: anglický lékař Edward Jenner

Druh léku: očkování oslabeným virem

Co léčí: pravé neštovice

I když očkování není lékem v pravém smyslu, může být označeno za jakousi preventivní léčbu. Pravé neštovice jsou od roku 1980 považovány za zcela vymýcené onemocnění.

Předtím ale představovaly jednu z nejnebezpečnějších chorob, na kterou během 20. století zemřelo až 500 milionů lidí. Ostatně pravé neštovice využili jako biologickou zbraň i bílí kolonizátoři v Americe, když indiánům věnovali infikované přikrývky.

Během několika let zdecimovala nemoc 90 % indiánské populace, která se předtím s touto chorobou nikdy nesetkala.

Neštovice patřily před očkováním k nejnebezpečnějším nemocem vůbec.
Neštovice patřily před očkováním k nejnebezpečnějším nemocem vůbec.

Variolizace jako prevence neštovic

To Evropa neštovice znala už od 7. století, kdy nemoc popsal Aron z Alexandrie (610 – 641).

První doloženou metodou ochrany proti zákeřné chorobě, používanou v průběhu 10. století v Číně, bylo vdechování usušených neštovičných strupů, které obsahovaly neaktivní viriony (virové částice). Tento léčebný postup se označuje jako variolizace.

V roce 1721 použila v Anglii jinou metodu variolizace lady Mary W. Montagu (1689–1762), která pacienty záměrně nakazila sušeným hnisem z puchýřů neštovic. To však často vedlo spíše k rozvoji choroby.

První očkování na světě

Oproti tomu britský vesnický lékař Edward Jenner (17491823) si povšiml, že lidé, kteří se nakazí kravskými neštovicemi, již neonemocní těmi pravými. Proto se 14. května 1796 rozhodl učinit pokus na osmiletém chlapci.

Toho nejprve nakazil kravskými neštovicemi a po vyléčení pak pravými neštovicemi, které ale u hocha nepropukly. Šlo vlastně o první vakcinaci na světě. Název pro tento úkon lékař odvodil z latinského slova vacca, česky kráva.

K eradikaci (vymýcení) choroby pak došlo v průběhu 70. let 20. století na popud Světové zdravotnické organizace. Koncepci vyhlazení jednotlivých ložisek nákazy pro ni vypracoval český epidemiolog Karel Raška (19091987).

Morfin

Kdy by objeven: 1804

Kým: německý lékárník Friedrich Sertürner

Druh léku: opiát

Co léčí: krutou bolest

Morfin je obsažen v opiu, což je zaschlá šťáva z nezralých makovic máku setého (Papaver somniferum).

V čisté podobě ho poprvé izoloval německý lékárník Friedrich Sertürner (17831841) v roce 1804. Pojmenoval ho morphium podle boha Morphea z řecké mytologie, který byl bohem snů. Později byl název morfium změněn na morfin.

Využíval a dodnes se používá hlavně v lékařství jako silné analgetikum, tedy lék tišící bolest, a jako surovina pro výrobu dalších opioidů. Ač má řadu příznivých účinků, jeho slabinou je silná návykovost. Pro trh jej začal vyrábět v roce 1827 německý lékárník Emmanuel Merck.

Morfium se hojně využíval jako anestetikum pro vojáky.
Morfium se hojně využíval jako anestetikum pro vojáky.

Opiáty pro statečnější vojáky

Spotřeba morfinu se zvýšila poté, co byla roku 1844 vynalezena injekční stříkačka. Hromadně začal být používán během americké občanské války (1861–1865) prakticky při jakémkoli lékařském zákroku.

Z toho se pak vyvinul úmysl válečného průmyslu pomocí chemických látek ovlivnit výkonnost vojáků. Derivát morfinu, první syntetickou drogu vůbec, vytvořil pro německou společnost Bayer roku 1897 chemik Felix Hoffmann (1868–1946), jednalo se o heroin.

Později byl vyvinut ještě pervitin. V letech 1925 až 1930 bylo jen v Německu vyrobeno 98 tun morfinu, což tvořilo 40 % světové produkce. Na silnějším morfiu, eukodalu, byl ostatně závislý i Adolf Hitler.

Aspirin

Kdy by objeven: 1897

Kým: německý chemik Felix Hoffmann/Arthur Eichengrün

Druh léku: analgetikum na bázi kyseliny acetylsalicylové

Co léčí: bolest, horečku, nachlazení, prevence tvorby krevních sraženin

Už v 5. století př. n. l. si řecký lékař Hippokrates (460–370 př. n.l.) všiml, že odvar z vrbové kůry (Salix alba) tiší bolest a snižuje horečku.

Jenže pak byly antické vědomosti zapomenuty a účinky vrbové kůry znovu objevil až v roce 1763 anglický reverend Edward Stone (1702–1768). Několik chemiků se pak pokoušelo z kůry extrahovat účinnou látku, kyselinu salicylovou.

I když se jim to povedlo, její účinky na organismus nebyly jen pozitivní. Dráždila žaludek a způsobovala průjmy.

Až v roce 1897 se Felixi Hoffmannovi, vynálezci heroinu, podařilo extrahovat pro firmu Bayer čistou kyselinu acetylsalicylovou, která měla mnohem méně vedlejších účinků.

Aspirin funguje jako prevence před srdečním onemocněním.
Aspirin funguje jako prevence před srdečním onemocněním.

Nezbytný lék pro kardiaky

V roce 1949 prohlásil židovský chemik Athur Eichegrün (1867–1949), bývalý Hoffmannův nadřízený, že autorem léku je on. Hoffmann prý jen postupoval podle jeho pokynů, přičemž autorství bylo Eichengrünovi odepřeno nacisty kvůli jeho původu.

V roce 2000 byl jeho nárok přiznán. Bayer si nechal lék patentovat v roce 1899 pod názvem Aspirin. Po prohrané válce si však majetek firmy rozebrali Spojenci a společnost Bayer tak ztratila výhradní právo na aspirin.

Od té doby se lék prodává pod různými názvy, u nás třeba jako Acylpyrin. V poslední době se ukazuje, že aspirin má další benefit – funguje jako prevence srdečních onemocnění. Povinně jej tak musejí užívat všichni pacienti po infarktu myokardu či mrtvici.

Vakcína proti obrně

Kdy by objeven: 1952

Kým: americký virolog Jonas Salk

Druh léku: očkovací vakcína

Co léčí: dětská obrna (poliomyelitida)

Dětská obrna dlouho patřila mezi obávané nemoci. Postihovala nervový systém především dětí ve věku od 6 měsíců do 4 let a zanechávala je často ochrnuté.

Toto vysoce infekční virové onemocnění znali už ve starověkém Egyptě, kde jedince s postiženýma nohama zobrazovali na stélách a malbách.

Zajímavé je, že k většímu šíření choroby došlo až na přelomu 19. a 20. století, a to v důsledku zlepšení hygienických podmínek v domácnostech.

Pandemie se objevily na začátku 20. století v Evropě, Severní Americe a v Austrálii. Po roce 1950 začala obrna postihovat hlavně děti mezi 5 a 9 lety věku a osoby starší 15 let, jen v USA bylo v roce 1952 na 58 000 nemocných.

Proti obrně se dá bránit hlavně očkováním.
Proti obrně se dá bránit hlavně očkováním.

Jedinou nadějí je očkování

V 50. letech se objevila možnost pasivní imunizace proti chorobě, když byl získán oslabený virus z krevní plazmy jedinců, kteří obrnu již prodělali. Kvůli nedostatku plazmy ale nemohl být tento způsob léčby využit v celosvětovém měřítku.

Lék na chorobu dodnes neexistuje, proto se největší naděje upínaly k očkování. Soupeřily mezi sebou dvě očkovací vakcíny.

V roce 1952 vyvinul Jonas Salk (1914–1995) vakcínu obsahující inaktivovaný virus obrny, světu ji pak představil v roce 1955. Nikdy si ji nenechal patentovat, naopak ji poskytl k veřejnému šíření. Připravil se tak asi o 7 miliard dolarů, ale zachránil miliony životů.

Kdy bude nemoc vymýcena?

Jinou cestou se vydal Albert Sabin (1906–1993), americký vědec polského původu. Ten vytvořil ústně podávanou vakcínu, obsahující oslabený virus obrny.

Protože byla levná a snadno dostupná, umožnila hlavně v počátcích rychlé snížení výskytu poliomyelitidy ve světě. U nás se obrna naposledy vyskytla v roce 1966, dnes je očkování proti ní zahrnuto v hexavakcíně.

V USA je nemoc považována za vymýcenou od roku 1994, v Evropě od roku 2002. Choroba však v některých zemích stále přetrvává (Afghánistán, Pákistán, Nigérie). Světová zdravotnická organizace ale věří v eradikaci obrny do roku 2020.

Éter

Kdy by objeven: 1846

Kým: americký zubař William Morton

Druh léku: anestetikum

Co léčí: používal se k uspávání při operacích

Je možné, že diethylether neboli éter byl objeven už v roce 1274, častěji se ale hovoří o tom, že jej poprvé syntetizoval německý lékař Valerius Cordus (1515–1544) v roce 1540 a nazval jej olejem sladkého vitriolu.

Byly objeveny jeho léčivé i analgetické vlastnosti.

Jméno éter získal lék až v roce 1730. Průkopník anestezie Wiliam Morton (1819–1868) jej poprvé veřejně použil k uspání pacienta před operací dne 16. října 1846 v Bostonu.

Koncem 19. století a ve 20. století byl éter jako inhalační anestetikum nahrazen uživatelsky příjemnějším chloroformem, než byly objeveny jeho nežádoucí účinky.

Éter znamenal přelomový skok v operacích.
Éter znamenal přelomový skok v operacích.

Zázrak bezbolestné operace

Éter každopádně znamenal průlom v medicíně. Před jeho objevem byla chirurgie plná bolesti, pacient často zemřel na šok z utrpení. Ve válkách musel vojákům při amputacích stačit k otupení smyslů jen alkohol.

Dnes už se éter používá jen zřídka, zejména kvůli své hořlavosti a také nežádoucím vedlejším účinkům, mezi které patří nevolnost, nucení ke kašli či zvracení. Pro svoji nízkou cenu je ale stále využíván v některých rozvojových zemích.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.prg
Související články
Věda a technika
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění […]
Věda a technika
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
Za sklem se tísní desítky lidí, někteří nadšeně vytahují mobily a zběsile fotí. Na druhé straně si v klidu vysedává robustní pandí samec. S nezájmem chroupá bambus, když mu potrava dojde, stačí se převalit na bok a natáhnout pracku. Život pandy má do akčnosti hodně daleko. Když se řekne panda velká, většině populace okamžitě vytane na mysl […]
Věda a technika
Kolt: Kdo sestrojil nejlepšího přítele kovbojů i zlatokopů?
Osobní zbraň v dnešní době není vůbec žádná novinka. Ale již v 16. století bylo možné vlastnit malou mušketu. Nepatřila však ještě k příliš spolehlivým střelným zbraním a její nabíjení bylo zdlouhavé. První skutečně účinná malá zbraň vzniká až v Americe v 19. století. Otec všech pistolníků? Její vynálezce Samuel Colt (1814-1862) se o vědecké […]
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
reklama
zajímavosti
Jak by měla vypadat kancelář budoucnosti?
Poslední globální kancelářská revoluce proběhla v sedmdesátých letech a zdá se, že nastává další. Je čas podívat se na nejnovější trendy, které se týkají práce mnoha kancelářských profesí. Těmi, které se věnují informačním technologiím počínaje, právníky, projektanty a redakcemi konče. Poslední globální kancelářská revoluce se sice rodí v Německu, ale do světa se jako novátorský koncept rozšíří […]
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
reklama
věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru
Uršula Kluková: Jsem profesionální kmotra aneb Hroby slavných popáté
panidomu.cz
Uršula Kluková: Jsem profesionální kmotra aneb Hroby slavných popáté
Známý divadelník, fotograf a někdejší spoluzakladatel legendárního Kladivadla v těchto dnech pokřtil už pátý díl své pozoruhodné encyklopedie „Malý průvodce po hrobech velkých“, mapující místa posledního odpočinku slavných osobností českých dějin. Jak už napovídají koláže fotografií na všech pěti dílech, nejde jen o dějiny dávné, ale i ryze současné. Protože, jak říká sám autor: „Jde
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,