Domů     Léčivá síla bylinek: Jak naši předci léčili nachlazení, horečku, černý kašel či chřipku?
Léčivá síla bylinek: Jak naši předci léčili nachlazení, horečku, černý kašel či chřipku?
28.9.2023

Na přelomu 19. a 20. století bylo lékařů pomálu, a jejich služby byly navíc drahé. Není proto divu, že se zejména chudí spoléhali na rady babek kořenářek, které k léčbě nemocí využívaly hlavně sílu bylinek.

Jaké rostliny či jiné dostupné suroviny tedy sloužily k léčbě nemocí? Co zabíralo na úrazy a zhmožděniny? A jakou roli v tom všem hrála magie?

Za tři nejčastější příčiny zhoršení zdravotního stavu bývaly považovány posednutí démonem, uhranutí či kletba a provinění neboli hřích. Nemocní vesničané většinou tak uzdravení své i svých dětí poroučely do rukou božích.

A ani se závažnými chorobami, jako byly třeba záškrt či černý kašel, se většinou na lékaře neobraceli. S léčbou tak většinou pomáhali venkovští léčitelé, a to navzdory faktu, že od poloviny 19. století zaznamenal vývoj medicíny významné zrychlení.

Lidé se i s vážnými nemocemi svěřovali do rukou léčitelových nebo rovnou božích. FOTO: pxfuel
Lidé se i s vážnými nemocemi svěřovali do rukou léčitelových nebo rovnou božích. FOTO: pxfuel

Bylinkářky, kořenářky i hadačky

O léčitelích, či ve většině případů léčitelkách, panovalo přesvědčení, že vládnou nadpřirozenými schopnostmi, neboť léčbu doprovázeli nejrůznějšími kouzelnými formulemi, jež však pramenily z víry, že nemoc jako trest za hříšný život lze zažehnat.

Ovšem toto počínání budilo v prostých lidech i obavy, a proto lidoví léčitelé a léčitelky většinou žili stranou od ostatních. Někdy byli dokonce považováni za čaroděje a čarodějky.

Většinou to však byly zkušené bylinkářky, kořenářky, zažehnávačky, porodní báby či hadačky, v jejichž rodinách se z generace na generaci předávaly znalosti o léčivé síle bylin a mastí z nich zhotovených.

Některé „lékařské výkony“ prováděli i muži, nejčastěji kováři, hajní či pastýři.

Bylinky jako lékař chudých

Základní léčebnou praktikou bylo bylinkářství.

Babky kořenářky věděly nejen to, kde se konkrétní rostlina vyskytuje, ale i ve kterém období růstu je její účinek nejsilnější, zda je třeba ji použít celou či pouze květ, list nebo kořen a v jaké formě je nutno ji podávat.

Dokázaly tak „naordinovat“ správnou medicínu a často pomáhaly nejen lidem, ale i koním a hospodářským zvířatům vůbec. Každou volnou chvíli trávily sběrem a sušením bylin, které nosily v nůši na zádech.

V létě pak chodily báby kořenářky od domu k domu a prodávaly své výtvory – masti, sirupy a tinktury.

Báby kořenářky přesně věděly, jaké bylinky mají léčivou moc. Takový tymián je třeba skvělý na kašel. FOTO: Evan-Amos/Creative Commons/CC0
Báby kořenářky přesně věděly, jaké bylinky mají léčivou moc. Takový tymián je třeba skvělý na kašel. FOTO: Evan-Amos/Creative Commons/CC0

Sirup z jehličí a zábal z křenu

K oblíbeným léčebným prostředkům chudých patřil alkohol, využívaly ho však i kořenářky, a to k macerování některých bylinek. Získaná tinktura pak sloužila jako mazání, větší oblibě se však těšilo jejich vnitřní užívání.

Lidé se také snažili chorobám předcházet, a to často postupy, jejichž účinnost prokázala i moderní věda.

Jako prevence nachlazení například sloužilo pití šťávy z kysaného zelí, která je bohatá na vitamín C. Kořenářky pak vařily sirupy z mladých jehličnatých výhonků nebo z jitrocele. Od horečky podle nich pomáhaly lesní plody nebo zábaly z tvarohu či křenu.

Na rány heřmánek, na zlomeniny kostival!

Na trávicí neduhy se používal libeček, na problémy s krevním oběhem a tlakem zase zabíral rozmarýn. Ale bylinky pomáhaly i při úrazech a zhmožděninách, o které nebyla při péči o hospodářství nikdy nouze.

Hojení ran a popálenin urychloval heřmánek, na otlaky a zlomeniny sloužil kořen kostivalu a na krvácivá zranění zase zabíral jitrocel. Využití našla i šalvěj lékařská či kopřiva.

K dezinfekci se pak využívala moč, nejčastěji vlastní, ačkoliv nejúčinnější prý byla moč malých chlapců.

Jednou z nejzázračnějších bylinek je heřmánek, který má skvělé hojivé účinky. FOTO: Gustamons/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Jednou z nejzázračnějších bylinek je heřmánek, který má skvělé hojivé účinky. FOTO: Gustamons/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

O životě a smrti rozhodnou chléb a pes

Na bolesti očí byl doporučován odvar z listí květu růžového, kdo byl „chabrus“ na plíce, měl pít odvar z plicníku, chrpy, stračí nožky a lipového květu.

Na zvýšení chuti k jídlu se používala směs routy, šalvěje a pelyňku, která se vložila do vína a přeceděná se pila ráno a večer. Lidé však často věřili i nejrůznějším pověrám a nepravdám.

Nemocní se například neměli dívat do zrcadla, protože by to mohlo zhoršit průběh jejich nemoci. O uzdravení pak rozhodoval pes a chléb. Nemocnému se otřelo čelo kouskem chleba, který pak byl nabídnut psovi.

Když ho sežral, znamenalo to, že se churavý uzdraví, ale když ho nechal ležet, mohlo to předpovídat i smrt nemocného.

Zaříkávání jako cesta ke zdraví

Další velice využívanou praktikou byly léčebné rituály. K základním magickým obřadům patřilo zaříkávání neboli zažehnávání či také zaklínání nemoci.

Metoda měla ustálenou formu sestávající z pronášení prostých zapamatovatelných veršů s odvoláváním se k bohu, Panně Marii nebo jiným svatým.

Tyto slovní modlitební formule byly doprovázeny rozhovorem zaříkávače s nadpřirozenými bytostmi či vyhrožováním nebo zastrašováním konkrétní nemoci, s cílem „vypudit“ ji z postiženého či ji přenést na libovolný předmět.

Často byly za tímto účelem využívány nejrůznější kameny. K užívaným a oblíbeným zákrokům k odstranění nemoci patřilo také nakuřování nemocných, ať už rostlinami nebo různými přírodními předměty.

Nakuřoval se buď sám nemocný, a to tak že dým z nakuřovadla se chytal do šátku a jím se ovíjelo postižené místo, případně se nakuřovala celá místnost, ve které nemocný ležel.

Důležitou roli v léčitelství hrály také minerály, které měly mít magické vlastnosti. FOTO: pxfuel
Důležitou roli v léčitelství hrály také minerály, které měly mít magické vlastnosti. FOTO: pxfuel

Bylinkářství přežilo v klášterech

Po pádu Říma (rok 476 n. l.) nastal v Evropě v určitých směrech věk chaosu a prázdnoty, z chorob učinilo křesťanství trest boží. Studium léčivých rostlin se proto koncentrovalo do klášterů, kde se jím zabývali především mniši.

Čerpali přitom z poznatků řeckého lékaře Galéna (129–216). Jedinou ženskou výjimkou byla německá abatyše Hildegarda (1098–1179), jež je autorkou rozsáhlého herbáře. O účinky bylin se zajímal i významný východní učenec známý jako Avicenna (980–1037).

Báby kořenářky vzbudili zájem obrozenců

Další významnou osobností bylinkářství byl lékař a přírodovědec zvaný Paracelsus (1493–1541), který svého času pobýval i v Čechách, konkrétně v Moravském Krumlově.

Nejstarším česky tištěným bylinářem je Knieha lékarská, kteráž slove herbář aneb zelinář z roku 1517, jejímž autorem je český lékař Jan Černý. Velký zájem pak vzbudilo bylinkářství u národních obrozenců.

Statě o něm psala například Božena Němcová (1820–1862) či Karel Jaromír Erben (1811–1870).

Foto: viz popisky. Úvodní fotografie: pxfuel
Související články
Zajímavosti
Smích střídá děs: Tři nejznámější klauni světa
Zatímco ráno obskakuje děti v nemocnici, tvoří zvířata z balonků a vypráví vtipy, večer jako by se po veselém chlapíkovi slehla zem. Obtloustlý muž svou oběť sváže, sundá kalhoty a znásilní. Druhý den si opět navlékne klaunské šaty a vyrazí bavit děti jako by se nechumelilo. Tulák, který dobyl svět Kdo: Emmett Kelly Zajímavost: Prorazí i v Hollywoodu […]
Zajímavosti
Boříme mýty: Eva a Adam nekousli do jablka!
Proč dnes nežijeme v ráji? Protože Adama a Eva okusili jablko ze zakázaného stromu. A jak to víme? Píše se o tom v Bibli…. Omyl, v Bibli se o žádném jablku nepíše! Dle knihy Genesis ochutnají „peri“, což je v hebrejštině obecně plod. Podle časté teorie šlo o fíky, a právě listy fíkovníku se poté […]
Zajímavosti
Měsíc lidem skutečně prospívá…
Již římský císař Tiberius si údajně nechával stříhat vlasy jen v dorůstající fázi Měsíce. Předcházel tak prý vypadávání vlasů a urychloval jejich růst… Skutečně je náš souputník Měsíc pro život důležitý? Bohatší úroda Na základě „měsíční teorie“ je kupříkladu dřevo stromů kácených v zimě před úplňkem skutečně prokazatelně kvalitnější a výsev semen ve správné měsíční […]
Zajímavosti
Boříme mýty: Slunečnice se neotáčí za sluncem!
Pořád se to říká, všichni to známe…, ale pravda to rozhodně není! Jak tyto mylné představy vznikly a proč jim pořád tolik lidí věří? Bez čepice zaručeně prochladneme, moč dezinfikuje rány a po kávě hned poběžíme na záchod. Dětem nedávejte moc sladkostí, nebo se promění v divokou zvěř. Co z toho platí? Nic! Mýtus č. […]
reklama
záhady a tajemství
Kdo odhalí tajemství „krále popu“?
Označován je za „krále popu“ a superstar 20. století. Ovšem najde se i skupina lidí, která v něm nevidí talentovaného umělce, ale někoho, kdo sexuálně obtěžoval malé děti. Ze zneužívání je dvakrát obviněn, ale soud jej v roce 2005 zprošťuje obvinění.   Zpěvákova složka prý čítá tisíce stránek. Dokumenty zahrnují soukromé zprávy vyšetřovatelů, přepisy telefonických hovorů a […]
Hrad Bítov, místo paranormálních jevů
Umístění stavby impozantního středověkého hradu Bítov nebylo velice pravděpodobně vůbec náhodné. Pod tímto malebným šlechtickým sídlem se prý totiž křižují dvě silné linie zemské energetické mřížky… Brána do jiné dimenze? Zdejší energie zde pak údajně způsobuje skutečně zvláštní úkazy… Jeden z nejsilnějších proudů místní energie se v minulosti měl snad nacházet ještě kdesi mimo vlastní […]
Michail Jefremov: Neřízená střela na čtyřech kolech
Když v roce 2007 získává prestižní cenu Zlatý lev na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách ruský film režiséra Nikity Michalkova Dvanáct, je to mimo jiné i zásluhou výkonu jednoho z jeho aktérů, herce a zasloužilého umělce Michaila Jefremova (*1963). Ten má ovšem kromě toho na svém kontě desítky dalších filmů a televizních seriálů a patří […]
Mandragora: Skutečně odkrývá poklady a navrací mládí?
Mandragora neboli v českém jazyce pokřín obecný je bylina známá již od nejstarších dob. Této jedovaté rostlině se daří zejména ve středomořské oblasti, není tedy divu, že ji znali už ve starověkém Egyptě či Palestině. Byla velmi pravděpodobně známa jako opojný prostředek i lék. Dobře o ní věděl například středověký perský filozof a lékař Avicenna […]
reklama
historie
Kníry: Dovedete si bez něj představit Chaplina?
Mrožák, angličák, kartáček, podkova, tkanička, řídítka. Druhů a variant knírů jsou desítky. A každý má minimálně jednu slavnou osobnost, která by bez něj nebyla kompletní. Knír je natolik dominantním prvkem tváře, že se v mnoha případech stává nejen poznávacím znamením, ale doslova obchodní značkou. Jeho historie dlouhá, plná vítězství i porážek. Žižka má holou bradu Vousy […]
Poslední válečná kořist: Nacistická ponorka vezla uran i plány stíhačky
Jaký byl osud německé zaoceánské ponorky typu XB? Dne 25. března 1945 se ponorka U 234 vydala na přísně tajnou misi do Japonska s exkluzivním nákladem na palubě Cestou se však její posádka dozvěděla o kapitulaci Německa, a tak se musela vzdát… Oceánská minonosná ponorka U 234 byla jednou z největších ponorek své doby. Objednávku na její […]
Věra Čáslavská: Tragédie slavné rodiny
Tragédie se bohužel nevyhýbají nikomu z nás. Platí to i o slavných rodinách umělců, vědců a sportovců. Ani zlaté medaile z olympiád a mistrovství světa nikomu nezaručují domácí štěstí.  V lepších případech to končí rozvodem, v těch horších se neshody kupí i po rozvodu. A někdy může dojít i k násilí a smrti někoho z […]
100leté výročí lázeňského speciálu: Nebeský frmol Praha – Mariánky
82 434 kilometrů. Přesně tolik nalétají letouny vtipně přezdívané lázeňské speciály. Dnes trochu nepředstavitelně létají dvakrát za den dva na trase Praha – Mariánské lázně!    V průběhu roku 1924 se v Aero, jednom z nejstarších leteckých výrobců na světě, rozběhla výroba letounu A-22, který byl využívaný jako poštovní a dopravní letoun. V letech 1925 […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Špenátové muffiny
tisicereceptu.cz
Špenátové muffiny
Že muffiny musí být jen sladké? Omyl! Báječné slané muffiny bez mouky poslouží jako teplá snídaně či pohoštění. Chutnají i studené. Potřebujete 20 g listového špenátu 100 g šunky nebo slaniny
Vyberte si jarní vůni
nejsemsama.cz
Vyberte si jarní vůni
Jestli hledáte nový parfém na jaro a nedokážete se rozhodnout, zkuste si vybrat podle jeho složení. Vyberte si takový, jenž obsahuje ingredienci, která vám nejvíc voní. Pro letošní jaro budou v kurzu složky, o nichž píšeme níže – určitě některou z nich najdete i v tom svém. Stačí si pročíst složení vybraného parfému. Citrusy Svěží vůně citrusů nabudí smysly. A když se pomeranče,
Rohlik.cz rozšiřuje „Ready to Cook“ sady. Následuje evropské trendy
iluxus.cz
Rohlik.cz rozšiřuje „Ready to Cook“ sady. Následuje evropské trendy
Evropský trh s potravinami prochází transformací díky rostoucí poptávce po vysoce kvalitních, pohodlných řešeních pro přípravu jídel. Ready to Cook sady představují ideální řešení pro moderního spotře
Záhadná mapa Piriho Reise: Důkaz o existenci Atlantidy?
enigmaplus.cz
Záhadná mapa Piriho Reise: Důkaz o existenci Atlantidy?
Když v roce 1929 nalezl německý teolog Deissmann v istanbulské knihovně starou mapu, nejspíše vůbec netušil, jak obrovský ohlas jeho nález vyvolá. Mapa totiž zobrazuje místa, která v době jejího vznik
Léčil Mikolášek prezidenty i nacisty?
historyplus.cz
Léčil Mikolášek prezidenty i nacisty?
Uprostřed noci buší komando Státní bezpečnosti na dveře vily. Po chvíli příslušníci vyvlečou ven rozespalého starého muže. Pacienti, kteří k němu zítra přijdou prosit o záchranu života, budou už na jeho pomoc čekat marně. K bylinkám má Jan Mikolášek (1889–1973) přirozený vztah už od malička. Jeho rodiče vlastní zahradnictví v Rokycanech, a tak není divu, že i on
Valašské muzeum v přírodě: Dávné tradice stále naplno žijí
epochanacestach.cz
Valašské muzeum v přírodě: Dávné tradice stále naplno žijí
Když se podíváme na lidové valašské stavby, možná nás napadne, jak jsou krásné a jaký vyvolávají přímo umělecký dojem. Pak nás možná nepřekvapí, že na počátku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm stáli dva výtvarníci. Bratři Alois a Bohumír Jaroňkovi v Rožnově založili Uměleckovýtvarné dílny, v nichž vyráběli předměty, využívající prvků lidových tradic jako malované truhličky, gobelíny
Bude se mi ten mrtvý muž vracet ve snu stále?
skutecnepribehy.cz
Bude se mi ten mrtvý muž vracet ve snu stále?
Byla to moje vina. Nehoda, při níž zemřel člověk! Teď se mi o něm bude zdát až do smrti? Chodí se mi snad v noci mstít? Když jsem po třech letech znovu uchopil volant, proběhlo mým tělem mrazení. Znejistil jsem. Po nepříjemné autonehodě, při které jsem přišel málem o nohu, jsem v sobě konečně našel odhodlání a nasedl do auta,
Industriální styl má své kouzlo
panidomu.cz
Industriální styl má své kouzlo
Tento trend bydlení je inspirován prostředím továrních hal a průmyslových prostor. Se svou střízlivostí a sklonem k minimalismu je protipólem romantických trendů bydlení. Možná to je ale přesně to, co se vám zalíbí. Zdálo by se, že zařídit si byt v industriálním trendu bude velmi lehké. Opak je pravdou, protože musíte přísně dodržet jednotný styl,
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Žraloci na kokainu postrachem Floridy
epochalnisvet.cz
Žraloci na kokainu postrachem Floridy
Kauzu drogově závislých žraloků řeší tým odborníků z Floridy. Americký stát totiž funguje jako důležitý uzel pro obchodníky s drogami, zejména kokainem, putujícím do USA z Jižní a Střední Ameriky. A protože ne vždycky probíhá cesta podle plánu, je občas pro pašeráky bezpečnější se nákladu prostě zbavit. Hodit ho do moře.   A spolu s
Dovolená do Itálie rozpoutala u Kostkové „Itálii“?
nasehvezdy.cz
Dovolená do Itálie rozpoutala u Kostkové „Itálii“?
Po dovolené o samotě velmi toužila herečka Tereza Kostková (47) ze seriálu Jedna rodina, která takhle cestovala celé mládí. Po narození syna už o samotě nikam nevyrazila a nepovedlo se jí to ani teď
V České republice se nejčastěji zkoumají léky pro onkologicky nemocné pacienty
21stoleti.cz
V České republice se nejčastěji zkoumají léky pro onkologicky nemocné pacienty
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocněn