Domů     Kolonisté zmasakrovali australské domorodce
Kolonisté zmasakrovali australské domorodce

„Země. Zcela jistě neobydlená,“ prohlašuje 19. dubna 1770 anglický mořeplavec James Cook, který pod britskou vlajkou právě připlouvá k neprobádanému území.

Touží najít Terra Australis – kontinent, o němž nikdo nic neví, ale všichni Evropané jsou o jeho existenci přesvědčeni. Jeho přání se mu právě plní.

Brzy ale James Cook (1728‒1779) zjistí, že v jednom se mýlil. Kontinent není divočinou bez jediného člověka. Žijí na něm Aboridžinci, původní obyvatelé Austrálie (též se pro ně používá název Austrálci).

Staví si jednoduchá obydlí z kůry, větví stromů a klokaních kůží, vše spojují pomocí bláta. „S těmi divochy si poradíme,“ rozhodne mořeplavec. Zdánlivě primitivní domorodce nepovažuje za sobě rovné.

Terra Australis se postupně mění v britskou trestaneckou kolonii. Na původní obyvatele tu tak koukají skrz prsty i davy zlodějíčků a lehkých ženštin, které sem lodě přivážejí z Evropy.

reklama

Přitom právě Aboridžinci vynalezli nejstarší hudební nástroj na světě nebo jednu z nejstarších zbraní. Kolonistům jsou však jenom pro smích.

James Cook
James Cook

Kvílení nenadchne

„Vydám se pro dřevo na oheň,“ nabídne se mladý Aboridžinec a zamíří do lesa. Hledá vhodný kousek, který by dobře hořel, když narazí na dutou větev eukalyptu. „To je ono,“ sebere ji. Zevnitř se na něj vyvalí termiti. „Co s vámi?“ kouká na ně rozpačitě.

„Spálit vás nechci, byla by vás škoda,“ rozhodne se. Místo toho přiloží ústa k užší části větve a mohutně foukne. I když se mu nepovede všechny mravence naráz vyfouknout, lesem se ozve zvláštní vibrující zvuk.

Nejstarší hudební nástroj na světě didgeridoo vydává zvláštní zvuky.
Nejstarší hudební nástroj na světě didgeridoo vydává zvláštní zvuky.

Zaposlouchá se do něj. Tak se prý zrodil nejstarší hudební nástroj na světě – didgeridoo. Zvláštní název má vyjadřovat jeho zvuk. Podle odhadu archeologů může být starý 30 000–40 000 let, což dokládají i nástěnné malby. Kolonisty ale v 18. století podivné kvílení dřevěné trubky dvakrát nenadchne.

Ve vrhání bumerangu patří Aboriginci mezi skutečné mistry.
Ve vrhání bumerangu patří Aboriginci mezi skutečné mistry.

Kouzla s klackem

Větší zájem u nich vzbudí netradičně zahnutý klacek. Ostře zasviští vzduchem, opíše křivku a… vrátí se zpátky do rukou vrhače.

Přesně takový parádní kousek předvede Aboridžinec jménem Bungaree francouzskému praporčíkovi Francisi Louisi Barrallierovi (1773‒1853), který jenom nevěřícně zírá. Bungaree patří mezi místní hvězdy ve vrhání bumerangu.

Aboridžinci s ním dokážou házet do kruhu, a lovit tak třeba ptáky nad vodou.

Jenže ani mistrovské kousky se zahnutou zbraní, která patří mezi nejstarší na světě – vyskytuje se na australských jeskynních malbách starých až 40 000 let –, Austrálcům respekt nezískají.

Terra Australis. Dobytí nového kontinentu má pro zdejší domorodce katastrofální důsledky.
Terra Australis. Dobytí nového kontinentu má pro zdejší domorodce katastrofální důsledky.

Prvenství jim nevezmou

Přistěhovalci domorodce vybíjejí ve velkém.

V době, kdy k australským břehům připlouvá loď Jamese Cooka, jich na kontinentu žije milion, po 160 letech kolonizace jich zbývá už jenom 70 000. Nejkrušnějším obdobím jsou pro ně léta 1870‒1969. Kolonisté kradou Aboridžincům děti a násilně je umisťují do bělošských rodin.

Většina bělochů je přitom týrá psychicky i fyzicky a posílá je do pracovních táborů. Když vyrostou, necítí se ani jako běloši, ani jako domorodci. Za další půlstoletí ale Aboridžincům vědecký svět musí chtě nechtě přiznat jedno prvenství.

Podle studie DNA, publikované v roce 2016 v prestižním časopise Nature, jsou Aboridžinci nejstarší civilizací na Zemi. Průzkum, který provedli britští vědci z univerzity v Cambridgi, určuje jejich stáří na 50 000 let.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Historie
9. 9. 9: Den krvavé bitvy v Teutoburském lese
Vzduchem zasyčí podivný zvuk. Několik vojáků se ohledné a vidí, jak se jeden z jejich druhů kácí k zemi. Když otočí hlavou ke stromům, po útočníkovi zbydou jen polámané větve. Než se stačí rozejít, přichází další útok. Nikdo z nich se z temného hvozdu nedostane živý. Město Bramsche leží na severozápadě Německa, jeho součástí je také bývalá víska Kalkriese. […]
věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz