Podle nové studie vědců z Bostonské univerzity by mohlo být v budoucnu člověku umožněno ovládat svoje pocity štěstí či smutku. Odborníci tvrdí, že bude skutečně možné vzpomínky uměle upravovat.
Určité životní situace zanechají v člověku nesmazatelnou stopu. Nejrůznější prožitky a vzpomínky se čas od času zhmotní a ovlivňují lidskou osobnost. Může se jednat o pozitivní, ale zaručeně také i o negativní zkušenost.
To má pak za následek psychické poruchy či riziko přítomnosti traumatu. Co kdyby ale člověk uměl ovládat pocity štěstí a smutku? Pokud by se to skutečně podařilo, sloužilo by zjištění k léčbě slábnoucí paměti a depresí, úzkostí a posttraumatického stresu.
Co uchovat a co ne?
Na studii pracoval americký vědecký tým pod vedením Steva Ramireze a Briany K. Chenové z Bostonské univerzity. Odborníci prováděli veškeré testy prozatím pouze na myších. Na základě tohoto experimentu se došlo ke zjištění, že vzpomínky je možné upravovat.
V moderní hektické době by se pomocí toho mohlo předcházet stresu a tlaku a z toho plynoucích depresí a úzkostí.
Laboratorní myši byly vystaveny prožitku dobrých a špatných chvil. Jako pozitivní zkušenost bylo použito setkání dvou myší opačného pohlaví – samce a samičky. Oproti tomu negativní traumatickou zkušenost vyvolalo použití elektrického proudu.
Současně vědci sledovali, jaké buňky se aktivují při pozitivním prožitku a jaké při tom negativním. Pozorování sloužilo k identifikaci stěžejních buněk pro tvorbu vzpomínek a směřovalo k jejich otestování reaktivací.
Manipulace mozku
K tomu, aby mohli vědci mapovat myší mozek v reálném čase, slouží světélkující protein produkovaný mozkovými buňkami v aktivním stavu u speciálně upravených pokusných myší. Celý tento proces spadá pod biologickou techniku nazývanou jako optogenetika.
Pomocí laserového paprsku a do mozku zavedených optických vláken lze navíc tyto buňky uměle aktivovat.
Vědec tak přebírá absolutní kontrolu nad mozkem a prakticky mu může „přikazovat“. Pro lepší představivost, jde de facto o podobný proces, jaký byl ztvárněn ve snímku Muži v černém, kde byly principy optogenetiky využity, je tedy patrné, že se nejedná o úplně novou myšlenku.
Užití optogenetiky u lidského subjektu je v současné době zcela nemyslitelná.
Nikdo nechce špatné vzpomínky
Traumatické vzpomínky spadají mezi nejfrekventovanější příčiny psychických problémů, vědci je mají do budoucna v plánu ovlivnit. Existují dva způsoby, jak toho docílit. Prvním je umělá aktivace paměťových buněk ve spodní části hipokampu, to vede k posílení špatných vzpomínek, z čehož plyne i duševní nepohoda jedince.
Stimulací buněk v horní části hipokampu se docílí potlačení špatných prožitků a člověk pociťuje psychickou úlevu. Vědcům stojí v cestě jedna překážka, ta nejzávažnější – otázka etiky.