Domů     Edward Jenner: Injekcí zachrání svět!
Edward Jenner: Injekcí zachrání svět!
14.9.2021

Do dějin se zapíše jako muž, který na nelítostný souboj vyzve jednu z nejobávanějších chorob v lidské historii, které podlehnou stovky milionů lidí.

reklama

Před 225 lety rodák z anglického hrabství Gloucestershire provede první účinné a bezpečné očkování vakcinálním virem a započne tak boj, který lidstvo nakonec vyhraje.

Epidemie prudce nakažlivých pravých neštovic, způsobených virem z čeledi Poxviridae, pročesávají lidskou populaci již od dob starověku.

Jejich následky se dochovají například na mumifikovaném těle egyptského Ramesse V., který Egyptu vládne v polovině 12. století př. n. l. Přibližně ve stejné době se onemocnění objevuje i v Číně a Indii, později začne pronikat i do Evropy.

Jejich šíření podporují objevitelské a dobyvatelské výpravy, které je postupně přenesou do všech tehdy známých koutů světa. Tomu se v roce 1796 rozhodne učinit přítrž jeden vesnický lékař původem z anglického městečka Berkeley.

reklama

Za vším hledej krávu

Na svět přichází jako Edward Jenner (1749–1823) a v dětství onemocnění sám prodělá. Díky otci se mu dostane velmi dobrého základního vzdělání a ve 14 letech nastupuje do učení k chirurgovi Danielu Ludlowovi a o 7 let později k Johnu Hunterovi (1728–1793).

U nich získá vzácné zkušenosti potřebné k tomu, aby sám mohl započít kariéru úspěšného lékaře. Na anglickém venkově jeho pozornost upoutají dojičky krav, které jsou vůči onemocnění pravými neštovicemi podle všeho imunní.

Jak se totiž ukáže, již prodělaly mírnější neštovice kravské, kterými se nakazily při kontaktu s hnisem ve vřídcích na vemenech dobytka.

Na pravé neštovice pravděpodobně zemřel i egyptský faraon 20. dynastie Ramesse V. (Foto: G. Elliot Smith / Creative Commons)
Na pravé neštovice pravděpodobně zemřel i egyptský faraon 20. dynastie Ramesse V. (Foto: G. Elliot Smith / Creative Commons)

Odvážný experiment

Dá si tedy dvě a dvě dohromady, a s pevným odhodláním se pouští do práce. K ruce si vezme mladou dojičku Sarah Nelmesovou, jejíž paže hyzdí čerstvý výsev kravských neštovic.

Je sobota 14. května 1796 a Edward rázným krokem míří k domu svého zahradníka, jehož osmiletý syn James Phipps (1788–1853) je pro jeho odvážný experiment ideálním adeptem.

Do těla mu vytvořením dvou drobných ranek na rukou vpraví část obsahu několika puchýřků na ruce Sarah. A čeká.

„Sedmý den si stěžoval na nepříjemný pocit v podpažních jamkách, devátý byl zimomřivý, trpěl nechutenstvím a lehkou bolestí hlavy,“ poznamená si Edward do zápisníku.

Geniální nápad lékaře Jennera osvítí při pozorování venkovských žen. (Foto: Wellcome Images / Creative Commons / CC BY-SA 4.0)
Geniální nápad lékaře Jennera osvítí při pozorování venkovských žen. (Foto: Wellcome Images / Creative Commons / CC BY-SA 4.0)

Královské odmítnutí

Osobní vítězství může slavit s příchodem dne desátého, kdy se chlapcův stav výrazně zlepší. Po úspěšné rekonvalescenci mu podá virus pravých neštovic a příznaky onemocnění se u Jamese podle jeho předpokladu neprojeví.

Výsledky svého výzkumu zašle britské Královské společnosti, ta je ale odmítne publikovat. Edward se však nevzdává – nově objevenou metodu úspěšně vyzkouší ještě na více než 20 lidech a závěry roku 1798 zveřejní na vlastní náklady.

Dnes již všeobecně zažitý pojem „vakcína“ odvodí z latinského slova vacca neboli kráva.

Devět dní po očkování se malý James necítí dobře, desátý už je zdravý jako ryba. (Foto: Wellcome Images / Creative Commons / CC BY-SA 4.0)
Devět dní po očkování se malý James necítí dobře, desátý už je zdravý jako ryba. (Foto: Wellcome Images / Creative Commons / CC BY-SA 4.0)

Spící hrozba

Jeho metoda si získá obrovskou popularitu a brzy pronikne za hranice Británie, a to i do českých zemí, kde se na základě císařského dokumentu začíná očkovat roku 1821. Díky soustředěnému očkovacímu programu počet úmrtí na pravé neštovice rychle klesá a v květnu 1980 je obávaná nemoc Světovou zdravotnickou organizací prohlášena za zcela vymýcenou.

Ani dnes však vítězství nemusí být definitivní. Přestože vývoj a použití viru roku 1972 zakáže konvence OSN, vojenské laboratoře některých zemí ho dál skladují v nemalém množství, které by se dalo využít jako biologická zbraň.

Někteří lidé o účinnosti vakcíny pochybují – bojí se, že je částečně promění v krávy! (Foto: James Gillray / Creative Commons)
Někteří lidé o účinnosti vakcíny pochybují – bojí se, že je částečně promění v krávy! (Foto: James Gillray / Creative Commons)
reklama
Foto: commons.wikimedia.org, unsplash.com Titulka (Foto: Sam Moqadam / Unsplash)
Související články
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Historie
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
reklama
casopis
věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
lifestyle
Proč mají ženy menší kapsy než muži?
Zkuste si dát mobil do kapsy dámských džín. Pokud se tam vůbec vejde, gratulujeme, právě jste absolvovali malý módní experiment. Zatímco pánské kapsy bez potíží spolknou telefon, peněženku, klíče a občas ještě něco, co muž vůbec nepotřebuje, dámská kapsa často zvládne maximálně rtěnku. Přitom ženy kdysi nosily kapsy, do kterých se vešly překvapivě velké poklady. […]
Legíny? Nejdřív chrání mužské nohy
Dnes jsou legíny skoro synonymem pro dámské sportovní oblečení, jógu, běhání a občas také pro odvážný nákup, při kterém si člověk až doma uvědomí, že látka je poněkud průsvitnější, než sliboval obchodní popisek. Jenže jejich dávní předchůdci mají překvapivě mužskou minulost. Muži si těsné nohavice oblékají dávno předtím, než svět zná fitness centra, elastan nebo […]
Příběh nákupní tašky: Které z nich je letos 100 let?
Pojďte s námi na nákup. Chodit nebudeme po obchodech, ale napříč staletími! A co budeme nakupovat? To teď není podstatné. Zajímat nás bude něco jiného – v čem to odneseme domů? Ve starověku samozřejmě nevyrazíme do supermarketu, ale na tržnici. A s sebou si vezmeme… proutěný košík! Vyrobený může být z papyru, palmových listů nebo […]
Papírový kelímek: Malý vynález, který vyhlásil válku bacilům
Dnes si do něj nalijeme kávu, zmuchláme ho a pošleme do koše. Na začátku 20. století je ale papírový kelímek skoro převratnou hygienickou pomůckou. Vzniká totiž v době, kdy se lidé o veřejný hrnek dělí poněkud bez zábran a bakterie mají večírek, na který je nikdo nezval. Píše se rok 1907 a americký vynálezce Lawrence […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz