Skip to content

Doba dinosaurů: Kratší dny, delší roky a teplejší oceány

Když poslední dinosauři nechávali v blátě na zemi své stopy, naše planeta se otáčela rychleji, než dnes. Dny byly kratší a rok byl pro změnu o týden delší, než je ten současný. Vědci to ve zcela nové studii zjistili pomocí prastarého „časoměrného zařízení„.

Pokud si však představujete složitý mechanismus, budete zklamaní. Jde o fosílii dávného měkkýše, patřícího k druhu Torreites sanchezi, který kdysi plnil stejnou roli při vzniku a budování útesů, jakou mají dnes korálové.

Žil před 70 miliony let na dně tropického moře v místě, které je dnes suchou zemí. Rozkládá se v Ománu na Středním východě. Tento druh mlže dominoval útesovým ekosystémům, jeho skořápky rostly v pravidelných vrstvách a pomohly tak dnešním odborníkům získat podrobný časový záznam.

Svědectví dávného mlže

Skupina belgických vědců se pustila do jejich analýzy, aby získala obrázek o tom, jaké časy panovaly v období pozdní křídy (konec druhohor), tedy asi 5 milionů let před koncem éry dinosaurů i těchto měkkýšů, kteří vyhynuli spolu s nimi.

Pomocí laseru vytvořili mikroskopické otvory v lastuře jednoho z mlžů, přičemž „dírky“ měřily jen okolo 10 mikrometrů na šířku a byly tedy velké přibližně jako červená krvinka, a zkoumali obsah přítomných prvků, který by mohl poskytnout informace o teplotě a chemickém složení vody, ve kterém tito tvorové žili.

Fosílie pradávného měkkýše pomohla odhalit, jak to na Zemi vypadalo před 70 miliony let.

Pohled do minulosti

Mlž vytvořil zvláštní prstencovitý útvar na své skořápce pro každý den po celých 9 let, kdy žil. Protože tento dávný měkkýš vykazoval velké sezónní výkyvy a změny ve struktuře lastury, byli experti schopni identifikovat různá roční období a počítat roky.

„V zásadě se tak můžeme podívat na běžný den před 70 miliony lety, což je úžasné,“ konstatoval vedoucí výzkumu Niels de Winter z Vrije Universiteit Brussel. A na co vědci přišli? Zjistili, že roky v té době byly dlouhé 372 dní a den trval 23,5 hodiny.

Už dříve bylo známé, že dny byly v minulosti kratší, ale tento objev pomohl tuto informaci upřesnit.

A co oceány?

Výzkumná analýza lastury, která je složena ze dvou částí, spojených „přírodním pantem“ dále odhalila, že teploty oceánu byly v té době vyšší, než se dosud soudilo. Během léta dosahovaly 40 stupňů Celsia a v zimě zhruba o 10 stupňů méně.

Lastura mlže rostla během dne mnohem rychleji, než v noci, což naznačuje, že mohla mít vazbu na jiný druh, který ke svému růstu potřeboval sluneční světlo a také podporoval budování a růst útesů. Tento typ vztahu, ve kterém si organismy navzájem pomáhají, se nazývá symbióza a vyskytuje se napříč přírodou, například také mezi některými velkými mušlemi a řasami.

Měsíc se od Země neustále vzdaluje.

Vzdalující se Měsíc

Zatímco se počet dní v roce změnil, jeho celková délka zůstala konstantní, protože oběžná dráha Země kolem Slunce zůstává samozřejmě stále stejná. Délka dne však postupně narůstala, což souvisí s Měsícem a jeho gravitací, která způsobuje příliv a odliv.

Přitom vzniká tření, zpomalující rotaci Země. Tah přílivu zároveň zrychluje Měsíc na jeho oběžné dráze, takže ten se od naší planety postupně vzdaluje a v současnosti je to asi 3,82 centimetru za rok (ale tato rychlost se v průběhu času měnila).

V době dinosaurů byl tak Zemi blíž. Skupina belgických odborníků přitom doufá, že se jim podaří provést analýzu ještě starších fosílií, aby se dozvěděli zajímavé věci o minulosti naší planety v mnohem dávnější historii.

Kdyby dinosauři mohli mluvit, řekli by nám, že za jejich dob byl Měsíc blíže a tak se zdál i větší.
Foto: https://phys.org, www.pikist.com, www.somagnews.com, www.icr.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …