Jedním z nejpodivuhodnějších obrazů České republiky je plátno, na kterém je vyobrazena Panna Marie s umučeným Ježíšem Kristem v náruči. Nachází se v Přešticích na Plzeňsku a od 17. století na něm měly být viditelné zajímavé úkazy. Nadto jsou mu přisuzovány léčivé účinky.

Jedné noci roku 1700 nocuje v domě přeštických měšťanů Hoffmeisterových poutnice, která je na cestě do Říma. Žena s úžasem zjišťuje, že po obraze Bohorodičky, u kterého se modlí, stékají kapky potu. Nebo jsou to snad slzy?

Obraz si nechala namalovat Alžběta Hoffmeisterová dobřanským malířem Matějem Pazourkem (asi 1655–1729) podle tisku, který si její manžel Jakub přivezl před několika lety z Prahy.

Oba majitelé si přejí, aby noční událost zůstala veřejnosti utajena. Protože se změny opakují a přibývají další, například zavírání či otvírání očí anebo mrkání, rozhodne se v roce 1710 Alžběta Hoffmeisterová darovat obraz přeštickému kostelu.

Kronika zázraků

Proměny na obraze pokračují i tam. Celá záležitost je podrobena důkladnému církevnímu vyšetřování. Po něm je v roce 1711 malba prohlášena zázračnou a Přeštice se stávají místem hojně vyhledávaným poutníky. Jejich prosby se týkají zejména uzdravení.

Ty měly být často skutečně vyslyšeny. Správci poutního místa, kladrubští benediktini, zaznamenali v letech 1711– 1776 celkem 324 zázračných událostí do ručně psané Knihy zázraků, nyní uložené v okresním archivu Plzeň-jih v Blovicích.

Pomoc v nemoci i v trápení

Podle záznamů pomáhala přeštická Panna Marie při těžkých porodech, různých nemocech a úrazech stejně, jako v těžkých životních situacích. Těmi byly dle zápisů například dluhy nebo špatná úroda.

Poslední zázrak zaznamenal podle slov historika Michala Tejčka z klatovského okresního archivu děkan Emanuel Václav Řičák ve farní kronice dne 31.7. 1892. V ten večer vypukl na střeše přeštického kostela požár.

„Děkan spěchal do kostela zachránit zázračný obraz a přitom se modlil, aby Divotvůrkyně zachránila, co se dá.

Právě v tu chvíli se probudili dva řemeslníci a s nasazením života vylezli na střechu a zabránili rozšíření požáru,“ popisuje Michal Tejček celou událost.

Kopie neznámého původu

Ale proč byla zhotovena kopie obrazu, která byla nalezena v rámu společně s originálem? Není u ní znám ani důvod pořízení, ani tvůrce. Na rozdíl od kopie jiné.

Podle archiváře Tejčka je historicky doloženo, že tu vytvořil sám autor původního obrazu na objednávku kladrubského opata Maura Fintzgutha a byla dokonce nesena spolu s originálem při prvním procesí v roce 1711. „Sloužila k tomu, aby se na originále snadněji rozeznaly zázračné změny tím, že se oba obrazy porovnaly.

Tato kopie se nejspíše dochovala do našich časů. Není to však ta, která se nalezla na zadní straně originálu a pochází až z 19. století. Je jí spíš obraz Panny Marie Přeštické, který visí v zimní kapli přeštického děkanství,“ vysvětluje Michal Tejček.

Drobné rozdíly

Nalezená kopie byla zrestaurována a tvoří zadní část původního obrazu. Mezi oběma prý existují drobné rozdíly. Jedná se o zachycené zázračné změny anebo jde o nechtěnou nepřesnost malíře? A jsou zjevné zázraky v Přešticích skutečně dávnou minulostí?

Pokud se opravdu jednalo o Boží moc a vůli, je prý nevyzpytatelná. Znamenalo by to tedy, že nový zázrak se může v Přešticích stát klidně třeba o příští pouti.