Skip to content

Čtyřmetrový medvěd? I to planeta pamatuje…

To si tak člověk zvesela vykračuje lesem, když zničehonic na něj vybafne medvěd. Už to samo o sobě způsobí šok, jenže tenhle huňáč má navíc jednu zvláštnost. Je podstatně vyšší než dnešní brtníci, když se postaví na zadní, tak měří až čtyři metry a váží víc než tunu…

Ne, nechceme naše čtenáře strašit, takoví giganti nikde na planetě nežijí. I takový grizzly měří ve stoje dva a půl metru a nejtěžší jedinci váží kolem 350 kilogramů. Ale bývaly časy, kdy takové ohromné šelmy nebyly ničím výjimečným… Medvěd krátkočelý, který se mohl chlubit zmíněnými úctyhodnými rozměry, žil v severní Americe. Nejen tam přebývali třeba šavlozubí tygři a lvi nebo mamuti. V Austrálii poskakovali gigantičtí třímetroví klokani, Afrikou se proháněly obří hyeny.

02
Umělecká představa australské megafauny.

Tato megafauna však postupem času začala mizet. Před 1,8 miliony let se na scéně objevil zvláštní tvor. Není příliš rychlý, chodí po zadních, ale přesto už dokáže lovit zvířata, protože umí spolupracovat. Tímto tvorem není nikdo jiný než Homo erectus, člověk vzpřímený. A jeho činností začínají v Africe vymírat první druhy, včetně velkých savců. Předci člověka je nejen lovili, ale připravovali je o potravu.

03
Američtí lvi se prériemi proháněli ještě před 10 000 lety. Byli dvakrát tak větší než jejich nynější afričtí příbuzní.

Ještě před 15 000 lety v Americe žili nejen velcí medvědi, proti kterým je kodiak méďa na hraní, ale třeba téměř třímetroví bobři či ptáci s rozpětím křídel velkého rogala. Tito giganti nebyli jen hříčkou přírody, ale měli svou podstatnou roli i v místních ekosystémech. Lesy nebyly zarostlé křovinami a byly tak odolnější proti požárům. Jakmile například vymizeli obří klokani z Austrálie, vegetace zde z počátku bujela, ale oheň postupně krajinu proměnil v polopoušť.

04
Srovnání velikosti medvěda krátkočelého a člověka.

Teorií, proč zástupci megafauny zmizeli, je více. Od zmiňovaného zásahu člověka až po nějakou záhadnou nemoc. Svou roli mohly sehrát i pravidelné změny klimatu. Každopádně, zásah lidí do ekosystémů se jeví jako nejpravděpodobnější.

Foto: wikimedia, yalescientific, paleoaerie,
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Příroda Zobrazit více …