Domů     Kolovala v žilách Kašpara Hausera krev následníka trůnu? Moderní věda to vyvrací
Kolovala v žilách Kašpara Hausera krev následníka trůnu? Moderní věda to vyvrací

Na jeho náhrobku v bavorském Ansbachu stojí: „Zde byl zabit tajemný od neznámého.“ Řeč je o nalezenci z Norimberka Kašparu Hauserovi, jehož původ je dodnes nevyřešenou záhadou. Šlo o podvodníka nebo ne?

Po jeho smrti v roce 1833 se rozmáhá fantastická historka, která naznačuje, že Hauser je unesený princ pocházející z královské rodiny v Bádensku.

Osud Kašpara Hausera (1812?–1833) vzbudí rozruch. Jednoho dne ho najdou jako sedmnáctileté-ho mladíka na norimberském tržišti se dvěma podivnými dopisy. Zmatený vlčí chlapec byl zřejmě držený stranou od světa.

Do pátrání po tom, kým vlastně je, se postupně zapojuje víc lidí.

Podle závěrů právníka, doktora Anselma von Feuerbacha (1775-1833), je dítětem urozených rodičů a pomocí dvorských intrik byl odstraněn z cesty, aby někomu nepřekážel v jeho realizaci jeho mocenských ambicí.

reklama

Podivná je i jeho smrt, kdosi ho vyláká do parku s tím, že mu prozradí informace o jeho rodině a tam ho zabije. V roce 1834 vychází brožura Josepha Heinricha Garniera, která dokonce tvrdí, že Hauser byl ztraceným dědicem bádenského trůnu.

Podle autora se měl stát obětí dvorského komplotu. Kašparův případ zůstává otevřený. Co je pravda?

Právník Anselm von Feuerbach si myslí, že Hauser má urozený původ. Foto: Neznámý au-tor/Creative Commons/Public Domain
Právník Anselm von Feuerbach si myslí, že Hauser má urozený původ. Foto: Neznámý au-tor/Creative Commons/Public Domain

Testy DNA skončily remízou

Záhada se opět otevírá téměř o století později. Když je v roce 1982 na zámku Pilsach objeven zazděný sklep s dětským dřevěným koníkem, přesně takovým, o jakém Hauser kdysi vyprávěl, že byl jeho jedinou hračkou, znovu se o něm mluví.

V devadesátých letech 20. století se do hry zapojuje moderní věda.

V roce 1996 němečtí odborníci porovnávají vzorky krve z Hauserových údajně do-chovaných kalhot s DNA členek bádenského rodu, tedy potomků Stefanie Beauharnaisové (1789-1860), manželky bádenského velkovévody Karla I. (1786-1818) a adoptivní dcery Napoleona I. Bonaparta.

Výsledek? Žádná shoda, nalezenec zřejmě nebyl příbuzný Zähringů. Jenže v roce 2002 soudní patolog Bernd Brinkmann (*1939) z Ústavu soudního lékařství v Münsteru provede nové testy.

Tentokrát použije Hauserovy vlasy a srovná je s DNA Astrid von Medingerové, příslušnice rodu Zähringů. Genetické profily se sice nepodobají úplně, ale mají překvapivě vysoké procento shodných sekvencí. Brinkmann experiment uzavírá opatrně: „Příbuzenství nelze vyloučit.“

Na místě, kde Kašpara Hausera našli, je dnes umístěna pamětní deska. Foto: Ludmila Zellner Rotbauerová Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Na místě, kde Kašpara Hausera našli, je dnes umístěna pamětní deska. Foto: Ludmila Zellner Rotbauerová Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Oběť únosu nebo lhář?

Zdá se, že dohady o Hauserově původu může jednou provždy ukončit jenom otevření hrobu samotné Stephanie a porovnání s jejím DNA. Rodina Bádenských je ale proti. Důvod je zřejmý. Případná shoda by zpochybnila právoplatnost celé dynastie.

A tak se záhada Kašpara Hausera táhne dál jako stín. Byl to šílenec, podvodník, nebo opravdu ztracený princ, kterého rodina kvůli tahanicím o trůn pohřbila živého?

Pomník v ansbašském parku dál připomíná příběh mladíka, který možná zaplatil životem za to, že se narodil do špatné větve královského stromu.

Jde o umlčeného právoplatného dědice trůnu, skutečnou oběť únosu, nebo geniálního podvodníka, který si svůj příběh vymyslel?

Tajemný nalezenec vzbudí zájem. O koho vlastně jde? Foto: Johann Georg Laminit (1775–1848) /Creative Commons/Public Domain
Tajemný nalezenec vzbudí zájem. O koho vlastně jde? Foto: Johann Georg Laminit (1775–1848) /Creative Commons/Public Domain

Shoda neexistuje

Jasno do věci přinášejí výsledky nové analýzy Hauserových vlasů, kterou publikují online v červenci 2024 a poté v zářijovém čísle časopisu iScience vědci vedení forenzním molekulárním biologem Waltherem Parsonem (*1966), šéfem Národní databáze DNA a výzkumného oddělení forenzní molekulární biologie při Ústavu soudního lékařství v Innsbrucku.

Využili přitom mnohem citlivější postupy než dříve běžné metody. K jakým došli závěrům? Jejich výzkum Hauserovy mitochondriální DNA, neboli mtDNA, genetického kódu předávaného z matčiny strany, nevykazuje shodu s mtDNA členů rodiny Bádenských.

Téměř dvě století po Hauserově záhadném zjevení toto zjištění vylučuje, že byl uneseným princem.

Kašparův hrob v Ansbachu. Foto: Tomasz Kamiennik/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Kašparův hrob v Ansbachu. Foto: Tomasz Kamiennik/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Nekontaminované vzorky

Příznivci teorie ztraceného prince zpochybňovali výsledky analýzy z roku 1996, podle které se DNA neshoduje. „Říká se, že kurátoři muzea, kde byly vystaveny kalhoty Kaspara Hausera, obnovovali krvavou skvrnu, aby vypadala lépe.

Pokud by tomu tak bylo, nová krev by maskovala starou krev a s největší pravděpodobností by měla jinou mitochondriální DNA,“ vysvětluje Parson. Nejčerstvější výzkum proto srovnal vzorky Hauserových vlasů odebraných před a po jeho smrti.

Vědci ověřili, že jde skutečně o jeho vlasy, a to s mnohem větší jistotou než v případě vzorků krve.

Dokázali odebrat vzorky přímo z vlasových stvolů, kde se nachází nekontaminovaná mtDNA. „Díky této metodě jsme byli schopni získat sekvence vysoce degradované složky DNA,“ vysvětluje Parson.

Znamená to, že zjištění jsou mnohem přesvědčivější zjištění než v předchozí analýze vlasů.

Nové výsledky se také shodují s výsledky analýzy krve z roku 1996. Ukazují, že Hauser měl mitochondriální DNA typu W, ale Bádenští typu H. Jedna romantická legenda o uneseném dědici tedy bere za své.

V Ansbachu má také svůj pomník. Foto: Friedrich Schelle/Creative Commons/Public Domain
V Ansbachu má také svůj pomník. Foto: Friedrich Schelle/Creative Commons/Public Domain

Tajemství přetrvává

Podle molekulárního biologa Dmitrije Temiakova z Univerzity Thomase Jeffersona ve Filadelfii Parsonova nová studie „zohlednila všechna předchozí data, zkoumala a vysvětlila nesrovnalosti v analýzách sekvencování DNA, které proběhly v různých časech a byly provedeny různými metoda-mi, prezentovala nová data a pečlivě odhadla pravděpodobnost, že jedinec bude odpovídat určité linii.“ Hranice analýz DNA se posouvají dál.

Vzorky vlasů dnes poskytují stejně přesné výsledky jako vzorky krve.

Aby vědci potvrdili svá zjištění, poslali vlasové prameny ještě do laboratoře v německé Postupimi, která se specializuje na starověkou DNA. Tamějším výzkumníkům ale neřekli, že vzorek pochází z Hauserových vlasů, aby tím nebyli ovlivnění.

„Shoda dat napříč třemi nezávislými laboratořemi dále posiluje závěry studie,“ dodává Temiakov. Postupimská slepá analýza navíc odhalila mitotyp W v Hauserově vzorku. Pokud tedy Hauser nebyl „ztraceným princem“, kým vlastně byl?

Odpověď na tuhle otázku zatím neznáme, jisté je jenom to, že má prokazatelně západoevropský původ. Svoje tajemství si ale vzal do hrobu.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
zajímavosti
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz