„Ježíš Nazaretský, král židovský,“ hlásá trojjazyčná cedulka nad jeho hlavou. Ukřižují ho na vrchu Golgotě. Zřejmě nejvýznamnější místo Nového zákona najdeme v Jeruzalémě. A na první pohled by se zdálo jasné, kde. Ale jen zdálo…
Starodávná legenda praví, že Golgota, v překladu z aramejštiny „lebka“, dostane svůj název pro to, že právě sem je přenesena a pochována lebka biblického Adama.
Až od hřebů, kterými je Ježíš přibit na kříž, ukápne kapka krve, smyje zároveň Adamův prvotní hřích. Podle jiné verze je tento pahorek pro změnu místem, kde po vyhnání z ráje první člověk rozdrtí hlavu zrádného plaza.
Anebo, a to nejjednodušeji, připomíná všem lebku. Můžete si vybrat. Lebku do svého názvu zahrne i latinské pojmenování: Calvariae Locus. A to tu rázem máme počeštěnou kalvárii.
A tady bude… chrám Afrodíté!
Co víme jistě? Že Golgota není v době Kristova ukřižování ještě součástí Jeruzaléma a jde o volně přístupné místo. To se změní mezi lety 41 až 44, kdy Héródés Agrippa I. (10 př. n. l. – 44 n. l.), vnuk nechvalně proslulého Heroda Velikého (asi 73–4 př. n.
l.), káže vystavět třetí městské hradby. Dlouho nevydrží. Po první židovské válce je metropole v podstatě srovnána se zemí a obnovy se dočká až roku 131 coby římské město Colonia Aelia Capitolina.
Císař Hadrián (76–138) poté nechá na místě, které uctívají křesťané jako to, kde je Ježíš ukřižován, zbudovat svatyni bohyně Afrodíté!
Tajemství Svatého hrobu
Na délku má sedm metrů a na výšku téměř pět.
Tento kus skály dnes najdete zastavěný ve starém městě Jeruzaléma, uvnitř slavné baziliky Svatého hrobu vybudované ve čtvrtém století římským císařem Konstantinem I. Velikým (mezi 272 až 285 – 337) na místě Afrodítina chrámu.
A právě toto má být poslední pozůstatek Golgoty! Ne všichni se s tím ale během dlouhých staletí ztotožní.
Například britský generálmajor Charles Gordon (1833–1885), který rok zkoumá biblické lokace ve Svaté zemi, míní, že skutečnou Golgotou je skalní vrch za hradbami Jeruzaléma u Damašské brány a Zahradního hrobu, místa objeveného roku 1867, kde mohl být hypoteticky Ježíš pohřbený.
Odkud že to vstal z mrtvých?
Jeho poznatek odkývá i řada protestantských učenců. Jenže pozdější výzkumy prokážou, že tento s jistou dávkou fantazie lebku připomínající útvar v Ježíšově době ještě neexistuje.
A přestože je to právě vedle ležící Zahradní hrobka, ke které se věřící často otáčejí jako k místu div ne posvátnému, mnoho dnešních archeologů se na možnost, že by byl Ježíš uložen zrovna sem, netváří.
Podle průzkumů z roku 1986 jde totiž o pohřební místo z doby železné. Favoritem tak zůstává – byť více z tradičního, než vědeckého pohledu – malá svatyně v bazilice Svatého hrobu, která prý představuje Ježíšův hrob.
Tady to je! Kdepak! Támhle!
Historička Joan E. Taylorová (*1958), která se specializuje na dějiny raného křesťanství a svitky od Mrtvého moře, si pro změnu myslí, že skutečné místo Ježíšova ukřižování se neskrývá v bazilice, ale přibližně o 175 metrů vedle na jihovýchod.
Že jde sice o správný kopec, ale špatně zvolené místo, si ostatně myslí i řada dalších archeologů. Je to možné? Nezbývá jen pokrčit rameny, případně si vybrat „svůj tábor“.
Archeolog Dan Bahat (*1938), který stráví výzkumem chrámu mnoho let, by si mohl naopak pohrdlivě odfrknout. O tom, že věřící navštěvují to pravé místo, nemá pochyb. A teď panenko Marie raď…
