Costa Concordia, největší italská výletní loď, je na plavbě kolem pobřeží Středozemního moře. Slibuje nezapomenutelné zážitky a slib splní už pár hodin po vyplutí z přístavu Civitavecchia.

Nešťastný pátek třináctého

Je sice pátek 13. ledna, ale na pověry zřejmě 3210 cestujících nevěří. Zatím. Počasí jim přeje, posádka kmitá, aby zajistila pohodlí, a před sebou mají Marseille, Barcelonu, Palermo a další lákavé zastávky.

Ani 1023 členů posádky zřejmě na pověry nevěří, jinak by se vyhnuli lodi, o kterou se při křtu láhev nerozbila. Mimochodem křtila ji tehdy, v roce 2005, česká supermodelka Eva Herzigová (*1973).

Pověry se naplní poté, co se kapitán Francesco Schettino (*1960) rozhodne změnit kurs a zamířit k ostrovu Giglio v manévru, kterému se říká pozdrav. Zatroubí, a pak si začne hrát na Titanic.

Titanic v malém

Je sice delší a větší, ale jinak se jeho osudu velmi podobá, byť v takové malé kapesní verzi. Cestou kolem ostrova totiž loď štrejchne o podmořskou skálu, která ji pod čarou ponoru rozpáře v délce 50 metrů. Dovnitř se začnou valit tuny vody.

Stejně jako Titanic je sice Concordie vybavena přepážkami proti zatopení, jenže stejně jako u Titanicu je trhlina delší než přepážky zvládnou. A stejně jako u Titanicu, se na palubě hraje a tančí, ač je jasné že loď půjde ke dnu.

Přesnější řečeno se posádka snaží pasažéry uklidnit pohádkami jako „Nic se neděje. Situace je pod kontrolou. Došlo k výpadku elektrického proudu na jeho obnově se pracuje.

Vraťte se do kajut a vyčkejte na další informace.“ Ještě zhruba hodinu Concordia pluje kupředu, než kapitán pochopí, že to je malér, kterému se uplavat nedá, loď otočí a zamíří zpět, aby byla, až to přijde, co nejblíže břehu.

Kapitán prchne jako první

K ostrovu se vrací s náklonem 20° a lidé dostávají pokyn, aby se shromáždili u záchranných člunů. Na lodi vypuká chaos, který ještě znásobí druhý náraz, po němž se loď začne rychle pokládat na pravobok.

Zatímco většina lidí panikaří u záchranných člunů, které jsou buď plné, nebo je náklon lodi nedovoluje spustit, ti s chladnější hlavou prostě skočí do vody a doplavou ke břehu vzdálenému jen pár desítek metrů.

„Všude vládl chaos, nikdo, mám pocit, že ani posádka, netušil co má dělat,“ vzpomíná jeden ze zachráněných. Vše navíc probíhá bez velení kapitána, který naskočí na první záchranný člun a nechá loď i pasažéry na pospas osudu. Naštěstí jsou tu jiní.

Do záchrany těch, kteří uvízli uvnitř, se pouští potápěči, ale také jeskyňáři s horolezci, kteří se spouštějí chodbami, jenž se proměnily v hluboké šachty.

Během následujících šesti hodin je většina lidí v bezpečí, ale ještě třetí den najdou záchranáři v hlubinách lodi uvězněný korejský pár. Přesto si havárie vyžádá 32 životů.

Schettino je zatčen a v následném soudním procesu odsouzen a 16 let vězení za zabití, neposkytnutí pomoci a opuštění lodi v době, kdy měl koordinovat záchranné práce. I když se odvolá, nejvyšší soud rozsudek potvrdí.

Uvolnit vrak se podaří až v září roku 2013, přesto tu zůstává až do července 2014, kdy je odtažen do Janova ke sešrotování.