Při vykopávkách v újezdu Ťing-pien v čínském Jü-linu čínští vědci před časem narazili na ruiny hradu, který datovali do období dynastie Ming (1368-1644).
Stavba podle odborníků patřila k Velké čínské zdi navzdory tomu, že je od ní vzdálená asi 10 km. Tvořila její dosud neznámou součást. Podařilo se odkrýt dvě nádvoří, jižní o délce 60 metrů a šířce 25 metrů se zachovalo velmi dobře.
Vyhrabali zde i kámen s nápisem „palác Sien-jing“ a 30 soch z hlíny. Prakticky původní podobu si zachovaly stěny cihlových domů i podlahy.
Změny v délce i nová součást
Pracovníci čínského vládního úřadu pro kulturní památky po provedeném měření pomocí GPS a infračerveného záření v roce 2009 publikovali údaj, že zeď je o 2000 km delší. Nově se uvádí její délka 8 851,8 km.
Britští archeologové v čele s Williamem Lindsayem zkoumali na podzim roku 2011 Čingischánovu zeď v jižním Mogolsku. Stavba se připisovala Mongolům, Lindsay ale dospěl k názoru, že náleží k čínské zdi.
Dvakrát delší, než si mysleli
Čínští archeologové v roce 2012 uveřejnili, že jde o 21 196,15 kilometru dlouhou stavbu. Je tedy více než dvakrát delší, než se ještě před třemi lety předpokládalo. Výsledné číslo obsahuje i zbořené části.
Po staletí se tvrdilo, že zeď měla sloužit k zastavení Čingischánovy armády. Gideon Shelach-Lavi z hebrejské univerzity v Jeruzalémě ale v roce 2020 zveřejňuje studii, že sloužila i ke sledování pohybů lidí a výběru daní.
