Slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus spočítal obvod Země jako třikrát menší, než je ve skutečnosti. Proto předpokládal, že jeho slavná výprava bude mnohem kratší. To ale není jedinou jeho chybou. Omyly se potom v jeho úvahách už jenom řetězí.
Janovský rodák Kryštof Kolumbus (1451‒1506) špatně odhadne velikost Asie. Myslí si, že Cipango (tehdejší označení Japonska, které používal také cestovatel Marco Polo) a Kanárské ostrovy dělí 2600 mil (asi 4800 km).
O Kubě se dokonce domnívá, že jde o ostrov ležící v západní Asii – právě zmiňované Japonsko. Když dopluje k Bahamským ostrovům, předpokládá, že se dostal k břehům Číny.
Nenechá se přesvědčit
Nově objevenou pevninu Kolumbus nazve Indos a domorodce Indiány. Proč? Netuší, že doplul k břehům zcela nového kontinentu. Až do konce svého života věří, že opravdu doplul do Asie a objevil západní cestu do Indie.
Nikdo ho nezviklá v jeho přesvědčení, že by to mohlo být jinak. Hodně učenců ale už tehdy ví, že se spletl. Umějí počítat a dojde jim, že slavný objevitel vycházel z mylných předpokladů. Realita vypadá o poznání jinak.
Odvaha mu nechybí
O chybě ví i další mořeplavec Amerigo Vespucci (asi 1451–1512), který Kryštofu Kolumbovi dělá často společnost v posledních letech jeho života. Podle něj také dostává nový kontinent jméno.
Kryštof Kolumbus podniká svoje plavby (ve službách španělského dvora vyplouvá celkem čtyřikrát ‒ v letech 1492, 1493, 1498 a 1502) s velkou odvahou a přesvědčením. Omyl může stát na začátku velkého objevu.
