Dá se značně rozšířená vyspělá starověká civilizace, vůbec první městského typu, která navíc čile obchoduje s okolím, zapomenout?

A to tak, že o ní po dlouhá tisíciletí nebude nalezena jediná zmínka?  Zní to silně nepravděpodobně, ale jeden takový příklad máme. Harappská kultura.

Stejně to dopadne i s jejím písmem. Pakliže tedy o písmo jako takové vůbec jde. Ani v tom totiž není shoda.

Dodnes je publikováno přes 50 odborných studií harrapského písma a o jeho prolomení se pokusí i náš slavný klínopisec a orientalista Bedřich Hrozný (1879–1952), rozluštitel jazyka starověkých Chetitů. Na protoindické civilizaci ale pohoří.

Jak toto „písmo“ vypadá? Jde o krátké řetězce symbolů, které archeologové objevují nejčastěji na maličkých pečetidlech o rozměrech jedné strany 4 až 5 cm. V dolní části obvykle najdete obrázek zvířete, v horní znaky. Kolik jich známe? Na 400.

Souvisí s Velikonočním ostrovem?

Pozorovali jste někdy děti při hře na psaní? Pokud nevědí, jak se píše, často automaticky na konci řádku pokračují níže opačným směrem. Systém čmáranic přece musí navazovat! Tomuto druhu psaní se říká bustrofédon a ve starověkých civilizacích o něj není nouze.

Harrapské písmo místy funguje právě tak. Je také pravděpodobné, že je logosylabické, tedy co značka, to slovo. Desítky jazykovědců z různých států se snaží prokázat, že toto „písmo“ má souvislost právě s jejich jazykem, ovšem marně.

Nechybí dokonce teze o příbuznosti s rongorongo z Velikonočního ostrova nebo znaky Zapotéků z předkolumbovské Mezoameriky ze 7. století př. n. l.

Kompletní seznam používaných znaků, pokud byste to chtěli také zkusit…