Skutečně mají nadpřirozené démonické bytosti divokých norských hor, fjordů a švédských lesů moc nad tímto drsným severským prostředím?

Polobůh, karikatura člověka?

Tyto bytosti údajně mohou vyvolávat bouře nejen v horách, ale i na moři. Kupříkladu Norové věřili v polobohy, což byli trollové, přičemž každý si je představoval jinak. Vždy se však jednalo o jakousi karikaturu člověka.

Většina lidí trolly popisuje jako unavené staříky skrývající se ve stínu a mlze, kteří se objevují za pochmurného počasí, protože prý na slunci zmizí…

Jsou skutečně nebezpeční?

Společným rysem těchto bytostí je údajně zlomyslnost a zákeřnost. Obvykle bývají zobrazeni jako shrbené postavy s neučesanými vlasy, často rovněž i s více hlavami, velkým a nepravidelným nosem, silnými prsty a krátkýma čtyřprstýma nohama.

Obvykle také mívají obrovské břicho, neboť prý milují domácí klobásy a selské pivo. Jejich velikost se však údajně velice liší. Trollové mohou být obrovští jako obři – nebo i naopak velmi drobného, trpasličího vzrůstu.

Mnohdy však mívají k lidem a lidským výtvorům nepřátelský postoj, někteří se dokonce mohou projevovat také jako šamani.

Lidská představivost a nadpřirozeno?

Vzhledem k vysokým norským horám, hlubokým fjordům, rozsáhlým lesům a temným zimním nocím lze snadno objasnit a pochopit souvislost lidské představivosti s nadpřirozenem.

Cokoliv lidé nechápou, potřebují si nějakým způsobem vysvětlit – a trollové byli stejně dobrým vysvětlením jako každé jiné…

Zvláštní druh trollů?

Staří Norové vyprávěli rovněž také o zvláštním druhu trollů, převtělujících se do krásných ženských bytostí, obdobně jako bludičky, které svádějí mladíky do nebezpečných močálů.

Může se však naopak údajně jednat rovněž i o mužské postavy, které lákají dívky do svých pastí stejně, jako to ostatně dělají i naši vodníci.

Dalším důvodem pro vznik těchto mytických postav je taktéž velice pravděpodobně obecná touha po spravedlnosti a taktéž víra, že dobro nakonec zvítězí nad zlem, jak tomu bývá zvykem v pohádkách.