Co to tam zase kutí?“ říkají si obyvatelé Vracovic pokaždé, když procházejí kolem nízkého stavení patřící zdejšímu sedlákovi Františku Holečkovi. Nepříliš hovorný rolník platí za podivína. Namísto vysedávání v hospodě raději tráví čas vynalézáním všemožných zařízení, zlepšováků a udělátek.

Za války má na půdě dokonce schovanou první barevnou televizi!

Přenos obrazu na dálku. Dnes je taková věc všedností, ve 30. letech 20. století šlo o futuristický sen. Přesto se našli tací, kteří reálně přiložili ruku k dílu. Ve stejnou dobu na technologii pracují týmy odborníků ve Velké Británii, Francii, Německu, Rusku i USA.

Pozadu ale nezůstává ani Československo. Zde se do prvních experimentálních pokusů s přenosem obrazu vrhá vyšším vzděláním nepolíbený rolník z Vracovic, František Holeček (†1957). Příliš záznamů o jeho životě nemáme, avšak alespoň z kusých dochovaných informací si lze o tomto pozoruhodném muži učinit odpovídající obrázek.

Předběhl svou dobu První výraznější stopy Holečkova života lze vysledovat v roce 1936. Tehdy se objevuje na francouzském patentovém úřadě s žádostí o registraci dvou svých nejnovějších vynálezů – zařízení pro vysílání a příjem televize a přístroj pro bodový přenos.

První vynález sloužil k přenosu obrazových bodů s informacemi o přesném umístění na obrazovce. Tím druhým Holeček představil využití nikoliv intenzity elektrických impulsů, jak bylo tehdy zvykem, nýbrž jejich délku.

„Kdyby světová odborná veřejnost těmto patentům věnovala větší pozornost, obzvlášť tomu prvnímu, vývoj televize by učinil obrovský krok na úroveň odpovídající té v 50. letech,“ myslí si současný český mediální odborník Martin Štoll (*1973).

Kouzla a čáry? Se svými vynálezy Holeček přijde i na československý patentový úřad. Zde však narazí na neochotu úředníků a hlavně zkostnatělost celého systému. Na nepochopení okolí je ale Holeček zvyklý.

Když si například jednou na svém pozemku postavil malou větrnou elektrárnu, jejíž prostřednictvím si do domu zavedl jako jediný ve vsi elektrický proud, namísto slov chvály a uznání mu místní prosťáčci začali spílat, že jeho ďábelský vynález jistě může za všechny nepřízně počasí, které se jim přes políčka sem tam přeženou.

Jindy měl Holeček zase vynalézt speciální brýle pro vidění v mlze. Hlavní část jeho přínosu ale spočívá v oblasti televize.

Lákán do Prahy „Má zvláštní konstruktérský dar. Vmžiku je schopen za použití nejpokrokovějších znalostí z oboru navrhnout jakékoliv elektrické zařízení,“ popisuje svůj dojem z vynálezce-samouka Jaroslav Šafránek (1890–1957). Profesor experimentální fyziky z Univerzity Karlovy s Holečkem spolupracuje na dalších pokusech s televizních přenosem. Dokonce na svého kolegu naléhá, aby prodal statek a přestěhoval se do Prahy. O tom ale Holeček nechce ani slyšet, má rád svůj venkov.

O pár let později si Šafránek nechá patentovat první barevnou televizi, ale její vývoj přeruší válka. Za okupace pak své převratné zařízení schová ve Vracovicích. Po válce už Holeček na svoji práce nenaváže.

Komunisté mu znárodní majetek a nepochopený vynálezce zemře v roce 1957 na srdeční příhodu.