Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše Jůnka, který se vydal zkoumat málo zmapované pralesy v Kongu, hlásí první úspěchy.

Během jednoho roku se Expedici Neuron Dzamba ya lobi povedlo nejen prozkoumat dosud neprobádané oblasti afrického pralesa a život jejich zvířecích obyvatel, ale také navázat zásadní spolupráci s místními autoritami a Světovým fondem na ochranu přírody.

Záchrana na prvním místě

Dzamba ya lobi znamená „prales zítřka“. Aby se ale africké pralesy skutečně dožily zítřka, je třeba navázat dialog mezi lokální vládou, těžaři nadnárodních korporací, místním obyvatelstvem a autoritami, ale také s globálními organizacemi, které v lokalitách působí.

A právě to se týmu Arthura Sniegona (Save Elephants) a Tomáše Jůnka (FŽP ČZU v Praze) povedlo v rámci expedice probíhající od srpna 2019 do května 2020, kterou Nadační fond Neuron podpořil částkou téměř milion korun.

„Expedice Neuron podporují české vědce v terénním výzkumu po celém světě. Cílem expedice Dzamba ya lobi bylo zmapovat ohrožené populace slonů, goril a dalších velkých savců na územích s ochranou i bez ní, ověřit stav biokoridorů, specifikovat hrozby pro tamní přírodu a obyvatelstvo a monitorovat ilegální aktivity.

Těší nás, že výsledky expedice přispějí k efektivnější ochraně přírody v Kongu,“ říká Monika Vondráková, Neuron Founder.

Monitoring chráněných zvířat

Výzkumníky překvapila poměrně hojná pozorování luskounů, ale i mandrilů a šimpanzů na fotopastech a prozkoumali navíc také periodicky zaplavovaný prales. „Týmu expedice se povedlo uspět ve třech hlavních oblastech: uzavření strategického partnerství s World Wildlife Fund for Nature (WWF), pořízení 16 628 fotografií a videí savců i pytláků ze čtyř desítek fotopastí, získání podrobnějších znalostí o populacích vzácných luskounů a o problematice jejich lovu a bushmeat trhů obecně,“ upřesňuje úspěch expedice Arthur Sniegon.

Součástí Expedice byl také monitoring ilegálních aktivit, jakými jsou pytláctví a následný prodej masa na bushmeat trzích v Kongu. „Expedice tak měla často i detektivní zápletku, kdy jsme pátrali po ilegálních produktech (například luskouních šupinách) na trzích nebo u místních překupníků, a zaznamenávali jsme nelegální aktivity, které ohrožují chráněné druhy,“ doplňuje Sniegon a dodává alarmující informaci, že když se nebudeme nyní intenzivně věnovat ochraně konžských pralesů, hrozí, že do roku 2100 už nebude co zachraňovat, protože tento, na světě druhý největší prales, zmizí.

„Pro úspěšnou strategii ochrany přírody je potřeba nejen navázat dialog s místními aktéry, ale mít také dostatek spolehlivých dat, která nám vědcům často chybí. Tuto mezeru jsme vyplnili v rámci Expedice Neuron, kdy v Kongu rozmísťujeme v různých lokalitách desítky fotopastí.

Následná analýza systematického monitoringu má ambici v důsledku zlepšit ochranu přírody a ideálně podpořit zachování koridorů mezi chráněnými územími pro divoká zvířata – to je však závislé na fungující spolupráci s dalšími hráči v této oblasti,“ říká zoolog Tomáš Jůnek.

Vzácný výzkumný materiál

Získaný fotomateriál patří v některých případech k vůbec prvním přímým důkazům o výskytu daných druhů v oblasti. Výzkumníkům se povedlo kromě detekování několika skupin zcela divokých goril také lépe zdokumentovat skupinu polodivokých semi-habituovaných goril v národním parku Odzala-Kokoua, kterou mezinárodní tým primatologů sleduje už více než tři roky.

Výzkum této tlupy je zásadní pro vznikající ekoturistický program. Záznamy z fotopastí se stanou součástí globální platformy Wildlife Insights, která na základě milionů záznamů vyhodnocuje trendy biodiverzity ve všech tropických oblastech světa.