Když zakladatel moravské archeologie Jindřich Wankel  (1821–1897) našel v roce 1872 v jeskyni Býčí skála na Blanensku lebku ženy, přezdívané později princezna z Býčí skály, učarovala mu natolik, že ji neprodal vídeňskému Přírodovědnému muzeu, ale ponechal si ji. Zaujala i antropoložku Evu Vaníčkovou a sochaře Ondřeje Bílka, kteří jí nedávno vytvořili původní tvář a na základě výpočtů kostry i celou postavu. Archeolog Martin Golec z […]

Z nitra mohyly porostlé travou se vyplíží skupinka hrobových lupičů. Cennosti obratem zpeněží u překupníků. Vždy se najde zájemce, který sáhne po nádobí ze stříbra nebo zlatých špercích. Netuší, že ten největší poklad minuli. Naštěstí.   Anglická vdova Edith Prettyová (1883–1942) věří, že pohřebiště na její půdě v minulosti nevydala zlodějům všechna svoje tajemství. Chce je proto odhalit sama. „Na […]

Onoho nedělního rána počasí posádce příliš nepřeje. Je zima a fouká silný vítr. Milan Rastislav Štefánik  spěchá ke stroji za ostatními. Letadlo Caproni 450 mají řídit dva zkušení piloti – poručík Giotto Mancinelli-Scotti a četař Umberto Merlini. K ruce bude ještě mechanik-radista Gabriele Aggiusti. Píše se 4. květen 1919. Přestože je posádka přesně dána, není […]

Jen co Sókratés otevře domovní dveře, zavalí ho manželka Xantypa hromadou vyčítavých otázek. V celých Athénách bychom těžko hledali obratnějšího řečníka, ale na vyřídilku naštvané manželky je krátký i on. I Sókratés má ale jenom jedny nervy, a tak jakmile si doma zařídí to nejnutnější, už zase vyráží rozmlouvat do ulic. Někdo se bere z […]

Cestující jsou vyděšení na smrt. Sotva mohou dýchat a dělá se jim špatně. Unesené letadlo už několik hodin stojí na libyjském letišti. V tom se jedna z cestujících začne svíjet v křečích a z podbřišku ji teče krev. Únosci zpanikaří. Ženu raději propustí, a co nejrychleji odletí dále do Afriky. V tu dobu už po nich […]

Ty záběry obletí v březnu roku 2017 celý svět. Dělníci na nich za pomoci těžkých strojů vyzvedávají ze dna moře vrak jihokorejského trajektu Sewol. „Trhá mi to srdce, když vidím, jak se trajekt vynořuje nad hladinu. Chudák moje dcera Cho Eun-hwa byla celé ty roky uvězněná v tom špinavém, temném místě. Musela jí tam být hrozná […]

Den D, kdy začal konec druhé světová války v Evropě. Možná ho z dějin dějepisu znáte jako den vylodění v Normandii nebo jako operaci Overlord. 

Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné sídlo se stává základnou pro pořádání loveckých výprav do okolních lesů plných zvěře.   Opevněná budova je majetkem královské koruny. Už v době vlády Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. (kolem 1233–1278) tu stále pobývá královský úředník, protože Kamýk panovník […]

„Tohle musíš sníst,“ nabádá roku 630 př. n. l. člen družiny králova syna Aššur-etela-iláního (vládne asi 631 – 627 př. n. l.) muže z řad vojska svého bratra Sín-šarra-iškuna (vládne asi 627 – 612 př. n. l.). Předhodí mu půl kila vlny. Válka mezi syny krále Aššur–bani–pala (vládne 669 – 627 př. n. l.) vrcholí. Oblíbenou asyrskou kratochvílí je naservírovat odsouzenci vlnu a donutit ho, aby ji zapíjel tak dlouho, až mu v žaludku nabobtná tolik, že ho roztrhne. Družiny znepřátelených královských […]

Snad už v době, kdy poslední kníže Pšovanů Slavibor vdává svoji dceru Ludmilu (asi 860–921) za českého knížete Bořivoje (852/855–888/890), stává v Mělníku dřevěný hrádek s názvem Pšov. Na konci 10. století stavbu vystřídá kamenné sídlo a kněžna Emma (asi 948–1006), manželka přemyslovského knížete Boleslava II. (asi 932–999), tu provozuje mincovnu.   Hrad i samotné město Mělník vlastní ženy českých panovníků. Karel IV. nechává Mělník natrvalo připsat jako věnné město královnám¨, a to včetně mnoha lén. Karlova čtvrtá […]

Nešťastný římský pekař Lucius smutně zachřestí mincemi ve svém váčku. Denárů má dost, ale přesto za ně skoro nic nekoupí. Roku 268 n. l. obsahují římské mince, kdysi tvrdá měna, už jenom pouhých 0,5 % stříbra. Ceny ve všech částech říše raketově rostou, stouply už o 1000 %! Impérium se neodvratně blíží ke krachu…  Během 3. století n. l. se římská společnost […]

Mladé dívky, které se rozhodly podpořit svoji vlast ve světovém konfliktu, pracovaly v britských muničních skladech. Každý den přicházely do styku s trhavinou TNT, před jejímiž nebezpečnými účinky je nechránilo nic. Jakou cenu platily za své vlastenectví? Británie se za dlouhé vlády královny Viktorie (1819–1901) proměnila v největší a nejmocnější stát světa. Ovšem v roce 1913 ji […]

Už v době vzniku Attického námořního spolku v letech 478/477 př. n. l. vybublává na povrch příčina pozdějšího konfliktu. „Vybudujme kolem našeho města hradby. Staneme se tak nejvýznamnější pevností v zemi,“ vyzývá Atéňany vůdce Themistoklés.   Jakmile se ale všichni vrhnou do práce a zprávy o budování opevnění se rozletí po okolí, obyvatelé měst Aigina, Megara a Sparta začnou protestovat. Cítí ohrožení. „Okamžitě zastavte práce,“ požadují Sparťané a Themistoklés (524–459 př. n. l.) odjíždí na jednání s nimi. Situaci se mu daří uklidnit, protože mezitím už jsou plánovaná […]