Příval obvinění se vymyká kontrole. Objevují se smyšlená obvinění, přestává platit presumpce neviny. Ke zničení života stačí ničím nepodložené obvinění. Zemi ovládá strach.
V letech 1917 až 1920 zasáhne USA tzv. Rudá panika coby reakce na události v Rusku a způsob jakým začne vystrkovat růžky Komunistická strana Spojených států amerických (CPUSA).
Edgar J. Hoover (1895–1972) jako šéf Úřadu pro vyšetřování (BOI) sleduje komunistické předáky stojící za vlnou dělnických nepokojů a moc se s nimi nepáře.
Ty nejradikálnější zatýká a nechává vyhostit z USA. Postupně vzniká několik vládních organizací, které mají v náplni práce „lov“ komunistů, například v roce 1938 Výbor pro neamerickou činnost (HUAC).
Má seznam a nebojí se ho použít
Sotva utichnou kanóny druhé světové války, kdy je antikomunismus v rámci spojenectví USA a SSSR odložen, obavy se vrací. Sovětský režim se zmocnil Východní Evropy, komunisté vítězí v Číně.
Navíc mají Rusové jadernou bombu, jejíž tajemství vyzradil fyzik Klaus Fuchs (1911–1988) žijící v Británii (více v Epoše 26/2016). A když může být komunistický špion u atomové bomby, tak může být úplně všude.
V USA nabírá obava ze špionáže a podvratné činnosti komunistů na obrátkách a přerůstá v druhou Rudou paniku.
Od června 1950 ji navíc přiživuje Korejská válka, kde USA bojují proti severokorejskému komunistickému režimu podporovanému Čínou a SSSR. K honu na čarodějnice zbývá jen krůček.
A ten donutí Ameriku udělat 9. února 1950 senátor Joseph McCarthy (1908–1957) když během svého projevu vytáhne kus papíru, dramaticky s ním mává a tvrdí: „Státní správa je napadena komunisty.
Mám zde seznam 207 sympatizantů komunismu a komunistických špehů pracujících na ministerstvu zahraničí.“ Jako novodobý inkvizitor vzápětí rozpoutá štvanici, která dalece převýší do té doby obvyklou míru politických represí proti americkým občanům, nejen komunistům.
Zničí život 11 500 rodinám
Metody, ke kterým FBI sahá jsou nelegální (sledování, otevírání pošty, odposlechy) a jejich obětí se stávají tisíce nevinných. V roce 1953 prezident Dwight Eisenhower (1890–1969) navíc schválí možnost propuštění zaměstnanců už při pouhém podezření.
Ač se proces prověřování loajality dotkne téměř 14 milionů obyvatel, není žádný špion odhalen. Přesto je na základě podezření propuštěno přes 11 500 úředníků a jejich rodiny se ocitají v bídě. Štvanice se dotýká i elitních vědců či umělců.
Postižen je Albert Einstein i Robert Oppenheimer, který dal Americe atomovou bombu. Tzv. Hollywoodská černá listina znemožní tvořit řadě umělců. Ať je to Leonard Bernstein, Orson Welles nebo Charlie Chaplin, který je nakonec z USA vyštván do exilu ve Švýcarsku.
A samozřejmě teče krev. V červnu 1953 jsou totiž za špionáž popraveni manželé Julius (1918–1953) a Ethel Rosenbergovi (1915–1953) na základě značně kontroverzního soudního procesu.
Možná právě tato poprava, a to, že McCarthy svou štvanicí prudí stále širší okruh mocných i když během čtyř let neodhalil jediného skutečného špiona, jsou důvodem, proč Rudé panice dojde dech.
