„Pořád mi to leží v žaludku,“ „Na to nemám žaludek!“, „Zvedá se mi z tebe žaludek…“ Základní orgán trávicího ústrojí v naší mluvě zakořenil. A stejně tak zakořenilo i mnoho představ o něm. Co je pravda a co jen mýtus?
Skutečně žaludek nestráví žvýkačku, ale hřebík ano? Může se nám scvrknout, když nejíme? Vadí mu stres? A mohli bychom žít dál, kdyby zmizel?
Spolknutá žvýkačka zůstane v žaludku 7 let!
NE
„Hlavně tu žvýkačku nepolykej, rozloží se až za sedm let!“ říkali vám možná jako malým a vy jste raději hned běželi cukrovinku vyplivnout. Správně, žvýkačka k polykání skutečně určená není. Tady však pravdivost tvrzení končí…
Pokud spolknete žvýkačku, žaludek se dá do práce jako při každé jiné potravině. Začne ji štěpit na cukry, aromata a další látky, ovšem mnoho z nich (elastomery, pryskyřice či vosky) skutečně strávit nedokáže. Ani za sedm hodin, ani za sedm let!
Co se s nimi stane? Žádný strach, žaludek je rychle popostrčí do střev a celé vyjdou ven z těla, podobně jako třeba vláknina.
V žaludku žvýkačka zůstane jen tehdy, když se náhodou nalepí na jiné nestravitelné těleso a zablokuje s ním trávicí cesty. Jinak po ní zhruba do jednoho dne nezbude ani památka.
Žaludeční kyselina rozpustí i hřebík
ANO
V žaludku máme dokonalou žíravinu, která zatočí i s hřebíky! Se známým tvrzením není proč nesouhlasit. Až na jeden detail – reakce nesmí probíhat v našem těle!
Hlavní složkou žaludečních šťáv je kyselina chlorovodíková, která není mezi kyselinami žádným slabochem. Je tu ostatně proto, aby rozbíjela chemické struktury nejrůznější látek a umožnila tak trávení jídla. A velmi podobně dokáže rozložit skutečně i kovy!
V žaludku by však k tomu rozhodně nedošlo, trvalo by to mnohem déle, než tělo hřebík či jiný kovový předmět přirozeně vyloučí.
Už v roce 1997 vědci podniknou experiment, při kterém vezmou žiletku, knoflíkové baterie a mince a vloží je do tekutiny se stejným složením jako mají žaludeční šťávy.
S mincemi a bateriemi se díky obsahu olova nestane nic, z ocelových žiletek zmizí za 24 hodin asi 40 % materiálu. V žaludku by však předmět z podobného materiálu vydržel maximálně 120 minut.
Když půjdete spát s plným žaludkem, budete mít noční můry!
NE
„Dnes jsem měl zase ten děsivý sen“ „Nesmíš se před spaním tolik cpát!“ Je pravda, že jídlo pozdě večer na spánek může mít vliv. Ale noční můry opravdu nepřivolá…
Pokud už se tělo chystá k spánku, ale vy si ještě neodpustíte nějakou dobrotu, znovu se nastartuje metabolismus a zvýší teplota, což vede k čilejší mozkové aktivitě během REM fáze.
Jinými slovy, zdá se nám pak více snů!
Když souvislost mezi nočním jídlem a sny zkoumají vědci z Montrealu, označí tři „nejproblémovější“ potraviny – sladkosti, mléčné výrobky a pálivá jídla. Po nich se totiž nejčastěji budíme, a sny si díky tomu i lépe pamatujeme (dobré i špatné).
Pokud chcete mít spánek klidnější, doporučuje se hroznové víno nebo banány. Hrozny jsou jediné ovoce, které obsahuje spánku prospěšný melatonin, a banány zas díky hořčíku a draslíku zklidňují a uvolňují svaly. Souvislost mezi jídlem a noční můrami však zatím žádný výzkum neprokázal.
Stres způsobuje žaludeční vředy
NE
„To máš z těch starostí,“ slýchává často ten, koho trápí žaludeční vředy. Stres pro tělo dobrý není, tady ho však přeci jen trochu přeceňujeme.
Za žaludeční vředy může často bakterie Heliobacter pylori. Odhaduje se, že ji má v sobě až 50 % populace, a lze ji zlikvidovat antibiotiky. Na seznamu příčin nepříjemného onemocnění je i přílišné užívání léků proti bolesti.
Rozhodně tam ale nepatří pálivá jídla, jak se také často říká, a překvapivě ani stres.
Již v roce 2007 potvrdí po rozsáhlém výzkumu američtí vědci, že na vznik žaludečních vředů skutečně nemá žádný vliv! Pokud už ale vředy máte, může stres zhoršit jejich průběh.
Plavat s plným žaludkem je nebezpečné!
ANO
To byl ale vydatný oběd! Co teď – jít si hned zaplavat, nebo se radši aspoň na 30 minut rozvalit na deku? Zákaz plavání po jídle dnes bereme spíš jako předsudek. Ale co když na tom něco bude?
Dávná teorie říká, že po jídle se nám většina krve nahrne do žaludku, aby mu pomohla v trávení. Tím jí ubude v končetinách a můžeme do nich dostat křeč. A pokud jsme zrovna ve vodě, kvůli křeči se můžeme i utopit.
Tohle už je dávno vyvráceno – i když je po jídle skutečně v žaludku krve více, pro ruce i nohy jí zbývá ještě dost! Jak je tedy možné, že když v roce 2011 zkoumají japonští vědci příčiny utonutí, téměř 80 % zemřelých má v žaludku nestrávené jídlo?
Lékaři upozorňují na to, že plavaní je fyzicky náročný pohyb, a kvůli zvýšenému průtoku krve žaludkem se vám může udělat nevolno. Někdo může rovnou omdlít, jiný třeba začít zvracet. Ve vodě pak není těžké zvratky vdechnout a udusit se…
Kručení v břiše vždycky značí hlad!
NE
„Běž si dát rychle něco k jídlu.“ „Vždyť já ale nemám hlad!“ Pokud je to pravda, proč tedy té osobě tak kručí v žaludku?
Ať už zrovna jíme, nebo ne, orgány naší trávicí soustavy jsou v pohybu neustále. Aby nezaspaly, kdybychom se rozhodli něco sezobnout!
Žaludek si navíc vytrvale hraje s bublinami vzduchu, které se do něj přirozeně dostávají s jídlem a pitím. Jakmile se třou o sebe nebo o žaludeční stěny, vytváří to známé zvuky!
V prázdném žaludku je to samozřejmě slyšet více, a proto kručení často spojujeme s hladem. Ovšem třeba i při trávení posledních zbytků večeře dokáže být žaludek hlučný skoro stejně.
Když málo jíme, zmenší se nám žaludek
NE
„Už nemůžu, mám z té hladovky úplně scvrklý žaludek!“ Pokud jste třeba kvůli nemoci pár dní nesnědli skoro nic, mohl se vám skutečně žaludek zmenšit? Nemohl, jen se vám to zdá!
Je pravda, že každý má trochu jinou velikost žaludku. A nezávisí to na naší výšce ani hmotnosti, je to dáno geneticky.
Dávno je také vědecky dokázáno, že s menším žaludkem dojde dříve k pocitu nasycení, a proto se při těžké obezitě někdy jeho část chirurgicky odstraňuje. To je však také jediný způsob, jako se může žaludek zmenšit. Jakmile jednou doroste do finální velikosti, už zůstane stejný.
Žaludek není nutný k přežití
ANO
Bez srdce žít nemůžeme, bez mozku nebo jater také ne, bez žaludku… ano! Úplně snadné to však není.
Pokud má někdo v žaludku velký nádor, anebo mu z důvodu genetických dispozic hrozí, mohou mu lékaři celý orgán odebrat. Zkrátka ho odříznou a jícen napojí rovnou na střevo (z něj se dá případně vytvořit jakási náhradní kapsa).
I když pro zdravé je to nepředstavitelné, žít se takto dá. Kdo dodržuje přísnou dietu, jí často a jen maličké porce, může tu být bez žaludky i desítky let.
Láska prochází žaludkem!
ANO
Úsloví spojující žaludek s něžným citem známe všichni. Proč se to tak ale říká?
Když chceme někomu projevit náklonnost, můžeme mu připravit něco dobrého. A také kdo si rozumí ve vtahu, mívá i podobné chutě…
Ovšem pojítko lásky se žaludkem může být ještě hlubší! Vědci dokázali, že při vychutnávání si jídla se v těle uvolňují „hormony štěstí“ serotonin a dopamin. Podobně, jako se to děje při pocitu zamilovanosti vášně a touhy!
