Skip to content

Vzhůru na Měsíc! Už (až) za deset let?

Říká se, že každý správný Američan ví, co dělal v neděli 20. července 1969 ve 21 hodin, 17 minut a 39 vteřin středoevropského času. Tehdy po více než 102 hodinách letu přistál člověk na půdě jiného nebeského tělesa na Měsíci. Kdy se takové velkolepé události dočkáme znovu?

Na začátku byli rivalové jenom dva: USA a SSSR. Dlouho to vypadalo, že vesmír ovládne jako první Moskva. Už v říjnu 1957 vyslala do kosmu první umělou družici, pak do vesmírné lodi posadila psa, a nakonec i člověka.

Všichni víme, že 12. dubna 1961 vyletěl z kosmodromu Bajkonur jako první člověk vůbec zkušební letec Jurij Gagarin.

Gagarin byl ve vesmíru jako první.

První byly u luny sovětské Luny

Řečeno sportovní terminologií, Američané na startu parádně zaspali. Vždyť NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) začala fungovat až v roce 1958. Také co se Měsíce týče, koukali Američané svým velkým rivalům dlouho na záda.

Napřed kolem našeho vesmírného souputníka prolétla v lednu 1959 sovětská sonda Luna 1.

Na povrchu Měsíce měla stanout poprvé sonda Luna

Hvězdné městečko slaví!

V září 1959 pak její sestra Luna 2 dokonce dosedla na jeho povrch. A hned v říjnu 1959 poslala Luna 3 zpátky na Zemi první snímky odvrácené strany Měsíce. V legendárním Hvězdném městečku, ležícím zhruba 40 kilometrů od Moskvy, kde mezitím vyrostlo moderní centrum pro výcvik kosmonautů, teklo šampaňské proudem.

Zahynuli, než stačili vyletět

Opravdu nic nenasvědčovalo tomu, že za pouhých deset let bude všechno jinak. Program Apollo totiž začal strašlivou katastrofou. Ještě před prvním zkušebním letem Apolla 1, v lednu 1967, zahynuli při cvičné simulaci astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee.

Zkrat způsobil nekontrolovatelný požár jejich lodi.

Při zkušebním letu Apolla 1 zahynula celá posádka.

Prezident měl pro jistotu připravený i nekrolog

O malém kroku pro člověka, ale velkém pro lidstvo se už toho napsalo hodně. I o tom, že prezident USA Richard Nixon měl připravenou oslavnou řeč, ale i nekrolog, kdyby se to všechno zvrtlo. Dosud posledním mužem, který obtiskl svou obří botu do měsíčního prachu, byl Eugene Cernan, americký astronaut, v jehož žilách kolovala i československá krev.

Na Měsíc se poprvé dostala posádka Apolla 11.

Dobývání Měsíce, díl druhý

Když v prosinci 1972 opouštěl velitel letu Apolla 17 se svou posádkou Měsíc, vyjádřil přesvědčení, že se sem lidé zase brzy vrátí. Od té doby uplynulo dlouhých 47 let, a nic… Nemohu se ubránit dojmu, že s dobýváním našeho věčného vesmírného souputníka je to stejné jako s opravou dálnice D1. Politici, zvláště ti američtí, se bijí v prsa a tvrdí, že zařídí, abychom do cíle vletěli coby dup.

A nakonec skutek utek´.

Prezidenti slibují a přesouvají data

Tak si to proberme pěkně popořádku. Už v únoru 2004 vystoupil americký prezident George W. Bush a oznámil světu, že do roku 2020 obnoví lety lidských posádek na Měsíc. V září 2005 dokonce NASA oznámila, že se další lidská stopa na povrchu Luny objeví ještě dříve, v roce 2018.

Barack Obama už byl opatrnější. Plánované přistání posunul na rok 2030. O tomto datu hovořil i současný americký prezident Donald Trump. Jenže ten spíš vidí našeho malého vesmírného bratrance jako součást velkolepých plánů cestování na Mars.

Spíše než Měsíc je pro Američany výzvou Mars.

Čína by ráda na Měsíci zahájila těžbu

A tak se do druhé etapy dobývání Měsíce rychle přihlásili další zájemci. Čína se pochlubila s plány na průzkum vhodných měsíčních nalezišť izotopu helium-3, který se dá využít jako zdroj na Zemi. Současně oznámila, že počítá s přistáním vlastní lidské posádky v roce 2030.

Tedy už (až) za deset let.

Japonci by chtěli vystavět obyvatelnou vesmírnou základnu

Velmi ambiciózní plány má také Japonsko. Země vycházejícího slunce by na Měsíci ráda vystavěla vlastní obyvatelnou výzkumnou základnu. O splnění tohoto cíle se má postarat japonská vesmírná agentura JAXA.

Velmi aktivní, co se dobývání Měsíce týče, je v posledních letech i Indie.

Základny na Měsíci chce vybudovat i Japonsko.

Sonda by měla přivézt dvě kila měsíčního kamene

A jak vlastně vypadá letový řád na trase Země–Měsíc v následujících letech? Ani koronavirus by neměl zabránit letošnímu návratu čínské sondy Chang´e 5 zpátky na Zemi. Sonda by ve svém „zavazadlovém prostoru“ měla přivézt dva kilogramy měsíčního kamene, určeného pro další pozemské bádání.

Další náklad měsíčního materiálu by na Zemi měla dopravit jiná vyslankyně Čínské lidové republiky, sonda Chang´e 6. To ale až v roce 2023.

Letos bude v kosmu pořádný fičák

V letošním roce by kolem luny mělo být mimořádně rušno. Start privátních sond oficiálně oznámili vesmírní dobyvatelé z Německa, Japonska, USA a Izraele. A další se možná ještě během roku přidají. Příští rok se zase hodlá předvést americká NASA.

V rámci mise Artemis 1 si dala za úkol zjistit možnosti výskytu vody na Měsíci. Vodu by rádi našli i Rusové. Za tímto účelem chtějí v roce 2024 poslat na Měsíc vesmírnou sondu Luna 25. Ta by měla provést 12 vrtů, které by měly vystopovat vliv měsícotřesení na toto vesmírné těleso.

Artemis má zjistit přítomnost vody.

Dorazí jako první na Měsíc tentokrát Číňan?

Současně by se měla Luna 25 zaměřit na kráter v blízkosti lunárního jižního pólu. Právě tam je docela slušná pravděpodobnost, že by mohla narazit na stopu životodárné vody. Další průzkumy už čekají na Luny 26 až 28.

Jejich start a program je ale pořád ve stadiu plánování. Podtrženo, sečteno, jen Čína oznámila snahu dostat na povrch své kosmonauty. Ale to bude stejně až za deset let.

Foto: Shutterstock.com, Wikimedia Commons
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír
Zobrazit více …