V roce 1942 byl v Praze úspěšně proveden atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacistická odveta byla brutální a hrozila smrtí všem, kteří by se postavili na odpor okupační moci.

I v těchto temných časech však byly napsány příběhy, jejichž hrdiny byli stateční a odvážní lidé.

Ústřední postavou dramatických událostí, které se v roce 1942 odehrály v obci Bohdašín a osadě Končiny na Červenokostelecku ve Východních Čechách byl parašutista Jiří Potůček, člen výsadku Silver A. Jeho úkolem bylo zajišťovat rádiové spojení s Londýnem.

Bohdašín

Ve druhé polovině června 1942 byl Jiří Potůček již jediným žijícím členem tříčlenného výsadku. Jeho velitel Alfréd Bartoš se v bezvýchodném boji s přesilou gestapa zastřelil v Pardubicích.

Josef Valčík volil smrt vlastní rukou na konci boje v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Praze, kde se skupina parašutistů ukrývala po provedení atentátu na Heydricha.

Potůček se však stále snažil plnit svůj úkol a dařilo se mu úspěšně unikat. Od 19. června se radista ukrýval na půdě školy v obci Bohdašín. Z tohoto místa v podhůří Jestřebích hor odeslala jeho vysílačka Libuše i dvojici smutných zpráv.

První informovala o tom, že nacisté vypálili obec Ležáky a zavraždili její obyvatele. Druhá zpráva se zmiňovala o Potůčkově obtížné situaci. Měl pravdu. Gestapácká smyčka se už začala stahovat…

Končiny

Potůčkovo vysílání zachytila německá odposlechová služba. Své vykonaly i zrada a podcenění konspirace v řadách odbojářů. Gestapo dorazilo na Bohdašín 28. června. Radista unikl jen o vlásek, protože se o den dříve přemístil do nového úkrytu v osadě Končiny.

Bohužel, kruté mučení nevydržel učitel Ladislav Satran, který Potůčkovi zajistil zázemí na Bohdašíně i přesun na Končiny. Následovala razie na Burdychově statku v osadě Končiny.

Jiřímu Potůčkovi se podařilo uniknout. Vyzbrojen dvěma pistolemi, ale bez bot se vydal na zoufalý útěk. Ušel desítky kilometrů až zcela vyčerpaný usnul 2. července 1942 v lesíku v Trnové u Rosic nad Labem. Tam jej ve spánku zastřelil český četník.

Tím se uzavřel životní osud statečného radisty výsadku Silver A, četaře československé zahraniční armády, Jiřího Potůčka.

Represe

Spirála smrti však do sebe vtáhla životy i mnoha dalších, kteří Potůčkovi pomáhali. Kromě již zmíněnéno učitele Ladislava Satrana byla zatčena i jeho manželka Zdeňka Satranová. Při snaze zadržet Potůčka na Končinách byl gestapem zastřelen Antonín Burdych ml.

Zbývající členové rodiny: Antonín Burdych st., Milada Burdychová a Josefa Burdychová byli zatčeni.

Spolu s nimi byli zadrženi další muži a ženy, o kterých bylo gestapo přesvědčeno, že se provinili pomocí parašutistům. Jejich životy vyhasly na popravišti na Zámečku u Pardubic.

Dvanáctiletý Vladimír a osmiletý Antonín, synové Milady a Antonína Burdychových, byli po popravě rodičů svěřeni do péče příbuzných.

Antonín Burdych (1934-2024) po celý svůj život připomínal tragické události na Končinách roku 1942 na řadě besed a veřejných setkání.

Epilog

Jako poslední přibyl na seznam obětí souvisejících s tragédií na Končinách František Jiroušek. Psal se rok 1945. V Burdychově stavení, které bylo německou okupační správou zkonfiskováno, v té době hospodařila jistá nacistka jménem Anna Ludwig.

V květnu 1945, když se válka již chýlila ke konci, se měla z usedlosti vystěhovat.

Přímo na místě nároky přeživších synů Burdychových podporoval místní občan František Jiroušek. Ten měl za odcházející Annou Ludwig hodit obraz s Hitlerovou podobiznou, který ve stavení nalezl. Bohužel, válka však ještě neskončila.

Po dvou dnech se Ludwig na Končiny vrátila v doprovodu gestapáků. František Jiroušek byl přímo na poli zastřelen.