Skip to content

Bezohledný dobyvatel Bábur založil novou říši

Na pláních u indického Panípátu zuří 21. dubna 1526 krutá bitva. Bábur, potomek obávaného Tamerlána, se už v listopadu předešlého roku vydal dobýt území Indie, na které má podle svého mínění nárok. Ten svoje tažení završí vítězstvím.

„Když jsem byl králem, vládl jsem říši, jak se mi zlíbilo, nyní se rozmarný osud postavil na stranu Mughalů. Jaká ji ještě zbývá radost v životě? Bude líp, budu-li ležet jako moji nepřátelé v prachu a krvi,“ hodnotí závěr svojí vlády poslední dillíský sultán Ibrahím Lódí (†1526). Společně se svými 15 000 bojovníky v bitvě skutečně padne. Indie se dostává do rukou Mughalů.

Dillíský sultán Ibrahím Lódí statečně zemře v bitvě.

Potomek slavných

Patří k potomkům Čingischána (1161–1227) a koluje bojovná a bezohledná krev legendárního dobyvatele Tamerlána (1336–1045). Bábur (1483–1530) si dokáže svoje místo na slunci vydobýt už ve velmi mladém věku.

Jako jedenáctiletý se stává vladařem Ferghány, středoasijského úrodného údolí. Čtyři roky poté úspěšně dobyde trůn v Samarkandu. Jenže sedět na něm vydrží jenom 100 dní, než ho vyženou Uzbekové. Úspěšný není ani druhý pokus v roce 1499.

Naštěstí Bábur nezůstane s prázdnou, usadí se ná trůně v Kábulu. I tady mu ale život ztrpčují Uzbekové a také Afghánci.

Krev dobyvatele Tamerlána se neztratila.

Vypovídají poslušnost

Znovu se do třetice pokusí o převzetí Samarkandu, ale ani tentokrát neuspěje. „Však oni se mi jinde podrobí,“ prohlásí tvrdě. Vtrhne do Pandžábu. Další příležitost mu přihraje strýc Ibrahíma Lódího, který v Báburovi vytuší nebezpečí a přijede za ním do Kábulu vyjednávat.

Jenže diplomatické dohady nejsou Báburův styl. Vtrhne na Lódího území a porazí ho. Muže s tučnou válečnou kořistí už nic nezastaví. Ještě v den vítězství u Panípátu vyráží směrem na Dillí. O dva dny později už ve městě pronáší kázání, které doprovází každého dillíského panovníka do úřadu.

Ačkoli svým tažením vytvoří základ pro novou říší a podrobí si Agru a Dillí, řada oblastí spjatá s bývalým panovníkem mu poslušnost vypovídá.

Bábur vládne příliš krátce. Zreformovat vytvořenou říši už nestihne.

Reformy nestihne

„Zatracení Bengálci,“ zuří Bábur. Ovšem Bengálsko na východě není jediným zdrojem nepokojů. Přidává se k němu na jihu Málva a Gudžarát. Během své krátké čtyřleté vlády nestihne ani říši reformovat. „Bábur neprovedl v Indii žádné změny ve správním systému.

Nechal všechny dosavadní instituce fungovat jako doposud,“ vysvětluje současná indoložka Dagmar Marková.

Humájún dělá svému otci ostudu.

Propadne ženám a opiu

Když ve svých 23 letech přebírá říši jeho syn Humájún (1508–1556) s rebely si také příliš neví rady. Jako vzdělaný muž se zajímá se hlavně o vědu a kulturu, jeho slabostí jsou ale ženy a opium, proto se ukáže jako slabý vládce.

Navíc neustále čelí intrikám svých tří bratrů. Proti nepřátelům zakročit tak krutě, jak by bylo třeba.

Foto: Wikimedia Commons
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články