Domů     Něžní obři
Něžní obři
13.1.2021

O způsobu života měsíčníků se toho všeobecně mnoho neví. Lidé, kteří s nimi přijdou náhodně do styku, je chybně zaměňují za žraloky. Co vědci nově zjistili o těchto majestátních rybách?

Měsíčníci mají unikátní zbarvení těla, přestože je jejich základní barva především šedá s mírným duhovým leskem, jsou schopni ji během chvíle změnit, na základě stresových situací, jako je např. útok dravce.
Měsíčníci mají unikátní zbarvení těla, přestože je jejich základní barva především šedá s mírným duhovým leskem, jsou schopni ji během chvíle změnit, na základě stresových situací, jako je např. útok dravce.

Měsíčníci (Mola) ještě donedávna patřili mezi záhadné tvory, během posledních let se však výzkumníkům podařilo poodhalit alespoň některá tajemství vodních živočichů, jež byli občas spatřeni námořníky na otevřeném moři – většinou plavali na boku, připomínali létající talíř, případně si lidé jejich hřbetní ploutev pletli se žralokem.

Samice měsíčníků jsou schopny vyprodukovat najednou až 300 milionů vajíček, což může působit paradoxně, vzhledem k neustále snižujícímu se počtu zmiňovaných ryb.
Samice měsíčníků jsou schopny vyprodukovat najednou až 300 milionů vajíček, což může působit paradoxně, vzhledem k neustále snižujícímu se počtu zmiňovaných ryb.

Co jsou zač?

reklama

Měsíčníci jsou rodem z třídy paprskoploutvých ryb z řádu čtverzubců a patří mezi nejtěžší kostnaté ryby, které v současné době na světě žijí. Je třeba je neřadit do stejných skupin, jako jsou žraloci (paryby) a velryby (savci).

Dorůstají délky až 4 metrů, šířky 3 metru a ti největší jedinci váží i přes 2 tuny.

V ústech, uzpůsobených pro sbírání planktonu či lovu bezobratlých, se nacházejí čelisti, kdy každá má po páru zubů, které jsou srostlé v destičku, a vytvářejí tak typický zobákovitý tvar.

Od většiny ryb se liší svým kruhovitým zploštělým tělem, to je vyklenuté dozadu, ocasní ploutev tvoří obloukový lem, hřbetní a řitní ploutve jsou úzké a velice vysoké (v případě hřbetní ploutve se může mluvit o podobnosti se žralokem), prsní ploutve jsou zaoblené a břišní pro změnu chybí úplně.

Co se délky života měsíčních ryb týká, není mnoho údajů, se kterými by vědci mohli pracovat. Všeobecně se mořští biologové domnívají, že maximální dožití samců je asi 16 let a samic až 23 let, přesná čísla však nejsou známá.
Co se délky života měsíčních ryb týká, není mnoho údajů, se kterými by vědci mohli pracovat. Všeobecně se mořští biologové domnívají, že maximální dožití samců je asi 16 let a samic až 23 let, přesná čísla však nejsou známá.

Kde je lze potkat?

Měsíčníci si potrpí na rozsáhlé vody oceánů a to v různých hloubkách, dokonce byly potvrzeny případy v 600metrové hloubce. Místa, kde se tyto největší kostnaté ryby objevují, jsou různá, často byly spatřeny u pobřeží Kalifornie a u Azorských ostrovů.

Mohou se však vyskytovat ve všech mořích světa v mírném a tropickém podnebném pásu. V letních měsících se vydávají i do vod Severního moře.

Mají také svá oblíbená působiště, kam se pravidelně vrací, např. aby očistily svou kůži od parazitů – nezřídka byly spatřeny, jak se vznáší u hladiny, zatímco je mořští ptáci čistí.

Podle pozorovatelů se čas od času objeví i ve Středozemním moři, kam se ale vypraví spíše menší zástupci těchto gigantů.

Základem jejich jídelníčku je plankton, nepohrdnou ale ani menšími druhy korýšů a rybami. Potravinové preference se mění s postupem věku - zatímco u mladších jedinců se ve střevech našlo více stop živočišné potravy, starší vyhledávají především rostlinnou stravu.
Základem jejich jídelníčku je plankton, nepohrdnou ale ani menšími druhy korýšů a rybami. Potravinové preference se mění s postupem věku – zatímco u mladších jedinců se ve střevech našlo více stop živočišné potravy, starší vyhledávají především rostlinnou stravu.

Unikátní pojmenování

Latinský název měsíčníků zní mola, v překladu do češtiny to znamená mlýnský kámen. Dané pojmenování je patřičné, vzhledem k okrouhlému tvaru těla. V anglickém jazyce se tato ryba nazývá Moonfish nebo Sunfish (měsíční ryba nebo sluneční ryba).

Ve světě a různých jazycích existuje mnoho dalších zajímavých pojmenování, např. v němčině se nazývají Schwimmender kopf – což v překladu znamená plavecká hlava.

Lidem jsou doposud známy čtyři druhy měsíčníků, nejrozšířenější a nejznámější měsíčník svítivý (Mola mola) a v roce 2017 objevený měsíčník ukrytý (Mola tecta).

Vědci také nyní zkoumají, jestli zbývající dva druhy – Mola ramsayi a Mola alexandrini – nejsou totožné, k závěru tohoto prohlášení však bude zapotřebí více údajů.

Měsíčníci se většinu svého života jen tak vznáší ve vodě a nechávají se unášet proudem, pohybují se velice pomalu a mnoho času tráví spíše v hlubokých vodách.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
Proč máme husí kůži při hudbě, filmu nebo silném příběhu? Může za to evoluce
Orchestr spustí závěrečnou melodii, hrdina se po letech setká s rodinou a vám naskočí husí kůže. Přitom v místnosti není zima, nikdo vás nepronásleduje a na zádech vám nesedí ani imaginární pavouk. Tělo přesto reaguje, jako by se dělo něco mimořádného. Za tímto zvláštním zážitkem stojí evoluční dědictví, nervový systém i mozek, který dokáže proměnit […]
Kreveta, která rozsvítí oceán. Když úder klepeta rozpálí vodu téměř jako povrch Slunce
Pod hladinou se odehrává fyzikální divadlo, za které by se nemusel stydět ani sci-fi film. Někteří drobní korýši dokážou při prudkém úderu vytvořit bublinu, která při svém zhroucení vydá záblesk světla a na okamžik dosáhne extrémních teplot. Žádná kouzla ani podmořské žárovky. Jen voda, rychlost a fyzika, která se utrhla ze řetězu. Korýš, který připomíná […]
Proč nás uklidňuje zvuk deště, praskajícího ohně nebo šumění moře? Mozek to miluje
Kapky bubnují na parapet, v krbu tiše praská dřevo a mořské vlny se pravidelně přelévají přes pláž. Najednou jako by se zpomalil svět. Myšlenky ztrácejí naléhavost a napětí pomalu povoluje. Proč právě tyto zvuky působí na tolik lidí jako přírodní uklidňující prostředek? Odpověď hledá neurověda v tom, jak mozek vyhodnocuje zvuk, předvídá nebezpečí a reaguje […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz