Když se babí léto vydaří, můžeme směle svléknout svetry a užívat si slunečných dnů. Vůbec přitom nevadí, že už nastal podzim. Kdy a proč toto období přichází a jak dlouho obvykle trvá?

Když se na konci astronomického léta a na prahu podzimu udělá krásné, teplé a slunečné počasí, říká se mu babí léto. I když noci jsou v tuto dobu už chladné a nezřídka udeří mrazíky, během dne teploty šplhají poměrně vysoko.

Občas se ráno vyskytují mlhy, které se někdy udrží i dopoledne, ale ani ty nemohou pokazit tuto pohodu. Tu přináší rozsáhlá tlaková výše, která v tomto období setrvává nad střední a jihovýchodní Evropou.

Okolo svatého Václava

Klimatologové tvrdí, že se vyskytuje obvykle od 21. září do 2. října. Nicméně délka trvání příjemného počasí je v jednotlivých letech velice rozdílná. Například v roce 1959 trvalo babí léto téměř 7 týdnů, zatímco v jiných letech jako kdyby vůbec nenastalo.

Protože se v jeho průběhu slaví svátek svatého Václava (28. 9.), bývá někdy také nazýváno „létem sv. Václava“ nebo „václavským létem“. Někdy je za babí léto nesprávně označováno i období takzvaného mariánského léta, které ale přichází zhruba v polovině září, tedy ještě v období astronomického léta.

K babímu létu se vážou i četné lidové pranostiky. Říká se například, že „Jsou-li první dny babího léta jasné, nastane teplý podzimek.“ nebo „Na svatého Václava babí léto nastává“ či „Divoké husy na odletu, konec i babímu létu.“

Dlouhé cesty drobných pavouků

Během babího léta lze často pozorovat volně se vznášející pavučiny droboučkých pavouků. Nejenom venkovští lidé, žijící v těsném sepětí s přírodou si v minulých staletích všimnou tohoto jevu. Ten zaujme i učence.

Například v 19. století se jistému německému přírodovědci podaří sledovat, jak odlétá skupina několika stovek pavoučků. Takováto vzdušná dobrodružství si na podzim nenechá ujít více druhů těchto osminohých tvorů a že jde o cesty poměrně dlouhé dosvědčuje příhoda, kterou popíše známý anglický přírodovědec Charles Darwin (1809-1882). Ten při plavbě na lodi pozoruje stovky malých pavouků na svých síťovaných vzdušných plavidlech zhruba sto kilometrů od pevniny. Do systematických vědeckých pozorování je však poprvé zahrne Darwinův krajan, přírodovědec John Blackwall (1790-1881).

Pavouci nebo babské vlasy?

Relativně nedávno vědci zjistili, že některé druhy pavouků nepotřebují ke svému pohybu vítr, ale dokážou cestovat i díky tomu, že využívají elektrické pole Země. Dříve, a někdy i dnes, se jako babí léto označují právě tato pavoučí vlákna, plachtící vzduchem.

Tvrdí se, že právě ony daly název tomuto příjemnému podzimnímu období. Lidem v minulosti prý připomínaly šedivé vlasy starých žen a je možné, že se inspirovali při pojmenování pěkných dnů na přelomu astronomického léta a podzimu právě u šedých „babských“ vlasů. Jestli je to pravda, to se už dnes s jistotou nejspíše nedozvíme, ale teplé babí léto si můžeme užívat i bez toho. To je ostatně jednou ze singularit (výrazných bodů) v ročním průběhu počasí ve střední Evropě.

K těm dalším patří například ledoví muži, vánoční obleva nebo takzvané medardovské deště.