Lze vůbec inteligenci zvířat srovnávat s tou lidskou? Zvíře uvažuje a přemýšlí úplně jinak než člověk. Odborníci jsou přesvědčeni, že aby bylo možné měřit chytrost zvířat, je třeba jim vytvořit testy inteligence „na míru“.

Velký počet vědců například zkoumal inteligenci zvířat pomocí testů, které v normální situaci skládají malé děti.

Zajímavostí je, že se nejen stále většímu počtu zvířat daří testy zvládat, ale prošla jimi například i taková sépie, a to i přesto že zvířata jsou proti lidem v podobných testech značně znevýhodněná.

Jinak než lidé

Už z hlediska selského rozumu je jasné, že zvířata myslí jinak než lidé, a proto se zcele logicky jejich inteligence nedá srovnávat s tou u člověka.

To však neznamená, že jsou zvířata hloupá ani že se jejich inteligence nedá změřit, je třeba však mít na paměti, že případné výsledky nemusí, z hlediska lidských parametrů, dávat smysl.

Začátkem roku 2021 proběhl výzkum zaměřený na inteligenci mořské sépie obecné (Sepia officinalis) na bázi dětského testování nazvaného marshmallow test, ten má za úkol odhalit, jestli je dítě v dané fázi vývoje schopné sebekontroly a plánování.

Před dítě se v takovém experimentu položí cukrovinka a oznámí se mu, že pokud ji nesní hned a patnáct minut počká, dostane cukrovinky rovnou dvě. Dítě testem projde, pokud si počká na obě cukrovinky.

Tým behaviorálních ekologů z Cambridgeské univerzity sestavil test sépiím přímo na míru, živočichové se měli rozhodnout, zda-li si rovnou vezmou čerstvou, ale mrtvou krevetu, nebo počkají pár minut na živou krevetu.

Sépie běžně konzumují obojí, ale mají raději krevety živé. Výsledky byly velice zajímavé, sépie takřka bez výjimky vždy počkaly na živou krevetu.

Sépie po boku primátů?

Nejzajímavějším zjištěním podle výzkumníků je, že sépie, které si pravidla uvědomily jako první, byly zároveň ty samé, jež dokázaly čekat na lepší krevetu nejdéle.

„Vypadá to, že díky jejich schopnosti plánování a sebekontroly je lze zařadit po bok primátů, papoušků nebo vran,“ uvedla šéfka experimentálního týmu Alexandra Schnellová. „Organismus musí fungovat ve svém prostředí.

Pro slona je jeho mozek naprosto dokonalý. Třeba na superpočítači můžete modelovat vesmír, ale počítačovou hru na něm jako na notebooku nespustíte.

Oba přístroje jsou sestavené k jinému použití,“ vysvětluje neuropsycholog Fabian van den Berg z Maastrichtské univerzity.

Zároveň vědec upozorňuje, že to přeci neznamená, že by jeden z přístrojů byl hloupější, prostě a jednoduše funguje jinak, a přesně to je i případ v rozdílech mezi lidským a zvířecím mozkem.