Prodej odpustků, upálení mistra Jana Husa či Jeronýma Pražského, radikální zatýkání nespokojených lidí. To vše vede k situaci, která se nesmazatelně zapíše do českých dějin…  Královských měst, kde na radnicích převažují v roce 1418 zastánci Husova učení, je asi třetina, mezi nimi i Praha. Druhá třetina je katolická. A ta poslední? V té se to mele půl na půl. 6. července […]

V kobce se krčí lidská troska. Na lavici má breviář a modlí se podle něj. Listy otáčí jazykem. Mladý Jan Sarkander dostuduje v roce 1603 v Praze filozofii. O rok později se vrhne na studium teologie ve Štýrském Hradci. Za dva roky ale školy nechá. Proč? Pro krásné oči protestantky Anny Plachetské, dcery kupce z Velkého Meziříčí. […]

Pátek 29. srpna 1526. V bažině nedaleko maďarského Moháče nekončí jen teprve 20letý život českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského (1506–1526), ale i česko-uherská větev jagellonské dynastie. Náš trůn je bez krále i bez dědice. Zprávy o tom, že Turci mají napilno s přípravami na válku, se do Uher začínají trousit už na začátku roku 1526. A Ludvíkovi klidu nepřidávají. Rozesílá depeše […]

O tomto českém světci dodnes koluje několik špatných fakt. Dnes již víme, že se neutopil a jeho slavný, údajným zpovědním tajemstvím vázaný jazyk, který zázrakem přežil svého majitele, je ve skutečnosti část mozku… Pokud si zajedete do dnešního Nepomuku, dříve Pomuku, všimněte si barokního kostela svatého Jana Nepomuckého. Rodný domek tohoto českého světce měl stát […]

A nejen to. Svatý Prokop měl dokonce syna! Prozkoumejte s námi životy tří svatých. Zkrotí i ďábla Kdo: Svatý Prokop (asi 970–1053) Studuje na Vyšehradě, stane se knězem a s manželkou má syna Jimrama. Pak si ale Prokop uvědomí, že tohle není život pro něj. Uchýlí se do benediktinského klášteřa v dnes již pražském Břevnově. Nakonec se rozhodne […]

Víte, čím se do našich dějin zapsal syn Přemysla Otakara I. či kníže Josef Václav z Lichtenštejna? Jedním z nejschopnějších českých vojevůdců je Jan Radecký z Radče (1766–1858), který dosáhne na hodnost maršála. Ve službách habsburské rakouské říše se v letech 1788 až 1789 zaslouží o porážku Turků i několik vítězství nad napoleonskými vojsky, včetně bitvy u Lipska v říjnu 1813, nebo vytlačení sardinské armády […]

Jejich původ je napůl div ne v legendách. Pamatují naše středověké panovníky. A přesto jste o některých místech možná ještě neslyšeli… Vůbec nejstarší dochovanou stavbou v Česku je budečská rotunda svatého Petra a Pavla. Podle legend sídlí v Budči i škola svatého Václava (asi 907–935). Místo, jehož historie sahá až do druhé poloviny 9. století, je po stovky […]

Manželům je závidí celý kontinent. Které ženy z našich dějin byly natolik krásné, že se zvěsti o jejich výjimečnosti dochovají až dodnes? Zchudlá dívenka v čele státu Kdo: Žofie Bavorská (1376–1425) „Je okouzlující!“ rozplývá se Václav IV. nad 12letou Žofií, které v žilách sice koluje modrá krev, ovšem její otec je jen nevýznamným mnichovsko-bavorský vévodou. Shodou okolností je však […]

Třeskot mečů, řev raněných. Hořící vozové hradby. Mezi tím se bije o holý život teprve 14letý mladík. Ve své době není nízký věk pro zařazení do bitevních šiků zvláštní. Je neděle 30. května 1434 a budoucí panovník Jiří z Poděbrad zažívá chvíle, které jej poznamenají na celý život. Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad drží poprvé v náručí svého synka Jiříka […]

Tuhle látku známe už ze školních lavic. Jenže řada věcí se udála jinak, než jak nám to bylo před lety vyloženo… O Slavníkovcích víme z několika historických písemných pramenů. Nejznámějším je Kosmova kronika česká. Jenže ta vzniká až 124 let po vyhlazení Slavníkovců! Navíc Kosmas coby děkan pražské kapituly silně straní svatému Vojtěchovi (asi 957–997). „Toho času kníže […]

Stanou po boku nejmocnějších mužů své doby. A často je dokážou zastínit – nejen svým oslňujícím zevnějškem, který vstoupí do kronik i básní současníků. Dárek od manžela? Lvi! Kdo: Kunhuta Uherská (1245–1285) O přesném místě i datu jejího narození toho příliš nevíme. Dětství však stráví v Uhrách. Řeč je o odmala temperamentní Kunhutě. Dívka padne do oka i českému […]

Český král Přemysl Otakar I. (1155/1167–1230) zplodí se dvěma manželkami 13 dětí. Nejmladší z nich, dcera Konstancie Uherské (1180–1240) Anežka, se má stát výhodným artiklem sňatkové politiky. Otec zřejmě slíbí její ruku slezskému princi Konrádovi Kadeřavému (asi 1198–1213). Jenže ten zemře, když jsou Anežce dva roky. Mladičká princezna vyrůstá v klášterech. Dostane se jí prvotřídního vzdělání.  Na […]