Zhruba před 2,5 milionu let si v Africe jedna z vývojových větví australopitéků, hominidních předchůdců člověka, rozhodne zpestřit jídelníček. Rozšíří ho o maso. Tenhle krok nastartuje i expanzi mozku…

Růst odstartuje maso

Kdo: homo habilis, člověk zručný

Kdy: před 2,5–1,5 milionu let

Ačkoli jsme se dříve ve škole učili, že člověk zručný už byl aktivní lovec a uměl si masitou potravu opatřit, dnes jeho schopnosti vědci již tolik nepřeceňují. Podle jejich názoru se spíše přiživoval na zbytcích, které po sobě nechali schopnější predátoři.

Postupně se ale sám naučí lovit a konzumace bílkovin v mase začne ovlivňovat růst jeho mozku. Kapacita mozkovny člověka zručného tvoří asi 650–800 centimetrů krychlových.

Rodily se děti s velkou hlavou?

Kdo: homo erectus, člověk vzpřímený

Kdy: před 1,8–0,4 milionu let

Používá dokonalejší nástroje než jeho předchůdci – například pěstní klín. Před přibližně 800 000 lety zkrotí oheň. Dokáže cestovat za potravou, důkazy o tom máme nejenom z východní Afriky, ale také z Evropy, například Španělska či Gruzie, ale i mimoevropských území dnešní Indonésie, Číny a Vietnamu.

Všechny tyto schopnosti mu zajišťuje podstatně větší mozek o velikosti 900–1100 centimetrů krychlových odpovídající téměř třem čtvrtinám toho našeho. Nálezy z roku 2001 z etiopského regionu Afar nás přesvědčují, že mozkovnu člověka vzpřímeného nemůžeme podceňovat.

Na základě rekonstrukce částí ženské pánve staré 1,2 milionu let vědci usoudí, že ženy měly prostorné pánevní dno a klidně se jim mohly rodit děti s velkou hlavou a tedy i patřičně vybaveným mozkem!

Moudrý si vyměňuje zkušenosti

Kdo: homo sapiens, člověk rozumný

Kdy: před 250–200 tisíci lety

Homo sapiens, člověk moudrý, a neandertálec žijí načas na Zemi vedle sebe – a dokonce vedou podobný způsob života. Vědci dnes už mají důkazy o tom, že se tyto druhy mezi sebou křížily. Dokazuje to nedávná analýza čelisti nalezené v roce 1957 u Riparo Mezzena nedaleko italské Verony.

Výzkumy DNA prokážou, že matkou člověka, kterému čelist patřila, je neandertálská žena a otcem druh homo sapiens. Člověk moudrý má přitom tehdy velikost mozku už cca 1200 centimetrů krychlových. Co je příčinou, že přežije právě on, když jiní naši příbuzní jako neandertálci nebo naši předkové jako člověk floreský (žije asi před 100 000 až 12 000 lety) s podobnou inteligencí vyhynou?

Příčinu hledají vědci v mozkovém centru rozvoje jazyka a řeči, které má více vyvinuté. Člověk moudrý si proto je s to vyměňovat zkušenosti.

Přemýšleli o posmrtném životě?

Kdo: homo sapiens neanderthalensis, člověk neandertálský

Kdy: 350 000–24 000 let

Kapacita mozku neandertálců se vyšplhá až do rozmezí 1400–1700 centimetrů krychlových. Její rozměry tedy asi o 10 procent převyšují náš mozek, což ovšem neznamená, že by neandertálci byli inteligentnější než my.

Některé schopnosti jim ale nelze upřít, například už mají v mozku vytvořené centrum řeči. Dolní čelisti neandertálce dokonce obsahují svalové úpony pro řízení pohybu jazyka. Neandrtálci mluví, i když zvládnou jenom jednoduché skřeky.

Analýza neandertálského DNA dokládá přítomnost řečového genu. O tom, že jejich mozek nezahálí, svědčí i primitivní náboženský život potvrzený v roce 1909 nálezem 45 000 let staré kostry neandertálského chlapce v Le Moustier v jihozápadní Francii.

Pozůstalí svého druha pohřbí společně s milodary v podobě jídla, zbraní a nástrojů, zřejmě tak chtěli jeho duši zpříjemnit cestu na druhý břeh.

Na velikosti (ne)záleží

Kdo: homo sapiens sapiens, člověk moudrý

Kdy: před 280 000 lety

Současný člověk homo sapiens sapiens se může chlubit velikostí mozku v rozmezí 1200–1600 centimetrů krychlových. Vědci dosud většinou kladli rovnítko mezi velký mozek a vysokou inteligenci, ale nové výzkumy ukazují, že tento předpoklad zdaleka není tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá.

Nejde jenom o celkovou změnu velikosti našeho mozku, ale o vývoj poměrů jeho jednotlivých částí a jejich funkcí. Jádrem naší inteligence proto není skutečnost, že máme přibližně trojnásobný mozek proti šimpanzům, ale jeho struktura.

Nejdůležitější vývoj se u homo sapiens sapiens odehraje v mozkové kůře, oblasti, která zodpovídá za naše vnímání a vyjadřování emocí, rysy osobnosti i schopnosti, s jakými se učíme a soustředíme na určité úkony.