„Touto branou obloukem vylétl císař Josef II.,“ stojí dodnes v jednom z domů ve vídeňské čtvrti Spittelberg. Habsburský monarcha je tady od poloviny 60. let 18. století pravidelným hostem. Nechodí sem ovšem na společenskou návštěvu, ale za ženami, provozujícími nejstarší řemeslo. Podle tradované pověsti ale jedné noci roku 1778 není císař Josef II. (1741–1790) s jejich službami příliš spokojen. […]
Na Vinohradech, v ulici Na Bojišti, kde v roce 1179 proti sobě v krvavé bitvě stáli přemyslovský kníže Soběslav II. (1128 – 1180) a jeho syn Bedřich, najdeme hospodu, která se proslavila v románu Osudy dobrého vojáka Švejka. „Až bude po tý vojně, tak mně přijď navštívit. Najdeš mě každej večer vod šesti hodin U Kalicha,“ loučí se Švejk se sapérem (voják-průkopník, připravuje cestu armádě) Vodičkou. […]
Vrahové českého krále Václava IV. klidně pochutnávali na pivu. Do šenku na pražském Novém Městě zavítá na počátku 15. století dobře oblečený šlechtic. Přitočí se k muži, který ho doprovází, a nenápadně ho upozorní na dva vandráky, kteří popíjejí u jednoho ze stolů. „Tihle se mne pokusili otrávit,“ šeptne. Hostinský ani traviči netuší, že mají před sebou českého krále. Krčmu […]
„Je potřeba pár lidí pověsit,“ poznamená premiér Felix Schwarzenberg, když se ho osmnáctiletý panovník zeptá, co má dělat s rozzuřenými Maďary. Začátkem ledna 1849 vypuká v Uhrách protirakouské povstání a František vezme jeho radu vážně… Devět vůdců vzbouřenců skončí rovnou na šibenici, čtyři nechá rakouský císař František Josef I. (1830-1916) zastřelit. Celkově pošle na smrt 114 lidí a […]
„Půjdu se umýt“, ve starověku je takové prohlášení docela neobvyklé. Koupelna pro rodinu je něco nepředstavitelného. Ve městech Mohendžodaro a Harappa jde ale o samozřejmost už v době kolem 3000 př.n.l. Zemědělci se usidlují na více místech Íránské plošiny, okolo dnešních hranic Indie a Íránu. Když získají dost zkušeností s ovládáním toků řek, přesouvají se někteří z nich na východ do […]
Sever Egypta, polovina července 4000 př. n. l. Řeka Nil opouští své břehy a rozlévá se do šířky. Když se přibližně za tři měsíce vrátí do svého původního koryta, zanechá za sebou vrstvu naplavenin. Semínka rostlin, která do ní zapadnou, okamžitě klíčí a rostou. Lidé, kteří sem přicházejí, rychle pochopí, že Země je nejúrodnější právě […]
„…líska, kterou (Přemysl) do země vetkl, vyrašila tři velké ratolesti, a to, což jest ještě podivnější i s listím a ořechy,“ píše Kosmova Kronika česká. Obrazy ze Znojemské rotundy se inspiruje současný český historik Václav Tatíček a tvrdí, že Přemysl Oráč měl tři syny… Při pátrání po počátcích české vládnoucí dynastie nezaváhá Václav Tatíček ani před tak odvážným tvrzením, […]
Poušť se jim pod rukama mění v úrodnou půdu, která pro ně znamená otázku přežití. Oblasti čtyř mohutných toků – Nilu, Eufratu, Indu a Žluté řeky se stávají v období 4000 – 2000 př. n. l. nejrozvinutější částí světa. Starověká Mezopotámie může vyprávět. Lidé využívají přirozených přírodních podmínek na Zemi, ochočili si tažná zvířata a umějí obdělávat […]
Pěkně vychladneš v cele, odtáhne jeden z vigilů zmateného turisty. Píše se rok 46 př.n.l. Muž jménem Lucilus si konečně plní svůj sen – vidět Řím. Jenže se připlete do rvačky dvou opilců a schytá to od strážníků, protože není místní. Ráno se naštěstí všechno vysvětlí… Turisté svorně míří na letos posvěcené Forum Julia Caesara. První z císařských fór dokončil Octavianus Augustus (63 […]
Nově zvolený konzul Gaius Marius začíná v roce 107 př. n. l. reformovat armádu. Růst velikosti říše je jasným signálem, že země potřebuje profesionální vojsko, aby se ubránila. Přestává tak platit rovnice, v níž je majetek zároveň vstupenkou do armády Gaius Marius (157 – 86 př. n. l.) se při zakládání vojenských sborů obrací na nejchudší vrstvy: „Slibuji vám stálý plat, jídlo, ošacení a lékařskou péči,“ láká rekruty. „Mzda vojáka ale nebyla nijak […]
„Jde o padělek. Slovo Satrapa (Peršan – pozn. red.), císař Konstantin ve své době nemohl znát,“ rozohní se italský právník v polovině 15. století. Diskuse nad listinou nabírá na obrátkách a zavání kacířstvím. Vždyť on zpochybňuje pravost dokumentu, s nímž stojí a padá církev! „Litujeme, neuspěl jste,“ uslyší v roce 1430 třiadvacetiletý mladý právník Lorenzo Valla (1407–1457) odpověď od papežské kurie, když se snaží získat pozici tajemníka hlavy […]
„Peníze nebo život,“ ozve se z křoví podél cesty v hustém lese nedaleko Prahy. Vzápětí z větví vyskáče několik zarostlých loupežníků. Obchodník sedící na kozlíku formanského vozu za chvíli ucítí pod krkem chladnou čepel nože a v ústech nasládlou chuť krve. Na cestách v českých zemích není vůbec bezpečno… Zatímco šlechta si na počátku 16. století žije dobře především díky tzv. […]
Syn litoměřického nádeníka Václav Babinský vstupuje v roce 1816 do armády. Ve vojenském stejnokroji vydrží osm let, pak má nekonečného drilu plné zuby a raději předstírá šílenství. Z psychiatrického oddělení vojenské nemocnice putuje Václav Babinský (1796–1879) rovnou do Invalidovny v pražském Karlíně jako vysloužilec. Zdejší životní podmínky ho ale nenadchnou, a tak se začne toulat. Na živobytí si přilepšuje kradením. „Tulácké prostředí mu poskytlo základní školu zločinu. Do té doby nemáme žádné indicie, že by se snažil […]
Francouzský král Ludvík XV. přijme posla ruského cara Petra Velikého. „Můj panovník vám posílá dar. Naši vyhlášenou pochoutku,“ muž nabídne králi talířek s hromádkou rosolovitých tmavých kuliček. „Vypadá to dost nevábně. Snad to bude chutnat lépe,“ nabere Ludvík pokrm stříbrnou lžičkou. Sotva ale král Francie Ludvík XV. (1710 – 1774) vloží kaviár z jeseteřích jiker do úst, sešklebí tvář. Sousto znechuceně vyplivne na jeden z přepychových koberců ve Versailleském paláci. „Příšerné. Ohavné. Hnusné,“ vykřikne a ruský posel jenom vyděšeně kouká, co se […]