Německý fyzik Albert Einstein patřil mezi vědce, kterým nebylo lhostejné veřejné dění. Potvrzuje to i jeho dopis, který byl roku 2019 v Jeruzalémě vydražen za 39 360 dolarů (přes 900 000 korun). Albert Einstein (1879–1955) se v tomto psaní svěřoval sestře Maje (1881–1951) se svými obavami o osud Německa. List psal 12. srpna 1922. Nedlouho předtím byl zavražděn […]
Bojovat na frontách velké války neobnáší jenom samotné nasazení v první linii vstříc palbě. Přičíst se k tomu musí i každodenní podmínky, kterým vojáci musejí čelit. Pobyt v zákopech znamená čelit chladu a vlhku, k tomu je třeba přičíst hlad i nedostatek spánku. Haličská fronta nenabízí žádný komfort, o tom vědí své i mnozí našinci, […]
Obvykle nikdo nepochybuje o datování historických událostí. Ovšem současný ruský akademik Anatolij Fomenko s oficiálním datováním historie nesouhlasí a propaguje svoji tzv. novou chronologii. Rus Anatolij Fomenko poukazuje hlavně na to, že historikové mají za bernou minci údaje kronikářů. Ti ale většinou opakují podobné příběhy a jenom drobně upravují jména postav, lokalizaci a období. Fomenko […]
Už nomádští pastevci se asi před 4000 lety bavili stolní hrou. Jasně to ukazuje skalní přístřešek objevený v Ázerbajdžánu v lokalitě Gobustan na jihozápadě země. V podlaze jsou zde vytesané díry. Podle odborníků sloužily ke hře zvané 58 děr, někdy též Ohaři a šakali. Další verze této hry byly nalezeny třeba na Blízkém východě. Dokonce herní desku […]
Tklivé tóny koledy „Chtíc, aby spal,“ rezonují jindřichohradeckým kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Skladbu hraje sám její autor, Adam Michna z Otradovic, kterému koluje v žilách šlechtická krev. Vystudoval jezuitskou kolej v rodném Jindřichově Hradci, absolutorium už ale Adam Michna z Otradovic (1600‒1676) nestihl, protože roku 1618 byli jezuité vykázáni z českých zemí. Po otci se stal varhaníkem, první zmínka […]
Maturant z jindřichohradeckého gymnázia Jan Marek Marci z Kronlandu studuje teologii a filozofii v Olomouci, ale nakonec oba obory opustí a dává přednost lékařství, které absolvuje na pražské univerzitě. K tomuto rozhodnutí Jana Marka Marciho z Kronlandu (1595‒1667) dovede zřejmě jeho oční choroba. Fakultu neopouští ani po složení doktorátu v roce 1625. Kývne na nabídku mimořádné profesury a o […]
Patří k potomkům zámožného rodu Šottnhofských, ale spojení s nimi Karel Škréta nezdůrazňuje. Svoje zásluhy si chce vydobýt sám. Na pražské Týnské škole získává Karel Škréta (1610–1674) dobrou jazykovou výbavu: učí se německy, francouzsky a latinsky, což se mu později mimořádně hodí při uměleckých cestách na zkušenou. Jako evangelická rodina čelí po roce 1620 pronásledováním. Proto s matkou […]
„Kristus je výmysl, jakási legenda, která kolovala v těch dobách po Svaté zemi. Vymysleli ji místní rabíni,“ tvrdí současný americký spisovatel Michael Paulkovich poté, co prostudoval spousty nejrůznějších historických textů. Michael B. Paulkovich působí jako autor Amerického ateistického magazínu. Říká, že v žádném z historických textů není o Ježíši Kristovi ani zmínka. Proto ho označuje za […]
„Je skutečně divná náhoda, že z tvorby Bendlovy známe dosud jedině kamenné sochy, kdežto dřevěné, jež mu byly bližší a z nichž bychom mohli lépe usuzovati o jeho uměleckém významu, jsou nám dosud neznámy,“ líčí v roce 1937 tehdejší autor Vladimír Novotný, když srovnává dílo neznámého českého sochaře s ostatními mistry. Pero skřípe po papíře, na který vyhotoví svůj […]
„Nacismus vznikl v Německu jako reakce na ohrožení ze strany sovětského bolševismu,“ tvrdí v polovině 90. let 20. století německý historik Ernst Nolte (1923–2016). Svým názorem vzbudí obrovskou vlnu vášní, a to nejenom mezi dějepisci, ale i mezi naprostými laiky. Proslaví se hlavně dílem Fašismus ve své epoše, kde srovnává italský fašismus a německý […]
Ideál krásy přichází s renesancí za vlády prvních Habsburků i do Čech. Mnohem větší pozornost se od 1. poloviny 16. století věnuje osobní hygieně, a to navzdory tomu, že katolíci stále považují mytí za rozmařilost. „Naproti tomu protestantské rodiny až úzkostlivě preferovaly dodržování osobní hygieny a čistoty,“ poznamenává současný historik František Čapka. Od 16. století […]
V době baroka koloběh života na českém venkově i ve městech určuje liturgický rok, tedy svátky spojené s narozením a životem Ježíše Krista. Přibývají k tomu i oslavy různých svatých. Rekatolizace je v plném proudu a spousta církevních slavností má obrátit pozornost obyvatel od starostí všedního dne k Bohu. Český katolík musí v 17. století […]
„Vstávat v šest, obědvat v deset, večeřet v šest, uléhat v deset, budeš žít desetkrát deset (let),“ vzniká už na konci středověku jednoduchý, ale trefný a výstižný návod na pravidelný zdravý životní styl. Moc velký úspěch ale zřejmě nemá, protože jeden mravokárný spis z 15. století jízlivě upozorňuje, že sotva se venkovský člověk vrátil krátce […]
„Středověký člověk na venkově nepočítal čas na dny a měsíce, vnímal pouze léto (čas válečných tažení) a zimu (dobu odpočinku),“ vypráví současný historik František Čapka. Lidé se nenechali honit časem. Důležitými se stávaly určité dny, které tvořily předěly během roku. Za vlády Přemyslovců od 10. do počátku 14. století měly u nás velký význam dny […]
