Písař na hostině hlasitě předčítá, že „Hrad Hora bláznů uděluje se hraběti z Údolí bláznů,“ a šlechta se směje, až se za břicho popadá. Vždycky šašek Dolce Bene baví císaře Karla IV., tentokrát je to ale naopak. Císař připravil legrační překvapení svému šaškovi. Mají oficiální plat a v pozdním středověku se bez nich neobejde žádný evropský vladařský dvůr. Vtipálkové, kteří si beztrestně střílí z […]
„Jestliže mezi námi prodlévala jako živá, nechť tak spočine také jako mrtvá,“ prohlásí o své švagrové Jindřišce císař František I. První protestantka přivdaná ke katolickým Habsburkům dostane privilegium, které dosud nikdo nemá: Jako vyznavačka kalvinismu je pohřbena v císařské hrobce. Rakouský císař František I. (1768–1835) projeví vůči své příbuzné odlišného vyznání obrovskou míru tolerance, což není vůbec obvyklé „Jediným modelem sňatků, který […]
„Kéž by nový biskup vstřícněji posuzoval moji žádost,“ přemítá Mlada Přemyslovna, když se v Římě dozví o smrti řezenského biskupa Michaela. Tiše se modlí a jako by Bůh na nebi její přání konečně vyslyšel. Praha se brzy dočká svého prvního biskupa. Jedním ze čtyř dětí českého přemyslovského knížete Boleslava I. (asi 915‒/972) je i princezna Mlada Přemyslovna (930/935‒994). Cestu životem jí nalinkuje její otec, mimořádně schopný politik. Svoje dcery využije […]
Skvělý řecký soudce Biás se proslaví řečnickým uměním. „Své výmluvnosti však využíval jinak, než mnozí řečníci, protože řeč nevedl kvůli výdělku, nebo aby se ukázal, nýbrž aby pomohl těm, kteří utrpěli bezpráví,“ chválí ho řecký historik Diodóros Sicilský (90–30 př. n. l.). Jako mimořádně schopný rozhodčí různých sporů neobhajuje Biás z Priény (620–550 př. n. […]
„Všechno je jenom číslo,“ prohlašuje přesvědčeně Pythagoras. Bezmezně věří tomu, že veškerá čísla se dají vyjádřit jako zlomek, poměr dvou veličin. Když ale student jménem Hippasus prokáže, že to neplatí pro všechna čísla, hněv se obrátí proti němu. „Vyzradils tajemství,“ vyžene ho Pythagoras z okruhu svým přátel. Autor matematické poučky o součtu čtverců nad přeponami […]
Svoji tvůrčí invenci prokáže Archimedes kromě zákona o tělese ponořeném do kapaliny i jako architekt válečných strojů. Když se jeho rodné Syrakusy ocitnou ve válce s Římem, neváhá a vyráží svému městu na pomoc. Z Archimeda (287–212 př. n. l.) vědce zahloubaného v abstraktních naukách se jako mávnutím proutku stává zdatný obránce svého milovaného rodiště. […]
Všichni zírají na sochu boha Svarožice. Ratarský kněz vzápětí usekne oběti hlavu a nabídne ji svému svatému. Kult hlavy tu má mimořádnou sílu. Lidské lebky na obranných valech slovanských hradišť totiž zastraší každého nepřítele… Úrodné nížiny už v 6. století zlákaly kmeny polabských Slovanů k tomu, aby se zabydlely na území mezi řekami Odrou, Labem a Sálou v dnešní východní části Německa. Malé kmeny se sdružují do […]
Skupinka britských kolonistů převlečených za Mohawky vtrhne na britskou loď. Ze břehu je pokřikem povzbuzují bojovně naladění příznivci. Za chvíli už falešní indiáni vybíhají z podpalubí. Každý má v ruce bednu, kterou rozbije a pak překlopí přes palubu. Do moře padá čajový déšť…. Sklady britské Východoindické společnosti přetékají neprodanými zásobami čaje ve výši 7,701 tun. Britští kolonisté jejich čaj nekupují, raději […]
„Bude zatmění Slunce,“ ohromí svou předpovědí současníky řecký astronom Thales z Milétu. Slunce se skutečně 28. května 585 př. n. l. ocitne v měsíčním stínu. Lidé ale Thaletovi vytýkají, že svými myšlenkami létá ve hvězdách. Jednou je Thales z Milétu (623–546 př. n. l.) do pozorování setmělé hvězdné oblohy tak zabraný, že přehlédne studnu ve své blízkosti. Krok a spadne do […]
Politik Solón si jenom povzdechne. Vymyslel spoustu užitečných zákonů. Jenom díky němu se třeba občané mohou odvolat proti rozhodnutí úřadů. Všechny reformy jsou ale k ničemu, když se lidé při vyslovení jeho jména jenom uculují: „Aha, to je ten, co založil nevěstinec…“ Řecký básník, zákonodárce, státník, vojevůdce… Solón se stává mužem mnoha profesí a talentů. I ostatní […]
„Uděluji vám České země v léno,“ skloní se římský král Jindřich II. k českému knížeti Vladivojovi. Donedávna bezvýznamný muž se dme pýchou. Konečně není jenom něčí loutkou. Je si sám sebou jistý a svoje nově nabyté sebevědomí zapije plným pohárem vína. „Panoval samovládně jako zlostný králík,“ líčí saský kronikář Dětmar z Mersenburku Přemyslovce Boleslava III. Ryšavého (965–1037), který […]
Pod taktovkou Edvarda Beneše se v Londýně rodí československá exilová vláda oznamuje přerod 9. července 1940 britskému ministru zahraničí lordu Edwardu Halifaxovi (1881–1959), o devět dní později dostává odpověď, že Británie vládu uznává. Náplní nové exilové vlády se stává hlavně organizace našich vojenských jednotek, které se připojují ke Spojencům. Už 26. srpna 1940 díky tomu vstupují […]
Britský zajatec se svíjí bolestí. Japonský strážce mu kopl do vředu. „Dej si na to rýžovou placku,“ radí kdosi. Další Brit mu doporučuje na vřed močit. Američané na něj lijí benzin, když náhodou nějaký seženou. Australané dávají přednost soli. A na stavbě barmsko-thajské železnice se najdou i tací, kteří po latrínách shánějí červy, kteří jim […]
Princ Waleský s hlavou nahrbenou nad papírem kreslí podle předlohy. Musí. Jeho otec totiž zastává názor, že člověk je dostatečně vzdělaný jedině tehdy, když umí kreslit. Václav Hollar cítí před svým vznešeným žákem rozpaky. Teprve když se ponoří do práce, zapomene, koho má před sebou. Talentovaného rytce Václava Hollara (1607–1677) v pobělohorských Čechách nic neudrží. S doporučujícím dopisem od belgického rytce Aegidia Sadelera (asi 1570–1629) vyráží za hranice. Když si ve […]
