Prvním skutečným sídlem vládců Čech se nestal Pražský hrad, ani Vyšehrad, ale Levý Hradec. Popisuje ho Kosmova kronika a archeologické výzkumy dokládají, že tu stávalo hradiště. Sídlo tu stávalo ještě předtím, než u nás na knížecí stolec usedl první historicky doložený Přemyslovec, kníže Bořivoj (852/855–888/890). Krátce po svém pokřtění někdy mezi lety 882-884 tu Bořivoj zakládá […]
Autor: Helena Stejskalová
Dějiny korupce: Ve sportu se uplácelo už ve starověku
Úplatkářství ve sportu není rozhodně novodobou záležitostí. Vyskytovalo se už ve starověku. Korupce neminula ani tak slavné závody jako olympijské hry. Zřejmě první korumpující závodník je Eupolus z Thesálie, který na 98. olympiádě uplácí boxery. Musí odstoupit Existují potvrzená svědectví o tom, že pětibojař Callipus z Athén roku 332 př. n. l. se své soupeře v závodě na 112. hrách rozhodne uplatit, aby dosáhl vítězství. Všechno se ale […]
Českého dobrodruha Václava Vojtěcha potkala nečekaná smrt v řece
Václav Vojtěch se roku 1922 vydá v Paříži do biografu. Promítají tehdy film o antarktické výpravě britského polárníka Falcona Scotta z roku 1912, který vyrazil na jižní pól krátce po norském badateli Roaldu Amundsenovi. Se svojí výpravou ale během zpáteční cesty zahyne. „Budu polárníkem,“ rozhodne se jednadvacetiletý Václav Vojtěch (1901–1932), když si v hlavě přehrává filmové scény. Nezůstává ale jenom u snění a na cestu se […]
Konec Velké Moravy: Zlikvidovali Maďaři bavorskou šlechtu lstivým bojem?
Skupinka maďarských jezdců překříží cestu bavorským legiím. Chce je schválně vyprovokovat k akci. Chvíli poté už Maďaři v čele s Dursakem a Bogatem vyrazí do útoku. Jejich koně rychle běží proti nepříteli, jakoby chtěli prorazit jeho řady. Zasypou Bavory smrtícím deštěm šípů a pak se najednou rychle stáhnou. Než bavorská těžká jízda zareaguje, je po všem… V roce 896 […]
Černý humor: Kanadský doktor chtěl lidi nad 40 let likvidovat chloroformem
Když kanadský lékař William Osler odchází z nemocnice Johna Hopkinse v Baltimoru, kterou spoluzakládal, neodpustí si kontroverzní projev o stáří. Míří na Oxford, kde se má stát profesorem medicíny. Ve své rozlučkové řeči přednesené 22. února 1905 se William Osler (1849–1919) s humorem zmíní o tom, že člověk by měl být na světě na „dobu určitou“. Zvláštní podoba státu Připomíná satirický román anglického spisovatele Anthonyho Trollopa (1815–1182) „Fixní […]
Propagátor opia John Brown zničil víc životů než francouzská revoluce a napoleonské války dohromady
V roce 1789 krátce po smrti kontroverzního skotského lékaře Johna Browna publikuje vysokoškolský student jménem William Margaretson Heald básničku, ve které si bere za terč Brownovu konzumaci opia a alkoholu. Popisuje v ní i barové rvačky v edinburském hotelu New Town, kterých se prý lékař John Brown (1735–1788) přímo účastnil. Jeho osoba i učení, které sepsal, budí vášně. „Dokázal usmrtit víc lidí než francouzská revoluce a napoleonské […]
Speciální vařič pro polárníky vymyslel Čech
Dokáže vést tým o sto lidech a stará se i finanční podporu akce. Dokáže zdokonalit vařič, aby fungoval i v ledových podmínkách. Vymyslí, jak vyvolávat letecké filmy. Viktor Czegka je manažer i všeuměl zároveň. Předkové Viktora Czegky (1880–1973) přicházejí na Prostějovsko z Německa. Viktor spatří světlo světa ve vesnici Hluchov. Brzy se ale ukáže, že je světoběžník. Táhne ho […]
Italská ostuda v Habeši: Přispěla k fiasku špatná mapa?
„Naše jednotky se měly spojit a nikde nikdo,“ zuří italský generál Mattheo Albertone, když dorazí na místo, které mu jeho velitel označil v mapě. Skutečná hora Chidane Meret leží asi o 8 kilometrů jinde. Posily jsou v nedohlednu. Hrozícímu masakru už nikdo nedokáže zabránit. „Nemůžeme útočit. Císařova vojska mnohonásobně převyšují naše řady. Bez potřebného zásobování ale nevydrží v terénu dlouho. Jednoho dne odtáhnou. Stačí vyčkat,“ přesvědčuje italský velitel koloniálních vojsk v Africe Oreste Baratieri (1841–1901) svého premiéra Franceska Crispiho (1818–1901). Marně. „Nepřipadá v úvahu. Na ofenzívě trvám,“ smete Crispi ze stolu jeho vyčkávací […]
Léčba živočišným magnetismem: Doktor Mesmer se dočkal uznání až na sklonku svého života
Medicínu na vídeňské univerzitě ukončí Franz Anton Mesmer v roce 1766 dizertační prací s názvem De planetarum influxu. Líčí zde základ své nové léčebné metody – živočišného magnetismu. Už v letech 1773–1774 tento postup Franz Anton Mesmer (1734–1815) použije při sezení s Franziskou Österlingovou, která trpí hysterií. K různým částem těla jí přikládá magnety. „Cítím se uvolněně,“ tvrdí Österlingová a Mesmerovi se na léčbu tajemným prouděním brzy hlásí další pacienti. […]
Proč Nejedlý nesnášel Antonína Dvořáka?
„Shodil ho ze schodů, když přišel žádat o ruku jeho dcery Otýlie,“ traduje se líbivá historka o návštěvě Zdeňka Nejedlého u Antonína Dvořáka, kterou mnozí vysvětlují následnou nenávist levicového historika vůči slavnému hudebnímu skladateli. Ta vzhledem k Nejedlému významnému postavení v rámci komunistického režimu vejde do historie… Údajné setkání Zdeňka Nejedlého (1878–1962) s hudebním velikánem Antonínem […]
Unikát ve vodě: Místo sítí našli potápěči šifrovací zařízení
Potápěči, pracující pro organizaci WWF (Světový fond na ochranu životního prostředí), která mimo jiné odstraňuje zapomenuté rybářské sítě z Baltského moře, oznámili před časem vzácný nález. U severoněmeckého pobřeží v zátoce Gelting objevili stroj Enigma, šifrovací zařízení, které používali nacisté během 2. světové války k posílání tajných vojenských rozkazů. Zařízení vyhodili do vody Nálezce, potápěč Florian Huber, si […]
Dávná kůrovcová kalamita: Brouk likvidoval stromy už před miliony let
Kůrovcová kalamita není záležitostí moderní doby, jak by se mohlo na první pohled zdát. S činností lýkožrouta smrkového se lidé setkávali už mnohem dřív. Svědčí o tom nedávný archeologický nález z dánského ostrova Bornholmu. Malý zachovalý kousek kmene jehličnanu, odhalený v lignitové sloji (lignit je nejmladší a nejméně karbonizované hnědé uhlí) z období křídy (před 145‒66 miliony let), obsahuje prasklinu. V ní je […]
Dělba práce v pravěku: 9000 let starý hrob dokazuje, že lovily i ženy
Muži lovili a ženy sbíraly různé plody k obživě, alespoň takové mýty dosud přetrvávaly o dělbě práce v pravěkých společnostech lovců a sběračů. Nedávné výzkumy ale ukazují něco jiného. V archeologickém nalezišti Wilamaya Patjxa v peruánských Andách vědci objevili 9000 let starý hrob válečnice, který uvedenou teorii popírá. Ostatky 17‒19leté ženy doprovází pohřební výbava sestávající s loveckých nástrojů, […]
Zdobené ostatky lam: Obětní rituál Inků skončil hodováním
Na čtyři výborně zachovalé kostry lam včetně částí srsti narazili archeologové v jihoperuánské lokalitě Tambo Viejo. Datují je do poloviny 15. století. Těla zvířat zdobí stuhy a barevné nitě, což dokazuje, že jde o votivní dar. Lamy Inkové obětovali pro usmíření bohů a zajištění dobré úrody. Pohřbeni zaživa Nález zkoumal Lidio Valdez z univerzity v kanadském […]