Do Atén přijíždí někdy po roce 460 př. n. l. profesionální učitel Protágoras. Po krátké době svého pobytu ve městě už budí mezi bohatými měšťany pozornost. Když Atéňané zjistí, že je schopen naučit jejich syny řečnit a hájit tím jejich zájmy, okamžitě začnou posílat své potomky k němu do školy. Soukromé hodiny přitom nejsou zrovna levné. […]
V letech 1653–1721 budují jezuité na Starém Městě, v místech kde stál husity vypálený dominikánský klášter svatého Klimenta, novou kolej. V závěru stavby se zde v roce 1721 rodí i věž. Dostavěna je o rok později na příkaz jezuity Františka Retze (1673–1750), rektora tehdejší Ferdinandovy univerzity u sv. Klimenta (dnešní Karlova univerzita). Socha nese nebe Dodnes není jasné, kdo věž vyprojektoval. Plány se přisuzují jak Františku Maxmiliánu Kaňkovi (1674–1766), […]
Benátský kupec Marco Polo hodně ve svém cestopise Il Milione podrobně popisuje třeba různé druhy vína z hroznů, rýže a cukrové třtiny, nikde není ani zmínka o čaji. Zřejmě mu nápoj nepřišel dost zajímavý. „Představa, že by se vnímavý pozorovatel Polova kalibru po sedmnácti letech pobytu v Číně alespoň stručně nezmínil o popularitě tohoto nápoje, je i […]
Filozof Platón pochází z bohaté rodiny starobylé aténské demokracie. Tyran Kritiás je jeho strýcem z druhého kolena, Charmidés, další z tyranů, potom strýcem z prvního kolena. Platóna (427–347 př. n. l.) ale myšlenky jeho radikálních příbuzných rozhodně nijak neovlivní. Přelom v jeho životě ale způsobuje cesta na jih Itálie a na Sicílii uskutečněná někdy v letech 390–387 př. n. l. Právě […]
Zdatný stavovský politik, katolík Vilém z Rožmberka je velmi aktivní na dvoře císaře Maxmiliána II. a později i jeho syna Rudolfa II.. Dokonce vstupuje v letech 1573 a 1575 do hry při kandidatuře na uvolněný polský královský trůn. Vyhlídky Vilém z Rožmberka (1535–1592) na úspěch jsou však malé, a proto se staví k nabídce chladně. Muž z bohatého rožmberského rodu […]
Ještě v roce 1896 najdeme na dnešním pražském náměstí I. P. Pavlova jenom zbytky novoměstských hradeb a bránu zvanou Slepá nebo také Svinská, protože se u ní překřikovali trhovci, když vychvalovali svoje vepře. Hradby i brána zmizely v roce 1897 a rodící se náměstí bylo pokřtěno podle českého teologa Jana Amose Komenského (1592 – 1670). V roce […]
Řekové pohrdají penězi, které slouží jako prostředek k vydělávání. Také Platónův žák Aristotelés si myslí, že prodávat zboží nebo služby jenom kvůli tomu, aby se někdo obohatil na úkor někoho jiného, je nemorální. Háček je ale v tom, že sám Aristotelés (384–322 př. n. l.) se už narodí v dostatku peněz. Úvahy o tom, jestli je shromažďování zisku […]
Výprava Klubu českých turistů navštíví v roce 1889 světovou výstavu v Paříži. Turisty zde ohromí železné monstrum. I když část Francouzů mu tehdy ještě nemůže přijít na jméno, našinci jsou na první pohled nadšení. Autorem věže je francouzský konstruktér Gustav Eiffel (1832–1923). „Něco takového musíme mít i v Praze,“ rozhodnou se. Spoluzakladatel klubu Vilém Kurz (1847–1902) sepisuje článek „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti.“. Slavnostní otevření Pro stavbu nadchne Kurz […]
Sókrates, současník filozofa Protágora, se stane zároveň jeho kritikem. Vadí mu, že on a jemu podobní chtějí na řečnění pouze vydělávat peníze. On sám podobné chování odsuzuje. Vděku a pochvaly se od aténské veřejnosti ale za takové chování rozhodně nedočká. Naopak. Sokratova snaha zachovat si vždy čistý štít jim není zrovna po chuti. Sókrates (469–399 […]
Albrecht z Valdštejna je v době stavovského povstání v roce 1618 plukovníkem moravských stavů. Pozorně sleduje politickou scénu a čeká na svoji příležitost. Chce vstoupit do habsburských služeb, a to se mu také roku 1621 podaří. Jako plukovník císařských vojsk je Albrecht z Valdštejna (1583–1634) i prozíravým finančníkem. Když císař Ferdinand II. (1578–1637) nemá peníze, Valdštejn si panovníkovy dluhy […]
„Je to šejdíř a jenom nám kazí zisky,“ stěžuje si na počátku 16. století sládek královéhradeckého pivovaru. Od té doby, co Vilém II. z Pernštejna zakládá pivovary a nabízí přebytky zlatavého moku i v okolí, mají hradečtí smůlu. Nejsou schopní mu konkurovat a jejich podnik se sotva drží na nohou. Šlechtic Vilém II. z Pernštejna (1436–1521) se na […]
Na příbramském dole Marie panuje klid. Skupina havířů se chystá 31. května 1892 vyfárat z ranní směny, když jeden z nich odhodí vyhořelý knot z olejového kahance. „Dělali to tak všichni den co den desítky let a nikdy se nic nestalo. Zdejší doly měly nevýbušné prostředí, bezprostřední ohrožení ohněm nehrozilo. Navíc v podzemí bylo vlhko,“ říká ředitel Hornického muzea […]
Když náhodní chodci procházejí 2. ledna 1946 kolem 15 hodiny odpoledne u budovy Měšťanského pivovaru v Holešovicích, kde sídlí Divadlo U Uranie, neujde jim, že z budovy vychází kouř. Naštěstí tu poblíž tráví svoje volno několik členů pražského hasičského sboru, a ti se pustí do hašení, ještě než dorazí jednotky z hasičských stanic v Holešovicích a Libni. Ačkoli si zásah bere pod […]
Stavba Staroměstské mostecké věže vzniká po polovině 14. století společně s novým gotickým mostem. Má mít podobu triumfálního oblouku stojícího na korunovační cestě českých králů. Příkaz na její výstavbu vychází od samotného římského císaře Karla IV. (1316–1378), který se ovšem dokončení stavby roku 1380 už bohužel nedožije. Měsíce s 28 kraby Stavitelem je Petr Parléř (1332/1333–1399). Nechává na věž […]