Město Pompeje sice bylo objeveno už v roce 1748, ale stále v sobě skrývá nějaká ta tajemství. Starověké Pompeje dokážou badatele stále překvapovat, i když tu vykopávky probíhají již po tři staletí.
V jeho dosud málo probádané části se nachází dům, který byl předběžně prozkoumán už v 19. století. V roce 2018 z něj však archeologové odstranili všechnu sopečnou strusku. Zjistili přitom, že se zde nachází místnost s domácím oltářem, takzvané lalárium.
Jde o největší domácí oltář ve městě a jeho stěny zdobí malované výjevy ze zahrady. Oltář střeží dva hadi, jejichž úkolem bylo držet zlo daleko od domu. Po stranách se nacházejí obrazy lárů, tedy římských ochranných bohů.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Na dalších výjevech jsou znázorněni například páv, poletující ptáci nebo šelma, která honí divočáka. V roce 2019 badatelé zase v Pompejích odhalili fresku znázorňující dva gladiátory v souboji. Šířka obrazu je 1,12 metru, výška 1,5 metru.
Jeden z bojovníků drží meč a štít, druhému, poraženému, stříká krev z ran. Malba se nachází na stěně domu nedaleko kasáren gladiátorů. Pravděpodobně tak sem bojovníci často chodili, nejspíš tedy šlo o hostinec či nevěstinec.
![Pyroklastické proudy usmrtily obyvatele Pompejí. FOTO: МаратД/Creative Commons/CC BY-SA 4.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/3-19.jpg)
Kanály v Pompejích se dají použít i dnes
Síť vodovodních odtokových tunelů v italských Pompejích vznikala na tři etapy. První postavili Samnité, předchůdci Římanů, na přelomu 3. a 2. století př. n. l. Do další práce se pustili v 1. století př. n. l. už samotní Římané.
K dostavění poslední části došlo až krátce před výbuchem sopky Vesuvu roku 79 n. l. V roce 2018 zde proběhl průzkum, který ukázal, že ani nánosy sopečného popela odtokové systémy nijak nepoškodily.
Prohledán byl úsek dlouhý asi 457 metrů a další stejně dlouhý nyní čeká na analýzu. Vstupy do tunelů se nacházejí poblíž pompejského fóra.
„Vzhledem k tomu, že nyní řešíme potíže s odtokem vody během povodní, opět se je chystáme používat,“ popsal úmysly výzkumníků v roce 2020 generální ředitel archeologického parku Pompeje Massimo Osannsa.
![Fresky z Pompejí. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/ Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/1-19-768x844.jpg)
Skříňka kouzelnice: Jantar přinášel štěstí v lásce
V Casa con Giardino, domě zasypaném sopečným popelem, objevili badatelé v roce 2018 dřevěnou bedničku plnou různých drobností včetně skleněné perly s podobou boha Dionýsa.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Kromě ní obsahovala spoustu amuletů a figurek z kostí, knoflíky, zvonky, předměty z jantaru, bronzu a skla, a dokonce i miniatury penisů. Co mají tyto věci společného?
„Jsou to desítky kouzel pro štěstí a také předměty, jimž byla přičítána moc překonat smůlu,“ vysvětlil Massimo Osanna, ředitel Archeologického parku v Pompejích. Nález označuje jako „poklad kouzelnice “.
Chybí tu ale předměty ze zlata, které obyvatelé Pompejí velice milovali. Osanna proto odhaduje, že nález patřil otrokyni nebo služce spíše než dámě z vyšší vrstvy.
Obsah krabičky sloužil k provozování různých rituálů, například pro zajištění plodnosti nebo zdárného průběhu těhotenství. Falické symboly chránily domy, kousky jantaru měly přivolat štěstí v lásce…