Jeho rodná země mu bude chybět, tím si je jist. Nemá ale jinou volbu. Pobělohorský vývoj je jednoznačný a pro něj zcela nepříznivý. Jan Ámos Komenský prchá z domova do ciziny, aby při svém putování Evropou zažil nejedno zklamání. Jan Ámos Komenský (1592–1670) dostává spoustu dopisů, jejichž odesilatelem je další z jeho příznivců, nizozemsko-švédský obchodník Ludvík de Geer (1587–1652). Zve […]
„Nákladná výprava byla vykonána s nepatrným praktickým, za to však důležitým informačním výsledkem,“ hodnotí František Klindera průzkum, zda by si Rakousko-Uhersko mohlo vybudovat kolonii v Argentině. Srozumitelně řečeno: Je to předražený nesmysl. Rakouský průmyslník Artur Krupp (1856–1938) vyráží v říjnu roku 1910 do Argentiny na hospodářsko-průmyslovou výstavu. „Zřídíme v Argentině hospodářskou kolonii,“ napadne ho, když vidí obrovská stáda dobytka pasoucí se na zdejších pláních. „Chladírenská zařízení dokážou převézt maso přes oceán, aniž by se zkazilo,“ obdivuje chladící […]
Hrozby ze strany Osmanů a problémy se sousedy způsobují, že Rakušany příliš zaměstnává jejich obrana. Na koloniální ambice chybí prostor. Navíc přístavy na Jadranu jsou pro zámořské cesty z ruky a plavba Středomořím se vzhledem k množství pirátů stává riskantním podnikem. Přesto Habsburkové podniknou několik neúspěšných koloniálních pokusů. „Chci navázat na úspěchy španělské větve našeho rodu v zámoří,“ plánuje císař Karel VI. (1685–1740). V Rakouském Nizozemí roku (jih dnešního Nizozemí, který patří Habsburkům) roku 1717 podpoří vznik Ostendské obchodní společnosti, za kterou […]
„Právě dokončuji novou symfonii e moll. Dělá mi velkou radost a bude se od mých dřívějších lišit velice podstatně,“ píše Antonín Dvořák v dubnu roku 1893 z New Yorku svým přátelům do Čech. Rodí jeho nejslavnější dílo „Z Nového světa,“ možná vůbec nejhranější symfonie… Antonín Dvořák (1841–1904) po pražských studiích varhanické školy najde obživu v orchestru Karla Komzáka (1823–1893). Moc si ale vyskakovat stejně […]
Nizozemské lodě míří na konci 16. století k indickým Ostrovům koření a vrací se zpátky naložené cenným zbožím. „Z mnoha různých důvodů je rozumné, aby tento obchod byl pod jednou správou,“ žádají amsterodamští obchodníci. Chtějí po své vládě, aby založila obchodní společnost. „Nesmysl,“ rozhodne ale státník Johan van Oldenbarnevelt. Přemýšlí totiž, jak by z toho obchodu […]
„To je bomba,“ mne si ruce bankéř Nathan Rothschild. V kočáře jede na londýnskou burzu. Nemůže se dočkat, jak čerstvé zprávy z belgického bojiště využije ve svůj prospěch a kolik na nich vydělá. Nařizuje proto kočímu, aby popohnal koně. Němec Mayer Amschel Bauer (1743–1812) získává ve 2. polovině 18. století obchod od svého otce v německém Frankfurtu nad […]
Papež Alexandr IV. uznává v říjnu roku 1260 nemanželské děti českého krále Přemysla Otakara II.: syna a dvě dcery. Do Čech ale putuje listina, která jasně říká, „že žádné z těchto dětí nemá v budoucnu právo usednout na český trůn.“ Královský trůn jim tak unikne jen o vlásek. Kdyby hlava církve rozhodla jinak, mohl se Mikuláš I. po vraždě Václava III. stát českým […]
Japonsko zažívá ve 2. polovině 19. století převratné změny. V roce 1869 dochází v japonském městě Edo ke sjednocení Konfuciánské Akademie, lékařské školy a jazykové výuky na Úřadu pro studium knih barbarů do jedné školy. O osm let později se z ní stává Tókjó daigaku, Tokijská univerzita, která představuje vrchol vzdělávání. Zahrnuje tehdy čtyři fakulty: právnickou, vědeckou, lékařskou a literární. Ministerstvo […]
„Vrazil dýku tu hluboko pod pasem do levé strany těla, táhl jí pomalu ku straně pravé a obrátiv ji potom v ráně, učinil krátký řez směrem nahoru,“ popisuje britský diplomat Algernon Mithford v roce 1868 seppuku. O pět let později už je rituální sebevražda samurajů zakázaná. Japonsko se ocitá ve víru změn, které ve společnosti nenechají kámen na kameni… Americká flotila si roku roku 1853 vynutí […]
„My jsme proti vnášení třídního boje do naší společnosti. My nechceme třídní boj, ale třídní kompromis,“ rozohňuje se v roce 1896 šestadvacetiletý právník a národohohospodář Jaroslav Preiss. Karla Marxe a jeho učení odsoudí na smetiště dějin dávno před vznikem komunistických režimů… Čerstvě otevřená advokátní praxe radikálovi Jaroslavu Preissovi (1870–1946) uspokojení nepřináší. Pošilhává spíše po redaktorské židli – pochopí totiž, že na ní může svými liberálními […]
Teolog francouzského původu Jan Kalvín (1509–1564) se narodil v rodině sekretáře biskupa ve francouzském Noyonu (asi 100 kilometrů severně od Paříže). Víra se pro něj proto stává naprostou samozřejmostí. S tím souvisí i skutečnost, že ve svých šesti letech umí slušně latinsky. „Když mu bylo šest let, nepatřil mezi začátečníky, protože základy latiny už ovládal,“ píše jeho životopisec, současný americký autor Sam Wellman. Ve škole […]
Význam práce ruského chemika Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1834–1907), objevitele periodické tabulky prvků, nikdo nezpochybňuje. Přesto právě on se ale ceny za svoje vědecké dílo bohužel nedočkal. Stojí za tím obyčejná závist. Komise sice Mendělejeva v roce 1906 doporučí jako hlavního kandidáta, jenže Královská akademie nakonec dá na názor švédského chemika Svanteho Arrheniuse (1859-1927). Ten se postaví proti tomu, aby Mendělejev cenu […]
Země oplývající mlékem a strdím? Praotec Čech se rozhlédne z oblého kopce. Krajina vypadá úrodně a jistě se pro jeho kmen stane dobrým domovem. On sám konečně přestane být psancem. Ruka mstitele za zločin, který spáchal, až sem určitě nedosáhne! Kde se zrodil příběh o příchodu Slovanů k nám? Za nejstarší pověst o jejich cestě historikové označují legendu o […]
Alois Hitler mladší (1882–1956), nevlastní bratr Adolfa Hitlera (1889–1945), zplodil ve Velké Británii syna jménem William Patrick Hitler (1911–1987). Když se v roce 1933 dostal Adolf Hitler k moci, William se přestěhoval do Německa. Domníval se, že bude ze strýcovy funkce profitovat. Vztahy mezi nimi ale nebyly nijak vřelé, Adolfovi se hrubě nelíbilo, že o něm jeho příbuzný v Anglii publikoval […]
