„Řídit budu já,“ prohlásí sebevědomě emancipovaná první dáma Hana Benešová a její manžel Edvard Beneš poslušně usedne na místo spolujezdce.
Nezávislá žena Hana Benešová (1885–1974), která je ale zároveň pro svého muže prezidenta Edvarda Beneše (1884–1948) obrovskou oporou, si řidičský průkaz sice udělala až ve svých 50 letech, ale autům zcela propadá.
V roce 1937 si pořídí Aero 50. Šoférování vozu jí celý další rok působí nesmírné potěšení. Bez svého auta to není ona, a tak si rozebrané Aero 50 nechá poslat v krabicích i do londýnského exilu. Ve Velké Británii jí ho smontují a vozí se v něm až do konce války…
Láska z ciziny
Pokud jde o flotilu hradních vozů, po Masarykovi Beneš podědí silnou Tatru 80 zakoupenou v roce 1935. Dále se velmi rád vozí v Tatrovce 70 A. Do svého užívání dostane také vůz Praga Golden. Luxusní „kočár“ si ale před emigrací nestihne ani pořádně osahat.
Když se před odletem loučí se svou vlastí, na ruzyňské letiště ho odváží věrná Tatra 70 A.
Přiveze si dva vozy
Ovšem ani coby exilový prezident nezůstane vůči svému autoparku lhostejný. S potěšením si užívá pohodlí vozů Daimler. Vozy této značky Daimler si oblíbí během londýnského exilu.
Učarují mu natolik, že když se po osvobození republiky vrací zpět, nechá si přivézt i dva „daimlery“, aby doplnil už tak poměrně bohatou hradní flotilu vozů.
