Nejstarší zmínky o rodu, sídlícím na hradě Bourbon l´Archambault v centrální Francii, pocházejí už z doby před rokem 1000.  Za strmým vzestupem nepříliš významného venkovského rodu přitom stojí sňatek vévody Antonína Bourbonského s dědičkou navarrské dynastie Janou de Albret. Jindřich III., jeden z Antonínových potomků, si potom ve 2. polovině 16. století vybojuje francouzský trůn. Když v roce 1559 zemře […]

Písař pečlivě přepisuje text básně Ílias. Její autor Homér začíná být lehce neklidný. Slíbil, že zítra večer předá kupci hotový text a obratem za něj získá slíbené peníze. A nebude to zrovna malá částka. Zatím je ale dílo přepsané sotva z poloviny. Píšící mladík bude nejspíše muset pracovat i v noci, aby všechno stihl. Homér (někdy mezi […]

Následníkem trůnu se Ludvík XV. stává v pouhých dvou letech a králem v pěti letech, protože krátce po sobě umírá jeho dědeček, otec i pradědeček. Příroda mu sice nadělila dostatek inteligence, ale bohužel také patřičnou porci arogance a lhostejnosti ke státním záležitostem. Ludvík XV. (1710–1774) pokračuje ve stylu absolutistické vlády svého pradědečka. Ani on se po vzoru […]

Do Atén přijíždí někdy po roce 460 př. n. l. profesionální učitel Protágoras. Po krátké době svého pobytu ve městě už budí mezi bohatými měšťany pozornost. Když Atéňané zjistí, že je schopen naučit jejich syny řečnit a hájit tím jejich zájmy, okamžitě začnou posílat své potomky k němu do školy. Soukromé hodiny přitom nejsou zrovna levné. […]

V letech 1653–1721 budují jezuité na Starém Městě, v místech kde stál husity vypálený dominikánský klášter svatého Klimenta, novou kolej. V závěru stavby se zde v roce 1721 rodí i věž.   Dostavěna je o rok později na příkaz jezuity Františka Retze (1673–1750), rektora tehdejší Ferdinandovy univerzity u sv. Klimenta (dnešní Karlova univerzita).    Socha nese nebe Dodnes není jasné, kdo věž vyprojektoval. Plány se přisuzují jak Františku Maxmiliánu Kaňkovi (1674–1766), […]

Benátský kupec Marco Polo hodně ve svém cestopise Il Milione podrobně popisuje třeba různé druhy vína z hroznů, rýže a cukrové třtiny, nikde není ani zmínka o čaji. Zřejmě mu nápoj nepřišel dost zajímavý. „Představa, že by se vnímavý pozorovatel Polova kalibru po sedmnácti letech pobytu v Číně alespoň stručně nezmínil o popularitě tohoto nápoje, je i […]

Filozof Platón pochází z bohaté rodiny starobylé aténské demokracie. Tyran Kritiás je jeho strýcem z druhého kolena, Charmidés, další z tyranů, potom strýcem z prvního kolena. Platóna (427–347 př. n. l.) ale myšlenky jeho radikálních příbuzných rozhodně nijak neovlivní. Přelom v jeho životě ale způsobuje cesta na jih Itálie a na Sicílii uskutečněná někdy v letech 390–387 př. n. l. Právě […]

Zdatný stavovský politik, katolík Vilém z Rožmberka je velmi aktivní na dvoře císaře Maxmiliána II. a později i jeho syna Rudolfa II.. Dokonce vstupuje v letech 1573 a 1575 do hry při kandidatuře na uvolněný polský královský trůn. Vyhlídky Vilém z Rožmberka (1535–1592) na úspěch jsou však malé, a proto se staví k nabídce chladně. Muž z bohatého rožmberského rodu […]

Výprava Klubu českých turistů navštíví v roce 1889 světovou výstavu v Paříži. Turisty zde ohromí železné monstrum. I když část Francouzů mu tehdy ještě nemůže přijít na jméno, našinci jsou na první pohled nadšení.   Autorem věže je francouzský konstruktér Gustav Eiffel (1832–1923). „Něco takového musíme mít i v Praze,“ rozhodnou se. Spoluzakladatel klubu Vilém Kurz (1847–1902) sepisuje článek „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti.“.     Slavnostní otevření Pro stavbu nadchne Kurz […]

Sókrates, současník filozofa Protágora, se stane zároveň jeho kritikem. Vadí mu, že on a jemu podobní chtějí na řečnění pouze vydělávat peníze. On sám podobné chování odsuzuje. Vděku a pochvaly se od aténské veřejnosti ale za takové chování rozhodně nedočká. Naopak. Sokratova  snaha zachovat si vždy čistý štít jim není zrovna po chuti. Sókrates (469–399 […]

Albrecht z Valdštejna je v době stavovského povstání v roce 1618 plukovníkem moravských stavů. Pozorně sleduje politickou scénu a čeká na svoji příležitost. Chce vstoupit do habsburských služeb, a to se mu také roku 1621 podaří. Jako plukovník císařských vojsk je Albrecht z Valdštejna (1583–1634) i prozíravým finančníkem. Když císař Ferdinand II. (1578–1637) nemá peníze, Valdštejn si panovníkovy dluhy […]