Skip to content

Astronomická věž Klementina drží světové prvenství v každodenním meteorologickém pozorování

V letech 1653–1721 budují jezuité na Starém Městě, v místech kde stál husity vypálený dominikánský klášter svatého Klimenta, novou kolej. V závěru stavby se zde v roce 1721 rodí i věž.

Dostavěna je o rok později na příkaz jezuity Františka Retze (1673–1750), rektora tehdejší Ferdinandovy univerzity u sv. Klimenta (dnešní Karlova univerzita).

František Retz nařizuje postavit věž. FOTO: Alfred Hamy/Creative Commons/Public domain

Socha nese nebe

Dodnes není jasné, kdo věž vyprojektoval. Plány se přisuzují jak Františku Maxmiliánu Kaňkovi (1674–1766), tak i Kiliánovi Ignáci Dientzenhoferovi (1689–1751). Vrchol 68 metrů vysoké věže zdobí socha Atlanta, který na svých ramenou nese nebeskou sféru.

Autorem 600 kg vážícího a téměř 2,5 metru vysokého díla je zřejmě barokní sochař Matyáš Bernard Braun (1684–1738).

blank
Ozdobnou sochu na vrcholu stvořil Matyaš Bernard Braun, FOTO: Karelj/Creative Commons/Public domain

První souvislá řada

V polovině 18. století dojde na žádost fyzika a matematika Josefa Steplinga (1716–1778) k přestavbě věže. Vzniká zde Astronomická observatoř. Stepling nejprve u sebe doma a později ve věži měří teplotu, atmosférický tlak a dešťové srážky.

Od roku 1775 zde jako první na světě vzniká nepřetržitá řada každodenních meteorologických pozorování.

blank
Pravidelná pozorování prováděl Josef Stepling. FOTO: Johann Balzer/Creative Commons/Public domain

Signalizace poledne

Do roku 1918 je astronomická věž místem, ze kterého se mávnutím praporku signalizuje Pražanům pravé poledne. V místnosti ve druhém patře věže se skrýval otvor, kterým zasvítilo dovnitř Slunce. Jakmile se tudy prodral jeho paprsek, nastal správný okamžik pro vysunutí praporku.

Přesný čas obyvatelům Prahy určuje právě měření ve věži.

blank
Ve věži se dnes nachází muzeum. FOTO: ŠJů/Creative Commons/CC BY-SA

Unikátní přístroje

Do věže se dnes veřejnost může podívat v rámci prohlídky Klementina. Nachází se tu muzeum hvězdářských přístrojů a dějin hvězdářství. Návštěvníci zde mohou obdivovat unikátní hvězdářské přístroje, se kterými kdysi pracovali tak věhlasní astronomové jako Tycho de Brahe (1546–1601) nebo Johannes Kepler (1571–1630).

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Richard Mortel z Rijádu v Saúdské Arábii/Creative Commons/CC BY 2.0
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Tall el-Hammam: Údajné místo děsivého setkání Země s asteroidem?
enigmaplus.cz

Tall el-Hammam: Údajné místo...

Legendární biblická města Sodoma a Gomora měla být...
Starověké praktiky kojení v Andách
21stoleti.cz

Starověké praktiky kojení v...

Podle výzkumného projektu na archeologickém...
Nejmenší bezsáčkový vysavač od Miele
rezidenceonline.cz

Nejmenší bezsáčkový vysavač...

S novým modelem Boost CX1 rozšiřuje prémiový...
Putování za kamennými kříži Českého ráje a Podkrkonoší
epochanacestach.cz

Putování za kamennými kříži...

Prastaré monolity ve tvaru...
Nissan odhaluje svou vizi budoucnosti
iluxus.cz

Nissan odhaluje svou vizi...

Společnost Nissan Motor Co., Ltd. dnes...
Moje kamarádka mi našla lásku
skutecnepribehy.cz

Moje kamarádka mi našla lásku

Nevadí těch pár let věkového...
Pálení žáhy vyžaduje změnu jídelníčku
panidomu.cz

Pálení žáhy vyžaduje změnu...

Opakované pálení žáhy ukazuje na onemocnění žaludku, při...
Hlídá Gottův odkaz a vydělává na něm
nasehvezdy.cz

Hlídá Gottův odkaz a vydělává...

Podzim byl ve znamení...
Manželství je pro ni vězením?
nasehvezdy.cz

Manželství je pro ni vězením?

Hvězda seriálu Ulice...
Jak bezpečně rozpoznat lháře?
epochalnisvet.cz

Jak bezpečně rozpoznat lháře?

Zřejmě každý z nás v životě někdy zalhal...
Úporný boj tajuplných Mayů se suchem
enigmaplus.cz

Úporný boj tajuplných Mayů...

Ani vyspělé civilizace nejsou schopné se bránit krutým...
Tataráček z červené řepy
tisicereceptu.cz

Tataráček z červené řepy

Jídelníček skvěle odlehčíme například řepným...