Skip to content

Astronomická věž Klementina drží světové prvenství v každodenním meteorologickém pozorování

V letech 1653–1721 budují jezuité na Starém Městě, v místech kde stál husity vypálený dominikánský klášter svatého Klimenta, novou kolej. V závěru stavby se zde v roce 1721 rodí i věž.

Dostavěna je o rok později na příkaz jezuity Františka Retze (1673–1750), rektora tehdejší Ferdinandovy univerzity u sv. Klimenta (dnešní Karlova univerzita).

František Retz nařizuje postavit věž. FOTO: Alfred Hamy/Creative Commons/Public domain

Socha nese nebe

Dodnes není jasné, kdo věž vyprojektoval. Plány se přisuzují jak Františku Maxmiliánu Kaňkovi (1674–1766), tak i Kiliánovi Ignáci Dientzenhoferovi (1689–1751). Vrchol 68 metrů vysoké věže zdobí socha Atlanta, který na svých ramenou nese nebeskou sféru.

Autorem 600 kg vážícího a téměř 2,5 metru vysokého díla je zřejmě barokní sochař Matyáš Bernard Braun (1684–1738).

Ozdobnou sochu na vrcholu stvořil Matyaš Bernard Braun, FOTO: Karelj/Creative Commons/Public domain

První souvislá řada

V polovině 18. století dojde na žádost fyzika a matematika Josefa Steplinga (1716–1778) k přestavbě věže. Vzniká zde Astronomická observatoř. Stepling nejprve u sebe doma a později ve věži měří teplotu, atmosférický tlak a dešťové srážky.

Od roku 1775 zde jako první na světě vzniká nepřetržitá řada každodenních meteorologických pozorování.

Pravidelná pozorování prováděl Josef Stepling. FOTO: Johann Balzer/Creative Commons/Public domain

Signalizace poledne

Do roku 1918 je astronomická věž místem, ze kterého se mávnutím praporku signalizuje Pražanům pravé poledne. V místnosti ve druhém patře věže se skrýval otvor, kterým zasvítilo dovnitř Slunce. Jakmile se tudy prodral jeho paprsek, nastal správný okamžik pro vysunutí praporku.

Přesný čas obyvatelům Prahy určuje právě měření ve věži.

Ve věži se dnes nachází muzeum. FOTO: ŠJů/Creative Commons/CC BY-SA

Unikátní přístroje

Do věže se dnes veřejnost může podívat v rámci prohlídky Klementina. Nachází se tu muzeum hvězdářských přístrojů a dějin hvězdářství. Návštěvníci zde mohou obdivovat unikátní hvězdářské přístroje, se kterými kdysi pracovali tak věhlasní astronomové jako Tycho de Brahe (1546–1601) nebo Johannes Kepler (1571–1630).

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Richard Mortel z Rijádu v Saúdské Arábii/Creative Commons/CC BY 2.0
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Už nejen hrubá a hladká…
epochalnisvet.cz

Už nejen hrubá a hladká…

Vyznáte se v moukách?  Na pultech se objevují...
Děsivé legendy z Jižní Korey: Počítání do sta a sezamová semínka
enigmaplus.cz

Děsivé legendy z Jižní Korey:...

Historky a legendy se vyprávějí...
Čatní z paprik
tisicereceptu.cz

Čatní z paprik

V této skvělé omáčce se potkává sladkost...
Apokalyptické proroctví kmene Hopi
enigmaplus.cz

Apokalyptické proroctví...

Severoamerický indiánský kmen Hopi proslul proroctvím konce...
Vnučka získala v tomto životě jen samé bonusy
skutecnepribehy.cz

Vnučka získala v tomto...

Petruška je talentovaná, krásná a...
Nejlepší řízek na světě
panidomu.cz

Nejlepší řízek na světě

Samozřejmě řeknete, že ho uměla vaše maminka nebo...
Nová indukční varná deska s integrovaným odsavačem par od Miele
iluxus.cz

Nová indukční varná deska s...

Kombinace indukční varné desky a efektivního odsavače par...
Utajený rozchod s vodákem?
nasehvezdy.cz

Utajený rozchod s vodákem?

Hvězda Sestřiček Kristýna...
Rozhledna Krásenský vrch: Kamennou věž společnými silami vybudovala celá obec
epochanacestach.cz

Rozhledna Krásenský vrch:...

Cesta vzhůru po...
Originální zázrak moderní architektury
rezidenceonline.cz

Originální zázrak moderní...

Uměleckým dílem v každém smyslu lze nazvat rezidenci,...
Moderní technologie chrání kulturní památky
21stoleti.cz

Moderní technologie chrání...

Národní muzeum v Praze, hrad a zámek v Českém...
Došlo na dobře utajený rozchod?
nasehvezdy.cz

Došlo na dobře utajený...

S MATĚJEM MATUŠKOU (41)...