Písař pečlivě přepisuje text básně Ílias. Její autor Homér začíná být lehce neklidný. Slíbil, že zítra večer předá kupci hotový text a obratem za něj získá slíbené peníze. A nebude to zrovna malá částka.
Zatím je ale dílo přepsané sotva z poloviny. Píšící mladík bude nejspíše muset pracovat i v noci, aby všechno stihl. Homér (někdy mezi lety 1200–700 př. n. l.) mu nenápadně naznačuje, že by měl přidat v tempu práce.
Nemanželské dítě
Básník Homér zůstává dosud záhadnou osobou. Dobu jeho života kladou odborníci podle popisů událostí zachycených v básních nejpozději do období 8. století př. n. l.
Údajně nemanželské dítě narozené u řeky Meles poblíž řecké Smyrny se stává známou postavou především díky svým eposům Ílias a Odyssea.
Na svých dílech mohl vydělávat
Už starověká zobrazení zachycují Homéra jako slepého a chudého starce putujícího Řeckem. Jenže tuhle představu vyvrací skutečnost, že jeho díla důvěrně znala horní vrstva řecké aristokracie.
Kdyby šlo o pouhého bezvýznamného básníka, toulajícího se od města k městu, sotva by mohla díla získat takovou popularitu mezi nejvyššími vrstvami tehdejší společnosti. Proto vznikají i domněnky, že svá díla šířil sám Homér. A když už je šířil, proč by na nich také nevydělal?
Slepý zřejmě nebyl
Navíc ani skutečnost, že byl slepý, není historicky prokázaná. Vychází se pouze z překladu jeho jména (ho me horon – slepý). Už v 18. století se také objevují teorie, že jde o díla více básníků.
Německý filolog Friedrich August Wolf (1759–1824) sepisuje v roce 1795 dílko Prolegomena ad Homerum, v němž se pídí po otázkách původu obou eposů. Otázka, jak to s Homérem a jeho dílem bylo doopravdy, ale zůstává zatím nezodpovězena.
