Podle Angličana Jana Viklefa (asi 1320–1384) nejsou křížové výpravy ničím jiným než pouhými loupežnými přepadeními.
Filozof navíc otevřeně hlásá, že církev by měla zůstat chudá jako v dobách prvních apoštolů. To se jejím představitelům samozřejmě nelíbí, což vede v roce 1377 k Viklefově odsouzení ze strany papeže Řehoře XI. (asi 1329–1378).
![Spoustě lidí jsou Viklefovy názory trnem v oku. FOTO: I, John M. Kennedy T.0/Creative Commons/CC BY-SA 3.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/09/2-19.jpg)
Arcibiskup filozofa nemá rád
S jeho spisy se po svém rozhodne vypořádat i pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka (asi 1376–1411). 16. července 1410 hoří hranice s Viklefovými údajně bludnými knihami i v Praze.
![Pálení Angličanových spisů je také pomstou Janu Husovi (na obr.). FOTO: Chmee2/Creative Commons/CC BY-SA 3.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/09/3-18.jpg)
Mstí se Husovi
Budí pozdvižení, protože pražští studenti Angličanovo učení dobře znají. Arcibiskup se pálením Viklefových děl zároveň mstí Janu Husovi (kolem r. 1370–1415), který se o Viklefovi ve svých kázáních často zmiňuje.