Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou za zboží nebudou platit a všechno bude zdarma.
„S otevřením prvních samoobsluh se předpokládalo, že další fází budou prodejny na bázi prodejních automatů, ve kterých si lidé budou zboží pouze brát a nebudou ho platit,“ vysvětluje současný historik Martin Franc.
Úspora času pro hospodyňky
V roce 1960 má první samoobslužná prodejna potravin za sebou již pět let existence. V potravinářské prodejně v Husitské ulici na pražském Žižkově se prodává od 1. června 1955 v Praze. Pro hospodyňky je to novinka, která jim přináší úsporu času. Po práci sem mohou zaskočit a nemusejí vyrážet do speciálních obchodů.
Čeká se na košíky
V nové samoobsluze seženou víc věcí na jednom místě. Nevýhodou je dlouhý had lidí neustále čekajících na košíky. Fronty se stojí pokaždé, když probleskne zpráva, že přivezou kečup.
Podle pamětnic se navíc občas stává, že si někdo koupí sýr a vzápětí ho jde vrátit, když zjistí, že je plesnivý.
