Nádherné vzory předurčují tyto drahé kameny k tomu, aby se staly výjimečnou ozdobou. Vyrábějí se z nich šperky, dekorativní předměty i amulety.
Díky svým jedinečným vlastnostem nacházejí využití v laboratořích a jejich kouzlu v minulosti propadla také řada evropských panovníků!
Sicilská řeka Dirillo se v období antiky jmenuje Achates. Toto pojmenování je dáváno do souvislosti s názvem, kterým se dnes označuje minerál s fascinující pestrobarevnou kresbou: achát.
Teorii podporují zmínky v dílech řeckého filozofa a vědce Theofrasta (?371-?287) i římského filozofa a válečníka Plinia Staršího (23-79). Ve starověkém světě měl přitom achát své nezastupitelné místo.
Byl například jedním z nejběžnějších materiálů, používaných při umělecké tvorbě. Předměty z něj vyřezané jsou nalézány v řadě míst, například na Krétě ilustrují jeho významnou roli v mínojské civilizaci z doby bronzové.
Oblíbený minerál
V antice je vysoce ceněn také jako talisman nebo amulet. Tvrdí se, že dokáže chránit před horečkou, uhasit žízeň anebo ulevit od trápení z nešťastné lásky. Perští kouzelníci ho používají k odvrácení bouří.
Slavná sbírka několika tisíců achátových misek, které shromáždil pontský král Mithridatés VI. (132 př. n. l.-63 n. l.), ukazuje oblibu, které se achát v dané době těšil.
Achátové mísy jsou populární také v byzantské říši a později i mezi evropskými panovníky, především během renesance. Mnoho muzeí v Evropě včetně Louvru má ve svých sbírkách nádherné exempláře.
Ctitelé z Pražského hradu
Obdivovateli nevšedního půvabu achátů jsou však i někteří naši panovníci, například Karel IV. (1316-1378) anebo Rudolf II. (1552-1612), kteří dávali tyto minerály hledat v Podkrkonoší a v Českém ráji.
Podle zápisu v Kronice české, jejímž autorem je Václav Hájek z Libočan (?-1553) se Karel IV. dokonce sám vydává podívat na tato místa, aby se seznámil se způsobem, jakým se drahé kameny sbírají.
I dnes se z achátu vyrábějí různé šperky a dekorativní předměty, jako jsou perořízky, kalamáře anebo třeba pečetidla.
Díky jeho tvrdosti a vysoké odolnosti vůči kyselinám je také populárním materiálem pro výrobu hmoždířů a třecích misek na chemikálie, ale vyrábí se z něj rovněž součásti laboratorních vah.
Proužkovaný klenot
Pokud bychom se na acháty podívali přísným pohledem vědy, pak nejde o jednolitý minerál, ale jedná se o směs více minerálů, tvořících barevné proužky. Vznikají nejčastěji jako dutiny v horninách.
Ty jsou postupně vyplňovány horkými roztoky, které se v nich usazují. Na řezu takových achátů jsou pak patrné různobarevné proužky, které jim dávají fascinující vzhled.
Podle druhu kresby se rozlišují různé druhy achátů s nevšedními názvy, jde například o mechový, korálový, zříceninový anebo třeba obláčkový.
Některé acháty jsou však duté, avšak tento druh pak může obsahovat půvabné krystaly z různých minerálů, často se jedná o zeolity, záhnědu, kalcit či ametyst. Naleziště achátů se nacházejí po celém světě, přičemž největší ložiska jsou v Brazílii a v Uruguayi.
Také v České republice jsou lokality, vyhlášené výskytem nádherných achátů. Jedná se především o oblast Krkonoš a Podkrkonoší, Krušnohoří, okolí měst Turnov, Nová Paka, Jičín a Lomnice nad Popelkou.
